Na dvoustranné schůzce na okraj jednání ministrů zahraničí zemí NATO a partnerských států v Bruselu spolu dnes ale hovořili také o rozvoji vzájemných ekonomických vztahů.
Ukrajina, která od roku 2014 čelí ruskému tlaku na východě země, nyní opět žádá Severoatlantickou alianci i Evropskou unii o konkrétní kroky, které by byly odpovědí na poslední incident v Azovském moři. V Kerčském průlivu tam na konci listopadu ruská vojenská plavidla zadržela tři ukrajinské lodě i s námořníky. Lodní provoz ve strategické úžině u Ruskem anektovaného Krymu už byl částečně obnoven, Ukrajina a Západ ale Moskvu zatím marně vyzývají k propuštění lodí i posádek.
Ministři zahraničí zemí NATO už v úterý probírali praktické kroky, kterými může Aliance pomáhat Ukrajině například s modernizací ozbrojených sil či se zvyšováním odolnosti vůči některým typům výzev.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
