Bude válka mezi Ruskem a Ukrajinou?Anketa
Rozhodnutí vyvolalo u některých mediálních osobností nevoli. Proti Obzinové vystoupila například Ivana Svobodová z Respektu, která označila zpravodajství pod vedením Jana Pokorného za kvalitní. „Navzdory všemožným tlakům na ‚vyváženost‘, v překladu ‚zvěte tam víc lidí, co chtějí ven z EU, to je jedno, že neumí argumentovat‘,“ otřela se o snahu o názorovou pluralitu.
A následně o Obzinovou: „Soudím, ze šéfredaktorka, která na poradě podřízeným vysvětlovala, že musí točit proti uprchlíkům, protože ‚máme nějakého zaměstnavatele a ten má nějaký postoj‘, což je třeba respektovat (2015, Prima), by měla být navěky vyloučena z možnosti vést cokoliv ve veřejnoprávním médiu. Protože větší důkaz o tom, že nepochopila, co znamená být novinář a proč je pro společnost důležité, aby novináři sloužili veřejnosti, nikoliv zaměstnavateli, případně politikům, asi nelze přinést. Jan Pokorný tohle chápal velmi dobře.“
Kromě Svobodové proti Obzinové vystoupila také novinářka A2larmu Apolena Rychlíková. „V roce 2016 vyhrožovala podřízeným, jak mají psát, autorka výroku: Jsme tady všichni zaměstnaní, máme zaměstnavatele, který má nějaký postoj. Jestliže ho akceptuji já, akceptuje ho vedoucí vydání, tak vy prostě poslechnete příkazů vedoucího vydání.“
„Od téhle chvíle je nutný pochybovat o tom, co se v rozhlase, veřejnoprávním médiu děje a jestli práce jinak skvělých redaktorů a redaktorek je skutečně nezávislá. Je to strašný,“ dodávala a Obzinovou komentovala do třetice: „Není moc lidí (krom třeba Xavera atd.), kteří by tak moc odporovali práci novináře, jako Obzinová. Její chování je v rozporu s profesí. Záměrná manipulace zpravodajstvím pod výhrůžkou vyhazovu, výroba fake news, tlaky na podřízené – standardy její práce.“
Jitka Obzinová
— Apolena Rychlíková (@A_Rychlikova) December 15, 2021
Od téhle chvíle je nutný pochybovat o tom, co se v rozhlase, veřejnoprávním médiu děje a jestli práce jinak skvělých redaktorů a redaktorek je skutečně nezávislá. Je to strašný. Nahrávku k "linii" si můžete připomenout zde.https://t.co/upB7KNgcEG
Řeknu to ještě jinak: není moc lidí (krom treba Xavera atd), kteří by tak moc odporovali práci novináře, jako Obzinová. Její chování je v rozporu s profesí. Záměrná manipulace zpravodajstvím pod výhrůžkou vyhazovu, výroba fake news, tlaky na podřízené - standardy její práce.
— Apolena Rychlíková (@A_Rychlikova) December 15, 2021
Naopak se za Obzinovou postavil šéfredaktor serveru Echo24.cz, Dalibor Balšínek. „Přeju Jitce Obzinové, aby vydržela, aby se nedala, aby ustála útoky pomatené, hysterické, neosvazácké úderky. Posuzovat ji jen podle podlé krysy, která ji tajně nahrává, je znakem ubohé šmírácké, fízlovské doby,“ napsal na twitteru.
Přeju Jitce Obzinové, aby vydržela, aby se nedala, aby ustála útoky pomatené, hysterické, neosvazácké úderky. Posuzovat ji jen podle podlé krysy, která ji tajně nahrává, je znakem ubohé šmírácké, fízlovské doby.
— Dalibor Balšínek (@balsinek) December 15, 2021
Balšínek a další naráží na to, že na poradě ze 7. září 2015, kdy Evropa čelila migrační krizi, jejíchž následků se dosud nezbavila a která se nyní opakuje na hranicích Polska s Běloruskem, Obzinová zaměstnancům vysvětlovala, jaký postoj k migrační mají ve zpravodajství zaujmout a stavěla se za autoritu vedoucího vydání a majitele Primy. Tuto nahrávku pak zveřejnil server HlidaciPes.org. „Jsme tady všichni zaměstnaní, máme zaměstnavatele, který má nějaký postoj. Jestliže ho akceptuji já, akceptuje ho vedoucí vydání, tak vy prostě poslechnete příkazů vedoucího vydání,“ řekla tehdy Obzinová.
„Protože je to nějaký vývoj dějin, který patrně bude natolik rozsáhlý, že k němu je potřeba prostě si asi ten postoj vysvětlit. Protože upřímně řečeno, my jsme tady nezažili ani druhou světovou válku, ani jsme nezažili osmašedesátej, nezažili jsme například velikostí konfliktu podobnej vznik izraelského státu, kde zcela jistě si ty postoje prostě ta veřejnost velmi dlouho hledala. Teď ta uprchlická krize začíná nabývat rozměrů, kdy je jasný, že nějakej postoj ta společnost, ta média a jednotlivá média asi zaujmou a pokud jde o naši televizi, tak ho chce zaujmout. Takže v té obecné rovině musím říct – bude potřeba to akceptovat.“
Fotogalerie: - Osvoboďte Assange
Nespokojenost s Obzinovou se ozvala i z ČT. Nejvíce se na ni zaměřil Luboš Rosí, moderátor Newsroomu ČT24, který Obzinové věnoval hned několik příspěvků o jejich „hříších“, pokrytých v Newsroomu ČT24.
Nejvíce paní Obzinovou "proslavila" kauza, kterou zveřejnil @hlidacipes_org . Server zveřejnil nahrávku z porady TV Prima, kde Obzinová spolu s vedením FTV Prima nařídila redaktorům zpravodajství, že tématiku uprchlíků mají prezentovat jako hrozbu, problém a krizi. pic.twitter.com/pJoyGU14ue
— Lubos Rosi (@LubosRosi) December 15, 2021
„Radiožurnál je pro mě sesterská stanice. Server iRozhlas je můj zdroj důvěryhodných a zajímavých zpráv. Proč se má měnit něco, co skvěle funguje? Měnit se má přece to, co nefunguje. Nebo se pletu?“ ptala se moderátorka Světlana Witowská a přidal se také reportér Jiří Hynek: „Konec Jana Pokorného a nástup Jitky Obzinové je smutná zpráva pro zpravodajství ČRo. Držím kolegům palce!“ Moderátor Michal Kubal Obzinovou přímo nejmenoval, ale přál „veřejnoprávním bratránkům“ hodně sil.
@Radiozurnal1 je pro mě sesterská stanice. Server @iROZHLAScz je můj zdroj důvěryhodných a zajímavých zpráv. Proč se má měnit něco, co skvěle funguje? Měnit se má přece to, co nefunguje. Nebo se pletu?
— Světlana Witowská (@SvetlanaWit) December 15, 2021
Konec Jana Pokorného a nástup Jitky Obzinové je smutná zpráva pro zpravodajství ČRo. Držím kolegům palce!
— Jiri Hynek (@JiriHynek) December 15, 2021
Jedno brzké PF 2022: Veřejnoprávním bratránkům k tomu v novém roce taky hodně sil
— Michal Kubal (@MichalKubal) December 15, 2021
Krok generálního ředitele Zavorala kritizovali také politici, například bývalý předseda lidovců Marek Výborný. „Toto má být posílení role veřejnoprávního média? Mám o tom velké pochybnosti. Myslím, že je na čase řešit téma mediální legislativy a vše, co s tím souvisí,“ řekl.
Toto má být posílení role veřejnoprávního média? Mám o tom velké pochybnosti. Myslím, že je na čase řešit téma mediální legislativy a vše, co s tím souvisí. https://t.co/NFklczutTY
— Marek Výborný (@MarekVyborny) December 15, 2021
Na výměnu ředitele zpravodajství ČRo reagovala i předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). „Personální rozhodnutí ve veřejnoprávních médiích by neměla vzbuzovat pochybnosti. Koronavirová krize navíc naplno ukázala, jaké riziko dezinformace představují. Z mého pohledu se ředitel Českého rozhlasu rozhodl pro těžce pochopitelnou změnu,“ pravila.
Ovšem jejích slov si všiml novinář a mediální odborník Filip Rožánek a míní, že ať už jsou personální rozhodnutí dobrá, špatná nebo úplně mizerná, „rozhodně nejsou záležitostí pro předsedkyni sněmovny“.
Personální rozhodnutí v médiích veřejné služby mohou být dobrá, špatná nebo úplně mizerná, ale rozhodně nejsou záležitostí pro předsedkyni sněmovny. https://t.co/rtqClntIP8
— Filip Rožánek (@rozanek) December 15, 2021
A šéfka TOP 09 pak pro jistotu vysvětlovala, jak svůj příspěvek myslela: „Samozřejmě, že snahou politika nesmí být, aby veřejnoprávní médium komukoli stranilo, ale dezinformace cíleně podrývají důvěru ve stát. A v situaci, kdy jsou jasné náznaky, že by se tak dít mohlo, je důležité říci, za jak nebezpečné to považuji.“
Protože tweet nebyl plně pochopen: samozřejmě, že snahou politika nesmí být, aby veřejnoprávní médium komukoli stranilo, ale dezinformace cíleně podrývají důvěru ve stát. A v situaci, kdy jsou jasné náznaky, že by se tak dít mohlo, je důležité říci, za jak nebezpečné to považuji.
— Markéta Pekarová Adamová (@market_a) December 15, 2021
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
