Výdaje státu na pomoc chudým lidem s bydlením strmě rostou. Dál z toho těží hlavně soukromí majitelé ubytoven. Jen za první půli letošního roku podle zjištění MF Dnes se náklady na vyplácení dávek na bydlení zvýšily o 24 procent.
Stále prý platí, že většina dávek jde do sociálně vyloučených ghett a prý hlavně k Romům. Nicméně se problém čím dál tím víc týká pracujících z bílé majority. „Přibývá chudých zaměstnaných, kteří nemají na bydlení,“ potvrdil MF Dnes Martin Šimáček z Agentury pro začlenění.
Obce dříve rozprodaly byty a dnes je nemají pro sociálně slabé. Chudým tak bydlení ve většině poskytují soukromníci. MF Dnes poukazuje na to, že ubytovny jsou často nevhodné pro rodiny a jsou prý často špatně vybavené a neudržované. A navíc jsou velice drahé. Deník také uvádí příklad z analýzy občanského sdružení Vzájemné soužití z Ostravy, ta zjistila, že například šestičlenná rodina za 19 metrů čtverečních platí 24 tisíc korun.
Majitelé bytů by dostali určitou jistotu
Řada obcí se nyní údajně pouští do projektů, jež mají zvrátit trend vznikání ghett a narůstání napětí. Některé prý i vykupují vybydlené domy a ubytovny, aby nad nimi získaly kontrolu. Zatím však chybí zákon o sociálním bydlení, ten je ve stadiu vzniku a nezačne platit dříve než v roce 2017. Pomoci měla novela zákona o hmotné nouzi. Vznikly ovšem obavy, že ta dostane ještě více lidí na ulici. Starostové proto hledají další možná řešení.
Obce prý proto spouštějí vlastní sociální programy a často se dostává ke slovu „prostupné bydlení“. Klient dostane nouzový azyl a plní-li podmínky, může se přesunout do „tréninkového bytu“. Ti úspěšní se mohou propracovat až k běžné nájemní smlouvě. Ti, kteří se dostanou do „tréninkového bytu“, se však musí naučit převzít za sebe odpovědnost, hospodařit a v neposlední řadě řádně platit a uklízet. MF Dnes popisuje, že toto je další krok k nájemní smlouvě. Klienti by prý museli souhlasit i s dohledem neziskových organizací a sociálních pracovníků.
Starosta Rumburka Jaroslav Trégr MF Dnes řek, že si myslí, že do těchto projektů se zapojí i soukromí majitelé bytů. „Snažíme se zapojit i soukromé majitele. Pokud vláda upraví sociální dávky tak, že to přestane vést k předražování nájmů, mohli by na asistovaném bydlení mít soukromníci zájem, protože my jim budeme garantovat sociální práci s jejich nájemníky, což pro ně bude znamenat určitou jistotu placení nájmu, udržování pořádku a neničení bytového fondu,“ míní starosta Trégr.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
