Petr Žantovský se podíval na zoubek Radě, která péruje Primu za zprávy o Klinice. Užasnete, jací lidé u nás dohlížejí na vysílání

13.08.2016 9:24

TÝDEN V MÉDIÍCH Správní řízení, které zahájila Rada pro rozhlasové a televizní vysílání s televizí Prima kvůli reportáži o centru Klinika, je podle mediálního analytika Petra Žantovského důsledkem toho, že se RRTV rozhodla, že bude určovat, co je politicky vhodné a co nikoli. Ve svém pravidelném hodnocení poukazuje na to, že lidé se čím dál víc uchylují k informačním zdrojům na internetu, protože mainstreamová média začala lhát, okusovat realitu, deformovat, manipulovat a dělat z publika stádo hloupých ovcí.

Petr Žantovský se podíval na zoubek Radě, která péruje Primu za zprávy o Klinice. Užasnete, jací lidé u nás dohlížejí na vysílání
Foto: Hans Štembera
Popisek: Petr Žantovský

Problémem, který má FTV Prima s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání, začíná Petr Žantovský své pravidelné ohlédnutí za mediálním děním uplynulého týdne. „Rada usoudila, že Primou odvysílaná reportáž o tom, v jakém humusu žijí anarchisté v centru Klinika na pražském Žižkově a na jak zvláštní účely hodlají jejich představitelé věnovat finance provázející cenu pro neziskové organizace, tedy na podporu militantních bojůvek s rudou rétorikou, za niž by se asi styděl i Kropotkin, pokud tedy někdo z té Rady tuší, kdo to byl, zkrátka není vyvážená a objektivní a obsahuje hodnotící prvky uvnitř zpravodajství,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Sám připouští, že to možné je. „Některé věci jsou tak zřetelné – nepořádek, nápisy, stav osazenstva – že jsou samy sobě komentářem, ani na to netřeba sympatické tváře paní redaktorky. Co je však děsivé, že se ta rada rozhodla už nebýt jen správním orgánem, který dohlíží na dodržování zákona ve vysílání a na rozdělení kmitočtového spektra, což jsou přesně ty dvě povinnosti, kvůli nimž ta rada je vůbec na světě, nýbrž že překročí onu svůdnou a zrádnou hranici a stane se cenzorem, který určuje, co a jak se smí vysílat, a co ne,“ upozorňuje mediální analytik.

Ve velké mediální radě už zasedá plno politiků

Radu pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) považuje vůbec za speciální případ. „Bývaly časy, kdy v ní zasedali odborníci na média a profese s nimi spojené. Protože jsem byl členem jedné takové rady, mohu posloužit osobní vzpomínkou, například na děkana Fakulty elektrotechniky ČVUT profesora Jana Uhlíře, na filmového historika Jiřího Novotného, na dlouholetého televizáka Martina Muchku, na mediální právníky Alenu Mackovou či Pavla Foltána, na redaktora a básníka Františka Schildbergera a dalo by se pokračovat. Dokonce i v radě, která následovala po té naší, jste mohli občas potkat lidi mající k mediálnímu prostředí bližší vztah, třeba televizní scenáristku Katarínu Vaculíkovou či spisovatelku Evu Kantůrkovou,“ připomíná Petr Žantovský.

Nicméně už v této radě začali převažovat politicky definovaní radní, jejichž kompetence byla především partajní. „Začali se v ní objevovat bývalí ministři, poslanci, senátoři. V tomto trendu pokračuje i rada dnešní. Pohleďme na její členstvo: Václav Jehlička, bývalý ministr a senátor, Václav Mencl, bývalý náměstek ministra, poslanec a senátor, Richard Svoboda, bývalý primátor Brna a senátor, Dagmar Zvěřinová, bývalá senátorka, Radka Burketová, bývalá mluvčí ministerstva, Ivan Krejčí, divadelní režisér, ale také bývalý volební manažer a asistent poslance, Marek Poledníček, bývalý předseda krajského výboru strany a zastupitel a radní za tuto stranu,“ poukazuje mediální odborník.

Naplnění dochází výrok rozhlasového magnáta

Přece jen se však najdou i v nynějším složení Rady pro rozhlasové a televizní vysílání výjimky. „S médii něco opravdu vážněji do činění z dnešních radních měli jen tito: Milada Richterová, bývalá rozhlasová a televizní redaktorka, Dana Jaklová, bývalá rozhlasová redaktorka, Martin Bezouška, filmový scenárista a bývalý programový ředitel TV Prima a České televize, Jana Kasalová, bývalá programová ředitelka TV Prima a ČT, dnes ale také poradkyně Úřadu vlády a Ministerstva vnitra. Zvláštností a výjimkou je právník Daniel Novák, de facto radní z profese, zasedá v RRTV už ve třetím mandátu,“ podotýká Petr Žantovský.

Vzpomíná si, jak v dobách, kdy byl radním, tak jemu a jeho kolegům někdy kolem roku 2000 říkával s lehkou ironií rozhlasový magnát Michel Fleischmann: „Vy nejste Rada pro vysílání, nýbrž Rada proti vysílání.“ Teprve nyní se však jeho slova stávají prorockými a naplňují se v nečekaně vrchovaté míře. „My jsme s Fleischmannem tehdy měli spor naprosto nepodobný dnešní kauze Klinika. Dostal od Rady pokutu za vysílání erotického talk show jedné herečky v dopoledních hodinách na jednom z jeho rádií. Nešlo tedy o sám obsah, ale o jeho načasování, zákon stanoví pro podobný typ obsahů limit 22 hodin večer a později. Fleischmann tehdy prostě zkoušel naši trpělivost. Byla to docela milá hra, nahlédnuto dnešníma očima. On získal svoji sledovanost a my dostáli zákonu,“ vysvětluje mediální analytik.

Rada se rozhodla, že bude určovat, co je politicky vhodné, a co nikoli

Ten dnešní problém s Klinikou je však jiného druhu. „Rada se rozhodla, že bude určovat, co je politicky vhodné, a co nikoli. A protože Radu ovládá dlouhodobě spíše duch a filosofie blízké dnešní socdem garnituře – předseda Krejčí je přece dlouholetý souputník ministra zahraničí Zaorálka – je zřejmé, jakým způsobem bude Rada ovlivňovat vysílané obsahy. Právě jsme toho svědky. A stále očekávám, kdy se někde dočtu nějaké stanovisko nátlakových partiček typu Svobodu médiím, pro které by přece právě toto politické zasahování do mediálních obsahů mělo být červeným hadrem. Ale nemohu se dočkat. Proč asi? Odpověz si každý sám,“ doporučuje Petr Žantovský,

Druhé dnešní téma začíná malým osobním vstupem. „Mladá fronta Dnes mi – k nevoli mnohých a ku potlesku mnohých jiných – otiskla v tomto týdnu článek, který se zamýšlí nad tím, proč jsou mnohé, zejména internetové mediální podniky a jejich obsahy ze strany mediálního mainstreamu označovány za ‚prokremelské‘, co je na tom asi pravdy, a pokud nic, tak proč se toto stigma šíří naší společností. Dostal jsem na ten článek mimo jiné jeden, rámcově sice velmi negativní ohlas, ale skrýval v sobě i důvod k zamyšlení. Byl reakcí na mnou položenou řečnickou otázku, proč se tzv. tradiční média tak snaží snížit důvěryhodnost médií alternativních a sestavují seznamy nepřátelských webů, organizací či osob,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Lhát a okusovat realitu začala mainstreamová média

Od onoho čtenáře se mu v reakci dostalo mimo jiné těchto slov: „Klasická média jen vracejí úder – kdo tady na ně neustále útočí, píše o presstitutech a mediálních mrdkách? Je zajímavé, že když se oplatí stejnou mincí, najednou tu máme nedemokratičnost. Najednou vadí seznamy proruských médií, poté co se nikdo z alternativců neozval, když známý antisemita a dodavatel lží pro prezidentskou kampaň Miloše Zemana, A. B. Bartoš, vydával seznamy pravdoláskařů a Židů. Díky seznamu proruských webů aspoň víme, s kým máme tu čest.“ To považuje mediální analytik za vážnou připomínku a rozhodně ji nemíní brát na lehkou váhu, i když nesouhlasí ani na okamžik s tezí, že mainstreamová média „vracejí úder“.

Ing. Miloš Zeman

  • BPP
  • První přímo zvolený prezident ČR
  • prezident České republiky

„První na tahu totiž byla právě ona. To mainstreamová média začala lhát, okusovat realitu, deformovat, manipulovat a dělat z publika stádo hloupých ovcí. Obrovský vzestup čtenosti a významu alternativních médií je důsledkem toho, že tradiční média ve své většina přestala plnit roli poctivého šíření informací a faktů a začala dělat propagandu, na což mnozí čtenáři či diváci těchto médií odkráčeli do sféry internetu, kde si hledají alternativní informace k těm, které dostávají a které jsou buď neúplné, nebo zcela vylhané a podložené jednostrannou propagandou. Takže tvrdit, že se dnes mainstreamová média ‚brání‘ proti nátlaku médií alternativních, je bezpředmětné,“ myslí si Petr Žantovský.

Svoboda a pluralita odlišuje webová média od těch mainstreamových

Špatně však je, že mnozí využívají webový prostor k vyjádřením a snahám, které přesahují ono úsilí o komplexní zpravodajskou informovanost, a jdou opět spíše jen politickým směrem. „To je přesně případ A. B. Bartoše, jmenovaného čtenářem mého článku. Má pravdu. Bartoš byl ten, kdo sestavoval seznamy pravdoláskařů, a ke cti mu to rozhodně neslouží. A o Židech už vůbec nemluvě. Bartoš se tím vyčlenil ze společnosti, která si zakládá na korektnosti a spravedlivě jednotném metru pro všechny. Uchýlil se k etiketizaci, což je přesně to, co já obvykle vytýkám oněm mainstreamovým novinářům. Stal se symbolem ideologického extremismu. To je fakt a A. B. Bartoš o tom jistě ví a patrně to činí záměrně,“ domnívá se mediální odborník.

Hned ale dodává, že webový mediální prostor není zaplněn jen pány Bartoši. „Je nekonečně rozmanitější, pestřejší, názorově i jinak, a nejen umožňuje, ale přímo nabízí čtenáři, aby si vybíral, kterou cestou jít a jak si své vědění o světě doplňovat. A tato svoboda a pluralita odlišuje dnešní webová média od médií mainstreamových, která žádnou diskusi, polemiku, ba vůbec pochybnost nestrpí, nepodporují, potlačují. Proto jdou weby nahoru a tradiční média dolů. Navzdory Bartošům. Kdo chce být s Bartošem v jednom šiku, způsob si najde. Ale vinit Bartoše z toho, že webová média údajně nemají mít důvěryhodnost, je falešné. A s dovolením: tvrdím, že vědomě,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Český intelektuální svět uvadá s devastujícími účinky jako slovenský

Na závěr si nechal úvahu slovenského spisovatele a politika Jozefa Banáše. „Napsal totiž zamyšlení, které bych velmi rád tímto prostřednictvím vyslal i do českého intelektuálního světa, který uvadá zřejmě obdobně rychle jako slovenský a se stejně devastujícími účinky. Proto mi dovolte k němu nic nedodávat,“ žádá mediální analytik s tím, že to není vůbec třeba:

„Namiesto ‚Domu detí‘ postavíme „Kidhouse‘, prvá slovenská krčma v Bratislave sa volá „First Slovak Pub‘, už nemáme úroveň, ale level, prekvapenie nevyjadrujeme lasicovským fíha, ale čudným zvolaním wow, nie sme vyrovnaní, ale kúloví, nemáme prínosy, ale benefity, namiesto úveru je kredit, nekomunikujeme, ale čekujeme, nákupné strediská nahradili šopingcentrá, nechali sme si vziať Karkuľky, Lomidrevov, Valibukov, Šípkové Ruženky, Jankov Hraškov a nahradili sme ich Mekgajvermi, Mekkvínmi, Barbinami, Šrekmi, Alfmi, zákony v Národnej rade slovenskej republiky (sic) už netvoríme, ale kreujeme, namiesto súhrnu správ máme hedlajny, gazdovský dvor sme nahradili farmou a z neznámych dôvodov sme sa zbavili slovenského roľníka a namiesto neho inštalovali farmára. Pokiaľ žije jazyk, žije aj národ, ak jazyk umrie, umiera aj národ a s ním aj jeho duch. Človek bez koreňov má viacero výhod – nemá sebavedomie, hrdosť, je manipulovateľný, ovládateľný, nerepce, poslúcha, drží hubu a krok a ‚maká‘.“

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Fašistická úderka se chystá na Listopad, obává se prezident Zeman. Hyeny jako Polčák mu přejí smrt, ale on míní vydržet až do konce

12:45 Fašistická úderka se chystá na Listopad, obává se prezident Zeman. Hyeny jako Polčák mu přejí smrt, ale on míní vydržet až do konce

Server Blesk.cz již po osmnácté odvysílal pořad S prezidentem v Lánech. Zeman rozehrál svůj tradiční…