Petr Uhl: Stydím se za českou vládu. Solidární máme být se všemi, i s ekonomickými migranty. Fašizujeme se, radost mi z vlády dělá jen Dienstbier

18.09.2015 18:34

Novinář a signatář Charty 77 Petr Uhl sepsal ve svém posledním příspěvku na blogu na Aktuálně.cz důvody, kvůli kterým se stydí za českou vládu, ale vlastně i za velkou část Evropy. Evropská unie byla totiž postavena na základech tolerance a solidarity, přičemž je to dokonce zapsané i v Lisabonské smlouvě. Jenže jedna věc je na papíře a druhá ve skutečnosti.

Petr Uhl: Stydím se za českou vládu. Solidární máme být se všemi, i s ekonomickými migranty. Fašizujeme se, radost mi z vlády dělá jen Dienstbier
Foto: Hans Štembera
Popisek: Petr Uhl

Česká vláda podle Uhla v současnosti šlape po ideálech Evropské unie. Tedy svobodě, demokracii, rovnosti, lidské důstojnosti a hlavně solidaritě a toleranci. To jsou hodnoty, které jsme se zavázali uznávat a šířit ve chvíli, kdy jsme vstoupili do Evropské unie. Podepsali jsme totiž Lisabonskou smlouvu. I když nám to chvíli trvalo.

Uhl také připomíná, že sami jsme národem, který mnoha emigrantům již pomohl. Česká společnost zvládla přijmout tisíce lidí. Ale i naopak. Ti, kteří z naší země v dobách nouze odešli, se stali jejími největšími ochránci a vlastenci. „Československý exil byl za nacistické okupace hlavní složkou odporu a odboje,“ píše Uhl.

A když od nás odcházely „statisíce Čechoslováků“ v srpnu 1968, tak i přestože by dnes dostaly nálepku „ilegálních ekonomických migrantů“, vždy je bez problému přijali. Ať již v Rakousku nebo v USA či například v Austrálii. „Xenofobní nálady dnešní české společnosti jsou sice menšinové, ale hlasité. Vzhledem k této minulosti jsou velkou ostudou. A vláda, navíc nejsilněji zastoupená sociálnědemokratickou stranou, je ještě podporuje,“ soudí Uhl.

Pokud podle Uhla chceme zvládnout uprchlickou krizi, musíme spolupracovat. Jak jednotlivé členské země EU mezi sebou, tak s uprchlíky samotnými. A proto poukazuje na dvojí solidaritu. Vnější a vnitřní. „Nelze se smířit s tím, aby Německo, Rakousko a Švédsko trpěly potížemi z migrace prostě proto, že evropskou hodnotu solidarity berou vlády těchto tří států vážně a uprchlíky ve větší míře přijímají,“ vysvětluje Uhl a dodává, že se ale nemůžeme smířit ani s tím, že země jako Maďarsko, Řecko a Itálie jsou vystaveny ohromnému náporu uprchlíků a samy jej nezvládnou.

„Nejhorší je asi situace v Maďarsku, kde se snoubí xenofobní národovectví dnes už téměř fašisoidní vlády s organizační neschopností a neprofesionalitou těch, kteří jsou pověření stykem s uprchlíky,“ tvrdí Uhl a dodává, že podle Lékařů bez hranic je maďarská pomoc uprchlíkům „hluboko pod standardy, jež by čekali od evropské země.“

Celý text zde

Přijde mu i absurdní snaha politických činitelů neustále se zasazovat o ochranu hranic. „To má snad řecká armáda nebo nějaký zatím neexistující, tedy budoucí evropský policejní či vojenský sbor „chránit“ řecké ostrovy před nafukovacími čluny, na nichž běženci i s dětmi připlouvají od tureckých břehů?“

Měli bychom však být solidární i k uprchlíkům. V jejich případě jsme totiž také podepsali závazné smlouvy, podle kterých u nás mohou najít azyl. Podle Uhla bychom však měli být solidární i k „ekonomickým migrantům“. „Myslím ale, že naše evropská solidarita by se měla týkat i lidí, kteří prodali vše nebo sehnali finanční podporu příbuzných a dali se na pochod pomocí zločinných převaděčských gangů do Německa či jinam,“ říká Uhl s tím, že k tomu měli pádné důvody.

Jestli ale za poslední dobu někdo udělal panu Uhlovi radost, byl to ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier. Ten má totiž ochranu uprchlíků v popisu práce, dobře zná uprchlickou problematiku a „navíc je skutečným Evropanem, člověk listopadu 1989, který se děsí výzev k opětnému uzavření hranic a budování zátarasů a zdí“. Nedávno oznámil, že ČR je schopná přijmout až 15 000 uprchlíků.

Jinak je to s naší politickou reprezentací dost bledé. „Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD), nazývaný ministr ‚záchytu‘, je už svým slovníkem xenofobní,“ říká Uhl a srovnává ho s premiérem Sobotkou, který je podle něj „lidštější a z hlediska práva odbornější než Chovanec, který ‚vystudoval‘ práva v Plzni.“ Paradoxně největším xenofobem české politiky je ředitel odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra Tomáš Haišman. „Ten je v této funkci, jak se pamatuji, přinejmenším od roku 1992 a stále se posouvá k většímu odporu k uprchlíkům,“ říká Uhl a dodává, že i přístup kardinála Duky je naprosto nepřijatelný, když vysvětlil, že církev může pomoci, „ale stát ji o to musí požádat“.

Na závěr Uhl připomíná to ze všeho nejdůležitější. Tím, že jsme proti uprchlíkům, jsme technicky vzato sami proti sobě. „Ochrana uprchlíků a solidarita s nimi jsou dnes úsilím o obyčejnou lidskou svobodu a dosažení základních práv člověka,“ uzavírá Uhl svoje zamyšlení.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: spa

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

A pane Drahoši... Senátor vzpomínal na srpen 1968. A přišly nepříjemné otázky, třeba na KSČ

16:52 A pane Drahoši... Senátor vzpomínal na srpen 1968. A přišly nepříjemné otázky, třeba na KSČ

Senátor Jiří Drahoš se na svém facebookovém profilu rozepsal se svými vzpomínkami na srpen 1968. A m…