„Pan Babiš mě ve své řeči v Poslanecké sněmovně, na kterou se vztahuje imunita, obvinil z toho, že jsem řekl pravdu. Řekl jsem, že z veřejných zdrojů byly informace o způsobilých výdajích na firmu Farma Čapí hnízdo 203 milionů. Z toho vyvodil závěr, že jsem lhář. Logice se možná takový závěr příčí, ale ve světle všech výroků v kauze Čapí hnízdo mne to nijak nepřekvapuje. Horší jsou pro mě důsledky takového závěru. Od včerejška si musíme vybrat, zda věřit logice, nebo panu ministrovi; obojí najednou již nelze,“ sdělil Wagenknecht s tím, že nyní lze však konečně poskládat všechny střípky mozaiky o přidělení dotace Čapímu hnízdu.
Následně konstatuje, že chyběla potřebnost dotace, byla také patrná přítomnost strategického partnera a nešlo o malý a střední podnik. „Když různé firmy vlastní jedna rodina, jde o společné ovládání,“ konstatoval také. Zároveň uvedl, že auditované účetní závěrky firmy Farma Čapí hnízdo jsou neúplné či zfalšované.
Střípky podle něj ukazují, že Čapí hnízdo bylo čápovo. „Německé úřady dokázaly v roce 2012 poznat machinace s definicí malého a středního podniku dokonce předtím, než samotnou dotaci udělily. I italské úřady v roce 1999 (před tím, než poskytly dotaci údajně malé firmě na výrobu solárních panelů vlastněné velkým holdingem) měly tu slušnost zeptat se Evropské komise, zda jde o podporu slučitelnou. Evropská komise a následně i Evropský soudní dvůr potom italským úřadům potvrdily, že nejedná-li se o samostatný a nezávislý malý a střední podnik, který podporu skutečně potřebuje, je poskytnutí podpory takovému podniku protiprávní. Je vidět, že u nás jsme tak trochu víc na východ a moc se s tím nepáráme. Důležité je dotace vyčerpat,“ uzavřel.
- Původní text ZDE
Psali jsme:
Fotogalerie: - Babiš nejen o Čapím hnízdě
V minulém týdnu zvedl exnáměstek Babiše ze židle
„Celá debata o tom, kdo byl vlastníkem firmy Farma Čapí hnízdo, je totiž z velké části nesmyslná, a to minimálně ze dvou důvodů. Za prvé, není zas až tak podstatné, jestli byla firma Farma Čapí hnízdo malým či středním podnikem. Za druhé, není důležité, kdo byl držitelem anonymních akcií této firmy v letech 2008–2013,“ sdělil již před několika dny Wagenknecht.
Následně vysvětlil princip přidělování dotací a také ekonomickou situaci firmy v době, kdy o přidělení financí žádala. „Evropské dotace jsou zde pouze pro ty malé a střední podniky, které výhody z nich plynoucí skutečně potřebují. Pokud malému a střednímu podniku, který dotaci nepotřebuje, protože není znevýhodněn, úředníci dotaci přesto dají, jednají protiprávně. Stejně protiprávně jedná malý a střední podnik, pokud žádá o dotaci s vědomím, že má možnost jednoduše získat financování pro svůj projekt jinými způsoby – například u banky nebo od strategického partnera projektu,“ konstatoval bývalý náměstek.
- Původní text ZDE
Dodal také, že Farma žádnou dotaci vůbec nepotřebovala, protože projekt mohl být celý financovaný ze získaného úvěru. „Krom toho strategický partner projektu zajišťoval firmě Farma Čapí hnízdo řadu služeb souvisejících s realizací projektu Čapího hnízda – například stavební práce nebo služby designéra a architekta. Opět, jestliže strategický partner projektu mohl pomoci a skutečně pomohl zajistit realizaci projektu, který by skutečně znevýhodněný malý a střední podnik sám nezvládl, pak je zřejmé, že žádnou dotaci nepotřeboval,“ podotkl Wagenknecht.
„Nezáleží tolik na tom, kdo malý či střední podnik formálně vlastní, ale zda tento podnik jedná samostatně a nezávisle, nebo zda jedná společně s jiným podnikem,“ vyjádřil se následně Wagenknecht k otázce anonymních akcií. Jak také dodal, nezávislost a samostatnost malého a středního podniku nesmí být obcházena z formálních důvodů nebo pomocí čistě formálních právních konstrukcí.
„Kauza Čapí hnízdo ukazuje na dva závažné problémy. Za prvé to, že dotační úřady neřeší, zda se v Česku čerpají evropské dotace oprávněně, či nikoli. Dodnes v podstatě nikdo nekontroluje skutečného vlastníka, a to minimálně v případech, kdy o dotaci žádá nějaký finančně silný hráč. Za druhé, je naprosto nutné, aby nejen o veřejné zakázky, ale i jakékoli dotace mohly žádat pouze firmy s jasně prokazatelnými vlastníky. Když už pro nic jiného, tak aby se podobné mediální frašky a tahání anonymních vlastníků v kauze Čapí hnízdo jako králíků z klobouku kouzelníka Pokustona již v budoucnu nemohlo opakovat,“ uzavřel Wagenknecht.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
