Petr Hampl: Tisíce let bylo mizerně. Pak bylo pár století dobře. A teď bude zase mizerně, ještě hůř než na začátku

09.09.2015 10:21 | Zprávy

Poměrně pesimisticky vidí budoucnost západní civilizace sociolog Petr Hampl. Šířeji se zamyslel nad tím, jak se v průběhu historie žilo tzv. elitám a jak tzv. obyčejným lidem, většinou manuálně pracujícím. Poukazuje na to, že v průběhu staletí až přibližně do roku 1800 zůstávala u nižších společenských vrstev vysoká dětská úmrtnost, zatímco věk dožití byl poměrně nízký.

Petr Hampl: Tisíce let bylo mizerně. Pak bylo pár století dobře. A teď bude zase mizerně, ještě hůř než na začátku
Foto: Hans Štembera
Popisek: Petr Hampl

To se změnilo až v období průmyslové revoluce, resp. do vzniku kapitalismu. Časy před tím prý byly mimo jiné charakterizovány tím, že se elity vyhýbaly běžným ekonomickým činnostem. „Ti nejlepší nebo domněle nejlepší ... v horších případech plánovali a realizovali války, v lepších případech věnovali energii teologickým disputacím, výrobě nádherných modlitebních knih, projektování katedrál nebo byli ozdobou panovnických dvorů. V každém případě platí, že jejich přínos pro život neurozených zemědělských vrstev (s výjimkou poskytování vojenské ochrany a udržování veřejného pořádku) byl nulový nebo velmi nízký,“ píše Hampl na serveru Literarky.cz.

Celý text je ZDE

Docházelo k obrovskému pokroku ve válečnictví, umění a architektuře. Většina obyvatel ale žila stále stejně

A tak v období před průmyslovou revolucí podle Hampla došlo k obrovskému pokroku v oborech jako válečnictví, správa státu a mučení. „Nejviditelnější pokrok probíhal v umění a architektuře – od raného románského umění po rozvinuté baroko. Život naprosté většiny obyvatel však zůstával těmito změnami nepoznamenán – snad až na zavedení pěstování brambor,“ uvedl Hampl. A poukázal na to, že po staletí se neměnila délka života, existovala obrovská dětská úmrtnost, lidi sužovala nedostupnost zdravotní péče a neustále hrozící riziko hladomoru. „Neměnily se ani dopady tak těžkého života na lidskou psychiku a lidské vztahy. Bráno měřítky z počátku 21. století, mezi nižšími třídami prakticky neexistoval citový život a neexistovaly ani dnes tak samozřejmé instituce jako je dětství,“ upozornil.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: vam

Mgr. Karel Krejza byl položen dotaz

Opravdu potřebujeme migranty?

Řada politiků včetně vás tvrdí, že ano, protože Evropa stárne a chybí pracovní síla. Ale není to chyba vás politiků, že jste neudělali více pro vyšší porodnost? A s tou prací není spíš problém v tom, že firmy hledají levnou pracovní sílu, že kdyby platili v ČR určitě více, že by nebyl nedostatek záj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jak se množí liberálové?

21:17 Jak se množí liberálové?

KOMENTÁŘ KARLA ŠEBESTY Nebude se množit, to je jenom dobře. Podobné reakce se nacházejí u mnoha vide…