„Struktury odměňování jsou zneprůhledněné, uchazečky a uchazeči často nejsou seznámeni s výší mzdy před nástupem do zaměstnání, zaměstnanci a zaměstnankyně postrádají dostatečně přehlednou informaci o systémech, politikách a pravidlech odměňování ve firmách a v organizacích, nerozumí svým výplatním páskám, o odměňování se téměř nemluví,“ uvádí dokument.
Autorský tým uvádí, že v roce 2018 se průměrná mzda mužů a žen v Česku celkově lišila o 19 %. Na stejném pracovišti dosahoval rozdíl 15 %, ve stejné kategorii zaměstnání (klasifikace CZ-ISCO) pak 14 % a při stejné práci na stejném pracovišti 9 %. V roce 2020 vydělávaly ženy v průměru o 17 % méně, na stejném pracovišti o 15 % méně, ve stejné kategorii zaměstnání o 13 % a za stejnou práci na stejném místě o 9 %. U mužů a žen se základním vzděláním rozdíl činil 15 %, u vyučených 22 %, u středoškoláků a středoškolaček s maturitou 19 % a u vysokoškoláků a vysokoškolaček 26 %. Rozdíly v průměrném počtu odpracovaných hodin jsou ale velmi malé a odlišnost v odměňování jimi není možné vysvětlit, stojí v dokumentu. Nižší příjem žen má negativní dopad na rodinné rozpočty a na životní úroveň domácnosti, promítá se i do menších důchodů ve stáří. Stát zas přichází o příjmy z daní a z odvodů.
Příčiny rozdílů v odměňování žen a mužů jsou podle materiálu už ve vzdělávání, ve směřování dívek do méně ohodnocených oborů i v předsudcích, překážkách ve slaďování práce a péče o rodinu a diskriminaci. Za jednu z hlavních překážek označuje autorský tým netransparentnost.
Plán proto počítá s rozšířením „informační povinnosti zaměstnavatele“ v inzerátech na pracovní pozice. Nově by v nich musel být základní výdělek, odměna za práci na dohodu, nebo rozsah nabízeného ohodnocení. „Nejnižší a nejvyšší částka je definována hranicí plus/minus 10 % střední hodnoty,“ stojí v materiálu. Povinnost zveřejňovat údaje o odměně existuje např. na Slovensku či v Rakousku.
Dokument počítá i s „eliminací doložek o mlčenlivosti“ o výši mzdy či platu. Podle plánu by se měla výslovně stanovit tzv. nicotnost jejich sjednávání. Tento pojem znamená, že na doložky se pohlíží tak, jako kdyby neexistovaly. Jejich uzavírání by nemělo žádnou právní váhu a dopady. Tento postup platí například na Slovensku. Zavedení nicotnosti doložek v ČR doporučovala už dřív někdejší ombudsmanka.
Oba záměry by měla upravit novela zákoníku práce. Podle plánu by její návrh mělo ministerstvo práce předložit příští rok. Opatření vycházejí z chystané evropské směrnice o stejné odměně za stejnou či rovnocennou práci. Vyjednání předpisu měla ČR jako jeden z úkolů za svého předsednictví. Před Vánocemi se dosáhlo politické dohody mezi Radou EU a Evropským parlamentem.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: čtk
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
