Braňte se ČEZu. Energetik Beran dává návod lidem i obcím

Státní společnost ČEZ ustoupila v Ralsku od záměru stavět větrné parky. Prý tam málo foukalo?

Nebudu komentovat, co bylo tím pravým důvodem. U jiných aplikací, třeba u jaderných bloků, patří k běžnému postupu kontrola, jestli je tam dost vody. Vzhledem k tomu, že nešlo o levné přípravy projektu, včetně developerů nabízejících úplatu starostovi a sociálně exkludovaným, a už samotná příprava projektu a prezentace je drahý a náročný proces, má to dvojí možné vysvětlení. A to nepočítám reklamu a případné mzdy a honoráře angažovaných neekologických aktivistů. Říkám záměrněneekologických,ne-ekologických, protože má většina z nás o ekologii jiné představy než zničenou ornou půdu, bolestivě zabíjené ptáky a netopýry a hlučící monstrum u domu. Představte si, že by někdo dával letící ptáky do roztočeného lodního šroubu, a tohle chtějí dělat „ochránci přírody“? To je spíše takový ptačí Mengele, co chodí agitovat po obcích jako „ekolog“.

Věříte snad tomu, že i když na ČEZu raději počítají peníze než kilowatthodiny, že k tomu neměli finanční plán? Minimálně na to, kolik peněz mají dostat jako dotaci ze státního rozpočtu při nulových a záporných cenách Lipské burzy? U toho potřebují jednu základní hodnotu, a to kolik těch kilowatthodin skutečně bude. Tedy kolik tam bude větru. Představte si, že třeba chcete stavět přehradu, vodní nádrž, otravujete s tím všechny v širokém dalekém okolí, oni nechtějí přijít o domovy, a pak vylezete do médií s tím, že je tam málo vody?

Buďto jsou ve vedení naší státní společnosti úplní amatéři zaměření už jenom na finanční operace, kteří už u toho zdražování zapomněli, jak se vyrábí elektřina, nebo jsou zde jiné důvody. Každopádně zde mohou být i jiné výdaje, než je pouhá příprava projektu.

Máte na mysli výstavbu sítí? Do redakce nám došly některé fotografie od čtenářů, že se tam něco staví.

Některé ty fotky jsem viděl, ale vypadalo to spíše jako výstavba páteřní sítě 400 kV. Na to se musíme doptat kolegů ze státní společnosti ČEPS. Ale také jsem zaslechl, že se tam něco staví v distribuci, možná by stálo za to se tam jet i s redakcí podívat. Pokud jsou to vedení užitečná pro posílení našeho energetického systému, je to dobře, ale kdyby bylo zdvojené to pověstné vedení V411, byli bychom možná od blackoutu dále. Vedení samo o sobě je dobrá věc, ale vedení k větrnému parku jsou vyhozené peníze.

Myslíte k nepostavenému parku?

Většinou i k tomu postavenému, jsou to neefektivně vynaložené prostředky ve srovnání s tím, kolik tam proteče elektřiny. V případě Ralska záleží na tom, jestli už tam něco takového postavili anebo alespoň utratili peníze za projekty, výpočty a výkresy. Tohle se snaží zjistit i někteří lidé na úrovni kraje, tedy ti, kteří nejsou příznivě nakloněni projektům hejtmana Martina Půty z dozorčí rady ČEZu, a týká se to i jeho solárního projektu na letišti, který také nemá u místních lidí velkou podporu.

Může být solární park na letišti v Ralsku výdělečný?

V současných podmínkách dost těžko. Na severu má solární elektrárna o 20 % produkci než třeba na jižní Moravě, a celou zimu bude pod sněhem. Pokud ne, bude mít zase vysoké náklady na jeho každodenní ometání, v zimě by to asi stálo víc, než kolik vyrobí elektřiny. Spotřeba tam žádná není, takže celá produkce půjde do soustavy a v létě za záporné ceny. Výrobce zaplatí za to, že může elektřinu dodat do sítě, a spotřebitel za to, že mu ji přes tu síť dodá. Kdyby s tímto zdrojem chtěl Martin Půta napájet třeba krajskou nemocnici nebo krajský úřad, a bude to v době záporných cen, kterých je v době solární nadvýroby už asi 10 % času, bude to přibližně takto:

• Elektrárna v době záporné ceny zaplatí typicky při současných cenách 25 haléřů až 2 koruny 50 haléřů (mínus 10 až mínus 100 EUR/MWh) / MWh) za jednu kilowatthodinu za to, že může dodat elektřinu na burzu;
• Krajská nemocnice nebo úřad zaplatí při sazbě nízkého napětí 2 koruny za dopravu té elektřiny, u sazby z vysokého napětí je to o něco méně, tam se při platbě za výkon obtížněji odhaduje průměr.

Pokud by někdo chtěl, můžeme mu ten záměr a jeho dopady na ekonomiku Libereckého kraje jednoduše přepočítat. Máme kolegy, kteří mají i data z burzy, už jsme to počítali ve více lokalitách a není to žádný problém. Výsledky i metodiku pak můžeme zveřejnit na zastupitelstvu, ať se rozhodnou s péčí řádného hospodáře. Možná by takový nezávislý výpočet pomohl vyjasnit celý záměr.

A co připojení k síti?

Kolegové, kteří projektovali připojení takto velkých elektráren, tvrdí, že je cena připojení srovnatelná s cenou vlastní elektrárny, tedy střídačů, panelů a opěrného systému. Je v tom několik úrovní transformace a spousta rozvoden a kabeláží.

Představte si to podobně, jako byste k solární elektrárně na střeše museli dodělat ještě celý nový rozvaděč, to samé na straně distribuční trafostanice, přispět na kus transformátoru a zaplatit výkop 150 metrů kabelu, a také by to bylo dvakrát dražší. Ve větším měřítku je to podobné.

Tady hodně záleží na tom, jak je ta elektrárna daleko od sítě, do jaké napěťové hladiny se zapojuje a kterou část platí stavebník a kterou distributor. Určitě by se to mělo z hlediska dvojrole pana hejtmana projektově i ekonomicky přezkoumat, kolik je to vlastně peněz, co to znamená na straně kraje jako investora a co na straně distributora. Nerad střílím od boku, ale levné částky to určitě nebudou. Pak je dost dobře možné, že se návratnost elektrárny i transformací a s kabely bude trvat déle, než je její dobaživotnosti.živostnosti. Hodně záleží na cenách té burzy, a ty se budou v současných poměrech čím dál více propadat do záporna.

Když nám ty projekty někdo z kraje donese, třeba i z opozice, můžeme se na ně odborným okem podívat a pak to někde veřejně přednést jako oponenturu i ji v odborném tisku zveřejnit. Není to vůbec žádný problém, je to normální práce nás energetiků.

Jak tohle mohlo v Libereckém kraji projít?

Nevím, nebyl jsem u toho. Počítali jsme jiné projekty, kde se polovina elektřiny ze škol spotřebuje přímo pod střechou a druhá polovina jde o prázdninách do sítě, a vychází to proti těm záporným cenám dost natěsno. Pokud bychom použili podobnou metodiku, mohl by to být pro ten kraj propadák podobný jako mistrovství světa v lyžování, kdo to ještě pamatuje.

Každopádně bych krajskému zastupitelstvu radil v dnešní době toto z důvodu ekonomických rizik neschválit. Ale je možné, že ve dvojroli pan hejtman tvrdí, že to bude stavět ČEZ. V takovém případě mu ale volený zástupce nemá co dělat developera. Každopádně je to divné, projekt na levnou a spolehlivou elektřinu v Libereckém kraji to ale zcela jistě není, ani se tam ta elektřina v létě nespotřebuje a v zimě to zase nic nevyrobí. Nehledě na nepřijatelné ceny to tedy nefunguje ani technicky jako zásobování kraje, v létě moc a v zimě zase skoro nic. Zásobování kritické infrastruktury to také není, pokud to jde přes veřejné sítě, které už jednou spadly do blackoutu. Kdyby si chtěl pan hejtman postavit fotovoltaiku na střeše nemocnice jako doplňkový obnovitelný zdroj, dávalo by mi to určitou logiku.

Co je o veřejných zakázkách?

No vidíte. Na to bychom málem zapomněli. Když má pan hejtman tak lukrativní projekt, ještě k tomu v energetické společnosti vlastněné krajem, měl by jej jako správný veřejný subjekt soutěžit. Už jste někdy viděli, aby byl zastupitel v dozorčí radě nějaké stavební společnosti a přišel s tím, že to bude stavět zrovna Pepa nebo Franta?

Kolega viděl kdysi u solárních baronů případ, kdy si obec udělala prázdnou firmu a dala do ní pouze pozemek. Nějaký velký podnik tam na svůj účet postavil elektrárnu a poté odkoupil společnost i s pozemkem jeden megawatt za milion korun. Ale i kdyby tak, kde je psáno, že jiná firma něco takového nekoupí za milion a půl? Jakákoli sebesložitější cenotvorba při správě krajského veřejného majetku nedělá z veřejné soutěže výjimku, nota bene musí někdo takový postup předem schválit – v takovém případě by kraj prodával stavební parcelu za 30 milionů korun, což je v takovém případě pod cenou.

Pro srovnání: Pokud stojí 1 kilowatt na střeše 30 tisíc Kč, na zemi to stojí o něco méně, a s transformacemi zase o něco více, je to u plánovaných 30 megawattů 900 milionů Kč, necelá miliarda. Pak je těch 30 milionů z minulého příkladu podobné provizi realitní kanceláře. Provize za stavební zakázky bývají o poznání vyšší.

Je cena připojení ke větrné a solární elektrárně stejná jako ke každé jiné elektrárně?

Cena je stejná, ale proteče tam méně elektřiny. Solární elektrárna má dobu využití maxima kolem 1000 hodin (na severu ještě méně, kolem 900), větrná 2000, jaderná 8000 hodin. Když má každá výkon 1 MW, musíte k ní postavit 1 MW trafo a 1 MW průřez kabelu. Akorát ta jaderná bude investici využívat 8000 hodin a solární jenom 1000. Kdybyste tohle chtěli účtovat podle přenesené kilowatthodiny, bude ta větrná elektrárna 4× dražší na dopravu a solární dokonce 8× dražší, než je připojení k Temelínu. Občas to přirovnávám, kdybyste chtěli postavit dálnici do Chorvatska za drahé peníze jenom na léto. Buďto by u toho byla dálniční známka tak drahá, že by bylo levnější létat letadlem, anebo musíte „rozprostřít náklady“ i mezi všechny ostatní uživatele silnic a dálnic, kteří třeba v Chorvatsku ještě ani jednou nebyli.

Trošku to připomíná minulý režim, kde se stavěly nové silnice papalášům až k domu, zatímco pro ty ostatní byly obvykle rozbité a méně udržované. Ale ti papaláši za minulého režimu nás i s veškerou protekcí stáli zlomek toho, co dnešní solární baroni, a plány s těmi větrnými také nevěstí nic dobrého.

A kdo to zaplatí?

Kdo asi? Chtějí to, s výjimkou malého kusu vedení, naúčtovat spotřebitelům elektřiny. Vláda povýšila soukromý prospěch na státní zájem, drahou elektřinu, drahé sítě, a ještě k tomu doplácí solární barony z našich daní na úkor valorizací důchodů a mezd a už má aukce i pro ty větrné. Zájmy privilegovaných solárních a nové zájmy větrných baronů jsou u nás na prvním místě, zatímco v normálním státě je to především prevence energetické chudoby a sociální smír. To asi bylo téma, které měli voliči ANO původně na mysli.

Ale ČEZ si přece může jako komerční firma postavit vedení ke svému parku?

To není tak jednoduché. Pokud si to on nebo developer zaplatí sám, je to možné. Ale pokud to má být součástí naší energetické soustavy – v tomto případě distribuční, za kterou platíme poplatky, tak to je právě postup, který je v celé Evropské unii zakázaný. To platí v českých podmínkách jak pro ČEZ, tak i na Moravě i Jižních Čechách pro E.ON. Oni totiž musí mít speciální distribuční společnost, u ČEZu je to ČEZ Distribuce a o u se jmenuje EG.D.

Podívejme se, co nám k tomu říká energetický zákon, konkrétně § 25a se jmenuje Oddělení provozovatelů distribuční soustavy: „Provozovatel distribuční soustavy, je-li součástí vertikálně integrovaného podnikatele, musí být nezávislý na jiných činnostech netýkajících se distribuce elektřiny.“ Což je ještě poměrně obecné tvrzení, ale dále zákon říká: „Mateřská společnost nesmí udělovat provozovateli distribuční soustavy jakékoliv pokyny ohledně běžného provozu nebo údržby distribuční soustavy, a rovněž nesmí jakýmkoliv jiným způsobem zasahovat do rozhodování o výstavbě či modernizaci částí distribuční soustavy.“

Chápeme dobře, že ČEZ nesmí své distribuční společnosti nařizovat připojení svých větrných parků?

Přesně tak. Ale nejenom oni, i kterýkoli jiný distributor, a kdekoli v Evropě. To platí i na Slovensku, pokud máme čtenáře i tam.

A jak je to s přenosovou soustavou ČEPS?

Úplně stejně. Vlastníkem majoritního podílu ČEZu a celého ČEPS je stát. Evropská legislativa a principy tržního prostředí jsou postaveny na důsledném oddělení provozovatelů energetických sítí od výrobců a dodavatelů energie. V podmínkách České republiky je to uděláno tak, že za soustavu ČEPS zodpovídá Ministerstvo průmyslu a obchodu a za majoritní podíl ve společnosti ČEZ Ministerstvo financí. Správa obou společností musí být důsledně oddělena, majetkově, personálně i možným uplatněním vlivu jedné společnosti na druhou.

ČEZ tedy nemůže prostřednictvím státu vymáhat připojení svých větrných parků k přenosové soustavě?

To nesmí. Takovýto souběh a kumulace funkcí a konflikt zájmů je podle evropské i tuzemské legislativy vyloučený. Když se opět podíváme do energetického zákona, je to tam jasně uvedeno § 24a, který se jmenuje Vlastnické oddělení provozovatele přenosové soustavy: „Ve vztahu k provozovateli přenosové soustavy neuplatňuje jakékoliv jiné právo osoba nebo skupina osob jednajících ve shodě, která nebo které vyrábí elektřinu nebo plyn, ukládají elektřinu nebo obchodují s elektřinou nebo s plynem.“ Státní společnost ČEZ vyrábí elektřinu, obchoduje s elektřinou i s plynem, a proto nemůže prostřednictvím svého generálního ředitele, který je současně předsedou Svazu energetiky ČR, jakkoli ovlivňovat připojovací procesy zákonem oddělené státní společnosti ČEPS na Ministerstvu průmyslu a obchodu.

Jaká je role Ministerstva průmyslu a obchodu a správy státní společnosti ČEPS?

Ministerstvo průmyslu a obchodu vykonává správu státní společnosti ČEPS. Předsedou dozorčí rady je vrchní ředitel sekce energetiky. Dozorčí rada je vrcholným orgánem, který může odvolávat představenstvo, jak se stalo nedávno v osobě Ing. Martina Durčáka.

Sekce energetiky na MPO současně připravuje program Akceleračních zón. Do této problematiky za zájmy výrobců elektřiny intervenuje také nově vzniklý Svaz energetiky, jehož předsedou představenstva je generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Svaz energetiky se v předmětné věci aktivně účastní tohoto dění. Nejde tu pouze o osobu vrchního ředitele, ale především o ministra a jeho celý aparát, který je v energetice pouze jeden, a také o ministra.

To může mít podobný ekonomický rozměr jako v Ralsku?

Ano, na republikové úrovni. Nerespektováním ploch určených evropskou směrnicí RED III vznikají podstatné vícenáklady na dostavbu energetických sítí k větrným parkům a posílení přenosové soustavy, zatímco plochy, které jsou s touto legislativou v souladu, jsou už obvykle připojeny z minula a nevyžadují žádné větší investiční náklady. Zamysleme se spolu se čtenáři nad tím, které plochy určené směrnicí RED III jsou už připojeny k elektrické síti:

• umělé a zastavěné plochy, jako jsou střechy a fasády budov – jsou připojeny,
• dopravní infrastruktura a její bezprostřední okolí – obvykle ano,
• parkoviště – pokud ne, v těsné blízkosti je objekt, u kterého se parkuje, třeba market nebo zoo, a ty připojeny jsou,
• zemědělské podniky – evropský zákonodárce tím nemyslí pole a zemědělskou půdu, ale skleníky, chlévy, drůbežárny apod., ty jsou také připojeny a obvykle je na místě i spotřeba,
• skládky – v mnoha případech ano, zejména pokud jsou v blízkosti aglomerací,
• průmyslové areály – ano,
• doly – ano,
• umělé vnitrozemské vodní útvary, jezera nebo nádrže – v některých případech ano, ale u nás nejde o majoritní lokality,
• městské čistírny odpadních vod – ano,
• znehodnocená půda, kterou nelze využívat pro zemědělství – záleží na typu půdy a lokalitě. Odkaliště, výsypky a podobné lokality jsou obvykle v blízkosti areálů, které je takto znehodnotily.

Z uvedeného je vidět, že většina z nich je podle naší odborné klasifikace v I. třídě nepotřebných ploch, kde existuje současně odběr obnovitelné elektřiny a také připojení k síti, tedy nezpůsobují náklady na investice ani nežádoucí přetoky energie.

Proč to tam nestavíme, když jsou v těch lokalitách podle evropského zákona náklady na připojení minimální?

Vyhovění požadavku „větrných“ investic na zemědělské půdě zcela logicky a vědomě vyvolává u provozovatele přenosové soustavy ČEPS i provozovatelů distribučních soustav vyšší náklady na investice i provoz energetických sítí v ČR. Tento střet zájmů není kromě a krom porušení evropské směrnice RED III jde v takovém případě i o porušení oddělení sítí, pakliže za to někdo takto u vlády lobuje.

Odborníci doporučili vládě v oblasti připojování ploch, které nejsou směrnicí RED III prioritně určeny, zejména nezasíťovaných pozemků na zemědělské půdě, NEVYHOVĚT a soustředit se na implementaci Akceleračních zón na odpovídajících plochách, které jsou již zasíťovány a minimalizují tak síťové náklady.

Co udělá Evropská unie, když kromě jedné její směrnice porušíme i druhou?

Předně nutno poznamenat, že vláda tímto porušuje i strategii EU v oblasti zemědělské půdy do roku 2030. Pokud by se prokázalo, že zvýšené náklady na sítě vznikly souběhem nedodržování ploch určených RED III v souběhu s doloženým vlivem zejména státní společnosti zabývající se výrobou a obchodem elektřiny na zdražování poplatků síťových společností, mohou se postižení občané, podniky nebo organizace podat stížnost na nedodržování oddělení síťových společností a jejich zbytečného zdražování v důsledku nátlaku výrobních a obchodních společností k Evropské komisi (Ředitelství pro energetiku - DG ENER), Evropskému soudnímu dvoru a také k ACER (Agentura pro spolupráci energetických regulátorů).

Jaká je obrana pro lidi a obce?

V případě průkazu takového jednání by mělo takové podání naději na úspěch. Pokud se občané v postižených oblastech takto chtějí bránit, je vhodné zdokumentovat všechny lokality, kde se k plánovaným větrným parkům stavějí elektrické sítě už dnes, když nám zatím vláda jejich skutečné dislokace v rozporu s evropskou legislativou stále tají. Je vhodné k tomu pořídit fotodokumentaci a nechat úředně ověřit datum, abychom vyloučili záměnu. Podobně tak i s výstavbou ve fázi záměru, tedy výkresy s logem nebo jinou identifikací příslušného distributora.

K tématu se vyjádřila i Česká společnost pro energetiku, z. s., která zaslala otevřený dopis Energetickému regulačnímu úřadu a premiérovi České republiky Andreji Babišovi z ANO.

„Vážený pane premiére, vážený pane předsedo Rady ERÚ, naše odborná společnost se již od svého vzniku v roce 2009 zabývá energetickým mixem ČR a jeho ekologickými a ekonomickými dopady. Problematiku akceleračních oblastí sledujeme už od pololetí loňského roku,“ uvedla Česká společnost pro energetiku, z. s., v dopise nadepsaném „Upozornění na střet zájmů a konflikt s legislativou ČR a Evropské unie“.

„Evropská legislativa a principy tržního prostředí jsou postaveny na důsledném oddělení provozovatelů energetických sítí od výrobců a dodavatelů energie. V podmínkách České republiky je to uděláno tak, že za přenosovou soustavu ČEPS zodpovídá Ministerstvo průmyslu a obchodu a za majoritní podíl ve společnosti ČEZ Ministerstvo financí. Správa obou společností musí být důsledně oddělena, majetkově, personálně i možným uplatněním vlivu jedné společnosti na druhou,“ stojí také v otevřeném dopise.

Od léta 2025 vznikl nový profesní svaz pro českou energetiku pod názvem Svaz energetiky České republiky (SEČŘ), Jeho předsedou byl zvolen pan Daniel Beneš (generální ředitel a předseda představenstva skupiny ČEZ).

A právě tady je podle České společnosti pro energetiku problém.

„Státní společnost ČEZ vyrábí elektřinu, obchoduje s elektřinou i s plynem, a proto nemůže prostřednictvím svého generálního ředitele ve dvojroli předsedy Svazu energetiky ČR jakkoli ovlivňovat připojovací procesy zákonem oddělené státní společnosti ČEPS na Ministerstvu průmyslu a obchodu,“ upozornila společnost.