Konference Evropa jako úkol se v Praze koná jako dvoudenní akce u příležitosti Dne Evropy, který připadá na 9. květen. Zároveň si Česko letos připomíná 21 let od svého vstupu do Evropské unie, členem EU se stalo 1. května 2004 spolu s dalšími devíti evropskými státy.
Název odkazuje na projev Václava Havla Evropa jako úkol, který si zvolilo jako svůj program české předsednictví EU.
Zodpovědné hlasování místo blokování Unie
Současný prezident se v úvodu v duchu hesla vymezil vůči státům, které zneužívají své hlasovací právo v EU k prosazování vlastních zájmů bez ohledu na celek. „Blokační právo v Evropě je potřeba používat zodpovědně, nikdo nemá právo paralyzovat celek,“ myslí si prezident.
Podle Pavla je v současné době klíčové, aby byla Evropská unie obranyschopná, konkurenceschopná a schopná rychle reagovat. Připustil, že každý stát má právo vyjádřit svůj názor, ale varoval před tím, že by jednotlivci či státy svým postojem blokovali zásadní rozhodnutí. Narážel přitom i na situace, kdy některé země, například Maďarsko, využívají požadavek jednomyslnosti v Radě EU jako nástroj vyjednávání, čímž komplikují společnou reakci Unie – například na pomoc napadené Ukrajině, uvedla CNN PrIma News.
Česko jako pevná součást EU
Prezident rovněž připomněl, že pozice České republiky v rámci EU je silná. „Ta má dnes v Unii pevné místo a její hlas je slyšet.“
V této souvislosti se vyslovil pro větší flexibilitu evropského rozpočtu i pro úpravu rozhodovacích procesů, které by umožnily Unii lépe reagovat na aktuální výzvy.
Ve svém projevu Pavel podporoval prohloubení evropské obranné spolupráce, hovořil o posílení evropského pilíře NATO i zbrojního průmyslu na kontinentu. Zvyšování obranných rozpočtů je podle něho nezbytností.
„Klíčovou je však otázka, jak prostředky využijeme na posílení reálných obranných schopností,“ řekl prezident. Nestačí podle něj mít dobře vybavené a vycvičené armády. Vyzdvihl především význam společenské odolnosti a připravenosti. Podle prezidenta je třeba klást důraz i na kritické myšlení a na mediální gramotnost, protože: „Skutečnou silou každé společnosti jsou lidé a jejich ochota bránit svou zemi,“ řekl.
Niinistö: Evropa musí být připravena i na ústup Spojených států
Výzvu ke společnému úsilí v rámci Evropy podpořil i bývalý finský prezident Sauli Niinistö, jenž na konferenci vystoupil s důrazem na soudržnost a angažovanost veřejnosti. „Musíme ukázat, že jsme silní, což znamená, že musíme být schopni spolupracovat při budování našich obranných schopností,“ nechal se slyšet.
Zároveň upozornil na potřebu strategické předvídavosti. Evropa by měla být připravena zaplnit mezeru, pokud by Spojené státy snížily svou přítomnost na evropském území – bez ohledu na konkrétní číslo určující minimální výdaje na obranu, uvedla ČT24.
K otázce obrany se vyjádřil také český eurokomisař Josef Síkela (STAN). Připustil, že Evropská unie v současnosti čelí oprávněné kritice za to, že dlouhodobě podceňuje investice do obranných kapacit. A pokud bude opomíjet současné bezpečnostní imperativy, může se jí to v budoucnu hrubě vymstít.
Prezident Pavel ocenil, že Evropská unie se vydala cestou, která má vést k odstranění přebytečné regulace a administrativní zátěže. I když jde podle něj o složitý proces, je z dlouhodobého hlediska nezbytný.
A upozornil, že podnikatelské prostředí v Evropské unii musí být dostatečně atraktivní, aby firmy neměly důvod přesouvat své aktivity mimo unijní prostor. Uvnitř EU přetrvává řada bariér, které brání plnému využití vědeckého, ekonomického a lidského potenciálu.
Dodal, že skutečně konkurenceschopná Evropa musí být strategicky soběstačnější, méně závislá na dodavatelských řetězcích z nestabilních regionů a schopná držet krok s globálními hráči jako jsou například Spojené státy a Čína.
Na závěr svého vystoupení se prezident Petr Pavel vyslovil pro pokračování rozšiřování Evropské unie. Podle něj by váhání v této otázce mohlo mít vážné důsledky pro soudržnost a bezpečnost celého evropského prostoru. „Váhání a nerozhodnost vytváří prostor pro ty, kdo nás chtějí cíleně oslabovat a rozdělovat. To si za současné situace nemůžeme dovolit,“ zdůraznil.
Riberaová: Evropa čelí globálním výzvám, musí reagovat jednotně
Na konferenci vystoupila také Teresa Riberaová, místopředsedkyně Evropské komise pro čistou, spravedlivou a konkurenceschopnou transformaci. Ve svém projevu zdůraznila nutnost společného evropského postupu při řešení rostoucích globálních výzev.
Upozornila mimo jiné na válku na Ukrajině, kde podle ní ruské síly systematicky porušují Chartu OSN, útočí na civilisty a využívají hlad jako válečnou zbraň. Zmínila rovněž prezidentské volby v USA, které podle ní přinesly některé neočekávané důsledky pro mezinárodní prostředí, i technologické soupeření mezi globálními mocnostmi.
Dvoudenní konference Evropa jako úkol tím ale nekončí. V úterý se její program přesune z Pražského hradu do Černínského paláce, sídla Ministerstva zahraničních věcí ČR.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Myslíte si, že by se mělo v EU zrušit právo veta jednotlivých států?
autor: Natálie Brožovská
