Ankety se zúčastnil i sám prezident Zeman, který vysvětlil, že podle něj existují dvě tváře pražských kaváren. „První je prvorepubliková pražská kavárna vzdělaných intelektuálů nebo umělců, kteří spolu diskutují. A ačkoliv mají rozdílné názory, vzájemně se respektují. Druhou tváří je druhorepubliková pražská kavárna lidí vyznávajících jedinou pravdu, kterou chtějí druhým fundamentálně vnucovat,“ myslí si prezident.
Teolog Tomáš Halík vyjádřil názor, že termín „kavárenští povaleči“ slouží demagogům, kteří upřednostňují populistická hesla před kritickým myšlením. A když je prý jejich mindrák ještě větší, přidají, že je to kavárna „pražská“. „Podobně vznikala sousloví, která naše generace pamatuje z Rudého práva padesátých let a ještě starší generace z nacistických plátků,“ dodal.
V anketě dostal prostor i známý hudební kritik Jan Rejžek, který přispěl jazykovědným rozborem předložky „lumpen“, který by prý prezident mohl znát, kdyby si k sobě pořídil „někoho chytřejšího, než je Vratislav Mynář, nebo Jiří Ovčáček“, což je podle Rejžka každý druhý středoškolák. Výraz „lumpen“, v němčině znamenající „hadr“, podle něj zavedl Marx pro zbídačený proletariát a užít ho v souvislosti s kavárenskými zazobanci je tedy protimluv.
Zeman by podle něj mohl vědět alespoň to, že kavárny vždy byly sídlem vzdělanců a umělců. „Nikoliv otrhaných primitivů,“ dodává kritik. „Pijákovi Zemanova formátu nedochází, že prostředí kaváren podněcovalo tvůrčí myšlení především proto, že se v nich nepodával otupující alkohol,“ vysvětlil dále.
Jiní, například exministr Alexandr Vondra, se k tématu vyjádřovat nechtěli. Vondra vysvětlil, že prezident Zeman rád provokuje a mobilizuje tím své příznivce. Nehodlá prý přispívat k dalšímu potlesku "venkovské hospody a skalních klausovců ve městě". Podobně reagoval i ministr Jiří Dienstbier. Karel Schwarzenberg, předseda TOP 09, upozornil, že podobné posměšné útoky na metropolitní elity ze strany lidí v regionech jsou běžné i jinde. Třeba v USA se podobně posměšně hovoří o "východním pobřeží".
Michal Semín, ředitel Institutu svatého Josefa, naopak připomíná, že pražské kavárny byly vždy spojovány s patricijskými rodinami hlavního města a jejich spřátelenými jedinci. „Vyznačují se pocitem sociální výlučnosti, je pro ně typické stádní chování a navzdory svému stavovskému zájmu uchovat si svůj sociální status a vyšší hmotné zajištění vykazují příklon ke kulturní a intelektuální levici,“ říká Semín. Vždy prý byli napojeni na kosmopolitní kruhy, řadu zahraničních vzorů a díky tomu se vyznačovaly značným protinárodním afektem. "Prostě takoví světáčci," dodal.
Vladimír Franz, prezidentský kandidát z roku 2013, říká, že v minulosti bývalo zvykem, že se v kavárně scházeli lidé intelektuálnějšího ražení, aby diskutovali problémy. Za tehdejšími "kavárníky" ale prý také byly vidět nějaké výsledky práce, zatímco dnes se prý obává, že by z výsledků práce současných kavárníků příliš chuti do života nenačerpal. "Nemohu se zbavit dojmu, že lidé, kteří jsou označováni za příslušníky pražské kavárny, se zastavili v čase," říká Franz. Svůj ideál prý zapouzdřili a nijak ho nerozvíjejí. "Zvolna jej proměňují v mrtvý artefakt a sami se stali nerudnými hlídači bez humoru," dodává hudební skladatel.
Majitel několika pražských kavárenských podniků Ondřej Kobza se pak v anketě ohradil, že pražská kavárna není tím, za co ji považují posměváčci. „Je to prostředí různorodé názorově, sociálně i lidsky. Život ve městě a v celé zemi obohacuje, aniž by někoho omezovala nebo šířila neklid a nenávist," říká kavárník. Připouští však, že některé kavárny jsou názorově velmi vyhraněné, typicky Mlýnská kavárna, jejíž vedoucí významně pomáhal s kampaní Zeleným v roce 2006 a TOP 09 o čtyři roky později.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
