Petr Hampl: Tisíce let bylo mizerně. Pak bylo pár století dobře. A teď bude zase mizerně, ještě hůř než na začátku

09.09.2015 10:21

Poměrně pesimisticky vidí budoucnost západní civilizace sociolog Petr Hampl. Šířeji se zamyslel nad tím, jak se v průběhu historie žilo tzv. elitám a jak tzv. obyčejným lidem, většinou manuálně pracujícím. Poukazuje na to, že v průběhu staletí až přibližně do roku 1800 zůstávala u nižších společenských vrstev vysoká dětská úmrtnost, zatímco věk dožití byl poměrně nízký.

Petr Hampl: Tisíce let bylo mizerně. Pak bylo pár století dobře. A teď bude zase mizerně, ještě hůř než na začátku
Foto: Hans Štembera
Popisek: Petr Hampl

To se změnilo až v období průmyslové revoluce, resp. do vzniku kapitalismu. Časy před tím prý byly mimo jiné charakterizovány tím, že se elity vyhýbaly běžným ekonomickým činnostem. „Ti nejlepší nebo domněle nejlepší ... v horších případech plánovali a realizovali války, v lepších případech věnovali energii teologickým disputacím, výrobě nádherných modlitebních knih, projektování katedrál nebo byli ozdobou panovnických dvorů. V každém případě platí, že jejich přínos pro život neurozených zemědělských vrstev (s výjimkou poskytování vojenské ochrany a udržování veřejného pořádku) byl nulový nebo velmi nízký,“ píše Hampl na serveru Literarky.cz.

Celý text je ZDE

Docházelo k obrovskému pokroku ve válečnictví, umění a architektuře. Většina obyvatel ale žila stále stejně

A tak v období před průmyslovou revolucí podle Hampla došlo k obrovskému pokroku v oborech jako válečnictví, správa státu a mučení. „Nejviditelnější pokrok probíhal v umění a architektuře – od raného románského umění po rozvinuté baroko. Život naprosté většiny obyvatel však zůstával těmito změnami nepoznamenán – snad až na zavedení pěstování brambor,“ uvedl Hampl. A poukázal na to, že po staletí se neměnila délka života, existovala obrovská dětská úmrtnost, lidi sužovala nedostupnost zdravotní péče a neustále hrozící riziko hladomoru. „Neměnily se ani dopady tak těžkého života na lidskou psychiku a lidské vztahy. Bráno měřítky z počátku 21. století, mezi nižšími třídami prakticky neexistoval citový život a neexistovaly ani dnes tak samozřejmé instituce jako je dětství,“ upozornil.

Život obyčejných lidí se zlepšil, když se elity začaly věnovat tomu, co bylo předtím označováno za nedůstojné urozených lidí

Tvrdí také, že doba mezi průmyslovou revolucí a naší současností se od té předchozí lišila tím, že podstatná část příslušníků elit zakládala firmy, otevírala nové pobočky, vynalézala spotřební zboží a finanční produkty, optimalizovala pásovou výrobu, navrhovala nové modely automobilů, zkrátka věnovala se přesně těm činnostem, které byly v předcházejícím období označovány za nedůstojné urozených lidí. „Výběrovým mechanismem, který příslušníky elit přitáhl tímto směrem, byly peníze ve spojení s relativně neregulovaným trhem,“ podotkl s tím, že čas mezi lety 1800 a 2000 se tak stal dobou neuvěřitelného růstu produktivity, ze kterého těžily především nižší vrstvy. „Ať přijmeme jakékoliv měřítko od délky života přes dětskou úmrtnost, dostupnost zdravotní péče, možnosti v oblasti životního stylu až po dostupnost kultury, vzdělání a cestování, došlo k takovému růstu, jaký v předchozích dobách nebyl představitelný ani pro utopické vizionáře,“ poznamenal Hampl.

Nyní přichází další zlom. K horšímu

Nyní se ale zdá, že žijeme v období dalšího zlomu. „Ti nejlepší míří do korporací, státní správy nebo do neziskových organizací na státní správu navázaných, kde se věnují některým z těch stovek záležitostí, které jsou při pohledu zdola v nejlepším případě nejasné a neuchopitelné, ale často jsou pokládány spíše za zbytečné nebo vyloženě škodlivé,“ uvádí.

Jedním z pochopitelných důsledků je podle Hampla dlouhodobý a nezvratný hospodářský úpadek postihující shodně většinu států západní civilizace a neustále rostoucí rozdíl v životních šancích mezi těmi, kdo svou práci prodávají na stále se zmenšujícím relativně otevřeném trhu, a mezi těmi, jimž se daří získávat zdroje od centrálních autorit.

Většina západních společností ztratila základní obranyschopnost

Toto vše prý nejsou jen spekulace. „První testování na datech naznačují, že tomu tak je doopravdy,“ upozorňuje.

Své zjištění shrnuje celkem lakonicky: „Tisíce let bylo mizerně. Pak bylo pár století dobře. A teď bude zase mizerně, ještě hůř než na začátku,“ varuje s tím, že to zatím nevidíme, protože máme technologii a organizační modely vyvinuté v druhém období. „Ale ekonomika jedoucí setrvačností už zpomaluje. Každá krize je hlubší než ta před ní. … Poslední měsíce navíc ukazují, že většina západních společností ztratila i základní obranyschopnost. Není se čemu divit, žádná společnost, která plýtvá svými nejkreativnějšími mozky na přiblblé byrokratické činnosti, nemůže být úspěšná. A dost možná, že nemůže ani dlouhodobě přežít,“ varuje Petr Hampl závěrem.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: vam

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Školník vyhrožoval, že neodmaturujeme.“ Soudružka ho naučila koktat a počurávat se. Normalizace na periferii, kde Havel řekl památnou větu...

22:32 „Školník vyhrožoval, že neodmaturujeme.“ Soudružka ho naučila koktat a počurávat se. Normalizace na periferii, kde Havel řekl památnou větu...

REPORTÁŽ „Komunistická soudružka mě naučila koktat a počurávat se,“ vzpomínal bývalý kastelán na pře…