Vítězství nad komunistickými pučisty, kteří se v roce 1991 pokusili odstranit ze scény symbol perestrojky a bratření se se Západem Michaila Gorbačova a zvrátit tak chod ruské historie, by se podle Procházkové dalo přirovnat k našemu sametovému revolučnímu řádění v roce 1989. Sice ne rozsahem a důležitostí, protože nejsme majiteli jaderných hlavic, ale jakýmsi patosem, atmosférou, euforickým stavem lidských duší, českých, slovenských i ruských.

V této souvislosti považuje Procházková to, co se letos stalo, za symbolické a pro nás varovné.

Výročí se připomínalo každý rok

Každý rok si Rusové, kteří stále věří, že rozpad SSSR a ukončení vlády jedné strany byla dobrá volba, tak ti si v srpnu připomínají památné dny dvěma akcemi. Jedna se konává 20. srpna a je věnována těm, kteří při obraně moskevského tzv. bílého domu jako symbolu rodící se demokracie zahynuli. Druhá akce se konala vždy 22. srpna, vztyčovala se při ní ruská státní vlajka a volala se oslavná hesla na znamení, že pučisté a zlo, které reprezentovali, bylo poraženo.