Očekáváte, že rok 2017 bude ve světové politice lepší, než rok 2016?Anketa
Poslední letošní mediální hodnocení začíná Petr Žantovský pohledem na server Novinky.cz, a to na dva jeho texty. „Zdá se mi, že tahle internetová verze deníku se může jevit etalonem všestrannosti a docela seriózní žurnalistiky, protože příklady, které uvedu, jsou každý absolutně o něčem jiném a každý vypovídá úplně něco jiného. Ale líbí se mi, že na jednom informačním zdroji lze najít oba dva typy tohoto uvažování. Co tím chci říct, co tím sleduji? My se celou dobu, co děláme tuhle rubriku, bavíme o tom, co to je a co není seriózní žurnalistika, co je a co není vyvážené, objektivní, co je a co není nestranné či nezávislé. A proto oceňuji, že navzdory všemu si Novinky ještě pořád udržují – možná dokonce jako jediné z toho českého mainstreamového rámce – určitou snahu o vyváženost a komplexitu svých informací,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz mediální analytik Petr Žantovský.
Ve svém výběru jde proti proudu času, a tak jako první zmiňuje čerstvější příklad, který se týká katastrofy, při níž se ruský letoun ministerstva dopravy Tu-154 s 64 členy populárního pěveckého a tanečního souboru Alexandrovci na palubě zřítil do Černého moře. „Novinky byly, pokud vím, jediné médium, které uveřejnilo velký rozhovor – kdyby to bylo v novinách, tak by šlo asi o celostránkový – Františka Cingera s Jiřím Klapkou, předsedou České asociace rusistů. Ten je spolupracovníkem Alexandrova sboru a moderátorem jeho koncertů na českém území a také je to člověk, který má k tomu souboru velice blízko. A mně se na tom rozhovoru líbilo, jak byl velmi nestranný a velmi ideově nepodmíněný,“ poukazuje mediální odborník.
Ideologické pointování letecké katastrofy Štětinou a spol.
To vyniklo o to více, že všechny ostatní komentáře vždy vyústily v nějaké ideologické pointování. „Třeba toho typu, že Alexandrovci jsou vojáci a vlastně letěli na vojenskou misi, tak s tím museli počítat. Tohle prohlásil pan Štětina, ale podobné vyjádření se dalo zaregistrovat v různých typech médií od sociálních sítí až po oficiální média, že jako kdyby si – teď to přeženu – o to ti Alexandrovci vlastně řekli sami. Celkový dojem z většiny reakcí byl: no a tak co, tak to byli nějací vojáci a ještě k tomu ruští, tak co se tím budeme zatěžovat. Tak pánům Cingerovi a Klapkovi se povedlo velmi dobře tuhle záludnost obejít a vyjádřit velmi plasticky celou tu atmosféru. Konec konců pan Klapka se problematikou české rusistiky zabývá celoživotně profesionálně a já to velmi oceňuju, protože je to jediný člověk v Česku, který tomu věnoval celý profesní život,“ připomíná Petr Žantovský.
Dílo, které je za hudebním historikem, písničkářem, moderátorem a lektorem vzdělávacích projektů Jiřím Klapkou, hodnotí jako naprosto obdivuhodné. „To, že moderoval vystoupení Alexandrovců, je jen jedna z řady i mnohem důležitějších vzdělávacích, překladatelských, osvětových a jiných aktivit. Takže velmi oceňuji Novinky za to, že přinesly velmi aktuálně hned ten den, co se to stalo, první zpráva, že letadlo spadlo, byla v sedm třicet dva a téhož dne odpoledne už tam visel velký rozhovor s panem Klapkou, což je ten nejsprávnější adresát těchto otázek a člověk, který se k tomu měl kompetentně vyjádřit. Novinky se blýskly jako médium, které má smysl sledovat a kterému má smysl věnovat důvěru a pozornost, protože ctí žurnalistická pravidla a všechny zásady, které vytýkáme ostatním, že je nedodržují,“ upozorňuje mediální analytik.
Migrační vlna je geopolitický problém, ale hlavně obrovský byznys
Pro druhý příklad toho, jak se Novinky odlišují od jiných mainstreamových médií, se vrací do těsně předvánočního času. „Vyšel tam článek Petra.Schnura, což je Čech žijící v Hannoveru, který popisoval migrační problematiku z naprosto ojedinělého a unikátního pohledu, a to z pohledu byznysu, který migrační vlna přinesla německé infrastruktuře. Věnoval se nejenom tomu převaděčskému byznysu, který patrně tedy není německý, ale hlavně turecký, zejména však všem těm možným firmám, které jsou navěšeny na migrační vlnu. A to jsou nejenom humanitární organizace, různé neziskovky, které se starají takzvaně o migranty, ale jsou to také advokátní kanceláře, jsou to pojišťovny a jsou to i banky,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Psali jsme:
„Jde o množství institucí, které jsou součástí tohoto migračního průmyslu. Protože to opravdu víceméně průmysl je, jak v tom článku píše pan Schnur, jde o ‚azylový‘ kartel pečovatelských služeb, je to veliký byznys. Vzpomeňte si, že jsme o tom kdysi dávno mluvili, že celá tahle záležitost je hodně obchodní, že to není jenom geopolitický problém, ale že to je samozřejmě záležitost byznysová. Je to stejné, jako když Hillary Clintonová volala do války proti Rusku. Tak to také nebylo jen tak nějaké volání na poušti nebo volání spravedlivého bojovníka za pravdu a lásku proti lži a nenávisti, ale byl to především hlas vojensko-průmyslového komplexu, který potřebuje vyrábět, potřebuje prodávat své zbraně a potřebuje je prodávat státu, protože stát je nejspolehlivější zákazník,“ poznamenává mediální odborník.
Napětí kvůli nově otvíranému centru pro potírání opačných názorů
Proto doporučuje se nad takovými výroky a událostmi důkladně zamyslet. „Vždy za každým takovým jakoby humanitárním gestem hledejme byznys, hledejme tam peníze. A mně se moc líbí, že Novinky otiskly článek pana Schnura, kterého jinak mnozí znají třeba z portálu Nová republika, který vydává Ivan David. Pan Schnur je člověk, který má velmi otevřené oči, a myslím, že i docela relevantní informační zdroje z německého prostředí. A doporučuji velmi vřele, když už dnes doporučuji, k četbě jeho článek z minulého čtvrtka, který se jmenuje ‚Kauza vítání migrantů a déšť miliard‘. Nebudu ho dál citovat, opravdu vřele doporučuji si ho najít. Měl by ho číst každý, kdo se k té věci chce vyjádřit,“ myslí si Petr Žantovský.
Také další zastavení vychází z textu na Novinkách, i když v tomto případě byly jenom překladištěm informace. „Čili se teď nebudu vyjadřovat k Novinkám, ale k té informaci, která mě, musím říct, trošku vyděsila. Začnu tím, jak se neustále debatuje o nově otvíraném centru pro potírání opačných názorů, jak bych to politicky nekorektně nazval já, tedy o tom útvaru na Ministerstvu vnitra, kde bude paní Romancovová s panem Jandou vyhodnocovat nepřátelské weby a nevím, co všechno potom s nimi budou dělat. Je tu velmi napjatá atmosféra strachu z cenzury, boje o cenzuru, kdy mluví i prezident ve svém vánočním projevu o tom, že cenzura je nepřijatelná, a to zejména, když ji mají provozovat lidé jako pan Janda a spol., kteří jsou zcela neprůkazní, zájmově zcela nejasní, o nichž nevíme, odkud jsou odvozeni, kým jsou motivováni a o co jim opravdu jde,“ připomíná mediální analytik.
Opozice se místo protestů účastnila různých zákonných iniciativ
Ve chvíli, kdy takoví lidé mají ve veřejném sektoru provozovat tento typ cenzurní činnosti, tak by se dalo čekat, že politické strany, minimálně opoziční, když to prosazuje ČSSD, budou proti tomu protestovat. „Avšak už tradičně mě zklamala ODS a také TOP 09, které proti tomu nijak zvlášť neprotestují, dokonce se mnozí z nich účastní různých zákonných iniciativ. Neprotestovali proti tomu ani komunisti, od nichž bych docela čekal intuitivní obranu proti takové snaze zejména s ohledem na komunistickou minulost. Komunistická minulost je něco, co si všichni dobře pamatujeme, a víme, že právě s komunisty byla cenzura spojována velmi úzce a velmi tradičně. Na místě komunistů bych byl velice opatrný, abych se jakkoli neuvrhl v podezření, že se podílím na jakékoli cenzurní činnosti,“ pozastavuje se Petr Žantovský nad přístupem KSČM.
Ing. Miloslava Vostrá
Přitom se strana snaží pětadvacet let předvádět, že se odstřihla od své komunistické minulosti a že je dnes demokratickou stranou. „A najednou jejich poslankyně Miloslava Vostrá prohlásí – a právě to přetiskly v úterý Novinky – že to je vlastně dobře, že by se měl kontrolovat internet a že by se měly ‚cenzurovat‘ – takhle přímo to nevyslovila, ale v zásadě to tak vyznělo – názory, které jsou v rozporu s oficiální linií. A že vlastně pan prezident, když vyslovuje obavy z těchto tendencí, je vedle a naprosto na omylu s těmi všemi svými úvahami. Paní Vostrá dokonce prohlásila, že ‚účelově vylhané zprávy o aktivitách politiků mohou nenávratně poškodit člověka, který nic z toho, co je popisováno, nespáchal‘,“ cituje mediální odborník donedávna místopředsedkyni KSČM.
Vždyť cenzura je přece na ochranu těch, co jsou u koryt
To je dost silná věta, která mu připomíná snahy spojované někdy před patnácti lety s dnes již nežijícím ministrem kultury Pavlem Dostálem. „Ten se snažil zpřísnit tiskový zákon o fenomén trestního stíhání, nechci říct jenom pomluvy, ale obecně poškození dobrého jména politika. Pak v téhle tendenci pokračoval velice silně Jiří Paroubek a nyní to slyším z úst paní Vostré. Tím na sebe jakoby vyzradila, proč se stává zastáncem názoru, že je dobře, že vznikají cenzurní orgány, protože jako kdyby říkala, vždyť je to přece na ochranu nás, co jsme u těch koryt. Říkám to ošklivě, slovo koryto obvykle nepoužívám, ale z jejího vyjádření mám velmi silný pocit, že o nic jiného než o to koryto nejde. A je mi moc líto, že po setrvání u koryt volají opoziční politici právě z té strany, která se tváří už pětadvacet let, že je jakýmsi etalonem serióznosti a nenávratu k minulým neblahým tradicím,“ přiznává Petr Žantovský.
Ing. Jiří Paroubek
Vždyť tehdy se skutečně od koryt prostřednictvím cenzury odhánělo, nebo se naopak u nich díky cenzuře zůstávalo. „Tohle je pro mě velké zklamání a opravdu by mě zajímalo, jestli se k tomu vyjádří vedení KSČM. Ne že by mě komunistická strana nějak zvlášť trápila, mě netrápí žádná naše strana, takže ani komunistická, ale abych rozuměl světu kolem sebe, tak bych k tomuto vyjádření potřeboval slyšet také slovo, jestli je to soukromý názor paní Vostré a mám na něj zapomenout; pak tedy nevím, proč se objevoval ve všech médiích, co mi přišla před oči, nebo jestli je to oficiální názor sdílený vedením dnešních komunistů. A podle toho si tedy člověk minimálně jako volič musí začít dělat na tu stranu názor. Tak by bylo dobře, kdyby nám to někdo vyjasnil,“ míní politický analytik.
Za miliardy od koncesionářů se jen recyklují staré pořady
Na závěr nejen tohoto, ale celého letošního povídání o médiích, zůstal vpravdě „úžasný“ kousek, který se povedl veřejnoprávní televizi. „Když se podíváme na večerní a noční program ČT1 na Štědrý večer v roce 2015 a 2016, tak zjistíme, že kromě Přednosty stanice versus Ducháček to zařídí, tedy dvou různých, ale v zásadě zaměnitelných komedií Vlasty Buriana, je kompletní program identický – Tři oříšky pro Popelku, Pelíšky, Štědrý večer pana rady Vacátka a Noc pastýřů. Připomínám, že ty filmy se táhnou českou televizní historií dlouhá léta, třeba Štědrý večer pana rady Vacátka je na programu někdy od roku 1972,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Česká televize za naše poměrně velké koncesionářské peníze není schopna ani inovovat svůj štědrovečerní program a dá dva roky po sobě úplně to samé. „V zásadě to recykluje jako vratné lahve. To jsou takové vratné lahve České televize – Tři oříšky pro Popelku, Pelíšky, Štědrý večer pana rady Vacátka a Noc pastýřů – za našich osm miliard ročně. Tak to mi připadá jako docela velká drzost. Před týdnem jsem se sice k České televizi nevyjadřoval a ani tentokrát jsem to původně neměl v úmyslu, ale tohle stojí za zaznamenání. To naštve každého, komu vadí, že musí platit každý měsíc koncesionářský poplatek na takovou produkci veřejnoprávního média, přičemž teď ještě slyší, jak Česká televize volá po zvýšení poplatků,“ nepochybuje mediální odborník.
Ředitel ČT straší omezením produkce, možná se vrátí i koťátka
A pokud by se koncesionářské poplatky nezvýšily, tak generální ředitel Petr Dvořák varoval, že ČT bude muset omezit svoji produkci. „Tak fakt nevím, jak ji ještě chtějí omezit. Když už chtějí omezit i reprízy, tak to tam asi bude černá obrazovka jako za Jiřího Hodače. Nebo by tam ještě mohla být ta koťátka, jak si možná někteří pamatují ze sedmdesátých let. Neměli, co tam dát, tak byla přestávka, pustili tam koťátka s klubíčky vlny a do toho takovou přestávkovou hudbu. Tak to by mohli vyhrabat z archívu a dávat teď místo standardních programů. A dole v liště obrazovky by mohlo jít: ‚Protože jste nám, drazí poslanci, nezvýšili koncesionářské poplatky, tak vám dáváme koťátka na dobrou noc, ať se vám lépe spí.‘ To by byl docela happening, jenže se obávám, že Česká televize se ani na nic takového nezmůže,“ domnívá se Petr Žantovský.
A tak přichází s doporučením, které by bylo adekvátní tomu, co nám veřejnoprávní televize předvádí. „Už jsem to někdy říkal, že by se měly statisticky vysledovat všechny tyhle reprízy a koncesionářský poplatek by se měl o to reprízné snižovat. Měly by se tedy platit jenom ty nové původní programy zpravodajské, publicistické, umělecké, nevím, jaké ještě; a měly by se zaplatit jenom jednou. Pak už jsou v archívu České televize, tak když si pro ně sáhne, tak by se jakoby o tuto cihlu v programu snížil koncesionářský poplatek. To je docela podnětný návrh, který by bylo dobré, abychom prodiskutovali my koncesionáři, zejména my, nespokojení koncesionáři,“ dodává mediální analytik.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
