Poslední letošní mediální hodnocení začíná Petr Žantovský pohledem na server Novinky.cz, a to na dva jeho texty. „Zdá se mi, že tahle internetová verze deníku se může jevit etalonem všestrannosti a docela seriózní žurnalistiky, protože příklady, které uvedu, jsou každý absolutně o něčem jiném a každý vypovídá úplně něco jiného. Ale líbí se mi, že na jednom informačním zdroji lze najít oba dva typy tohoto uvažování. Co tím chci říct, co tím sleduji? My se celou dobu, co děláme tuhle rubriku, bavíme o tom, co to je a co není seriózní žurnalistika, co je a co není vyvážené, objektivní, co je a co není nestranné či nezávislé. A proto oceňuji, že navzdory všemu si Novinky ještě pořád udržují – možná dokonce jako jediné z toho českého mainstreamového rámce – určitou snahu o vyváženost a komplexitu svých informací,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz mediální analytik Petr Žantovský.

Ve svém výběru jde proti proudu času, a tak jako první zmiňuje čerstvější příklad, který se týká katastrofy, při níž se ruský letoun ministerstva dopravy Tu-154 s 64 členy populárního pěveckého a tanečního souboru Alexandrovci na palubě zřítil do Černého moře. „Novinky byly, pokud vím, jediné médium, které uveřejnilo velký rozhovor – kdyby to bylo v novinách, tak by šlo asi o celostránkový – Františka Cingera s Jiřím Klapkou, předsedou České asociace rusistů. Ten je spolupracovníkem Alexandrova sboru a moderátorem jeho koncertů na českém území a také je to člověk, který má k tomu souboru velice blízko. A mně se na tom rozhovoru líbilo, jak byl velmi nestranný a velmi ideově nepodmíněný,“ poukazuje mediální odborník.

Ideologické pointování letecké katastrofy Štětinou a spol.

To vyniklo o to více, že všechny ostatní komentáře vždy vyústily v nějaké ideologické pointování. „Třeba toho typu, že Alexandrovci jsou vojáci a vlastně letěli na vojenskou misi, tak s tím museli počítat. Tohle prohlásil pan Štětina, ale podobné vyjádření se dalo zaregistrovat v různých typech médií od sociálních sítí až po oficiální média, že jako kdyby si – teď to přeženu – o to ti Alexandrovci vlastně řekli sami. Celkový dojem z většiny reakcí byl: no a tak co, tak to byli nějací vojáci a ještě k tomu ruští, tak co se tím budeme zatěžovat. Tak pánům Cingerovi a Klapkovi se povedlo velmi dobře tuhle záludnost obejít a vyjádřit velmi plasticky celou tu atmosféru. Konec konců pan Klapka se problematikou české rusistiky zabývá celoživotně profesionálně a já to velmi oceňuju, protože je to jediný člověk v Česku, který tomu věnoval celý profesní život,“ připomíná Petr Žantovský.