Podnikatel: Potkat politika, tak bych se ptal, proč krade, když je všeho dost

Internet je s námi všude - je to médium, které nám vstoupilo do života. Pomáhá v orientaci, lidé na něm mohou ale být i závislí. Mimo jiné na něm je ale možné také obchodovat. A tak si můžeme přes internet koupit kočárek, i rakev. Internet je médium, které nás prostě dostalo. V pohodlí domovů jsme uprostřed obchodních center, a tam někde v dálce někdo virtuální prodává něco, co jsme právě zaručeně potřebovali.

Kluk z malého města zabojoval proti nezaměstnanosti

Když je někdo ze Šumperka, tak má prý dvě možnosti. V tomto krásném kraji a městě se dá žít buď v závislosti na úřadu práce, nebo začít přemýšlet, jak se postavit na vlastní nohy. Nebo když nechcete ani jednu z těchto variant, tak utéct někam za prací.

Když má někdo ale město i jeho okolí natolik rád, že ani vysoká nezaměstnanost ho neodradí od žití v této lokalitě, tak pro to třeba i něco udělá. Ne každý ale má na to odvahu, či talent, jako Petr, který je v Šumperku moc rád a přitom čile podniká přes internet. Právě on je jedním z aktérů dalšího dílu pořadu o finanční gramotnosti Suma Sumárum.

„Líbí se mi tady, proč bych prchal, mám tady rodinu, kamarády, vyrůstal jsem tady, mně by se nikam ani nechtělo,“ pochvaluje si svůj život Petr, který má svůj internetový obchod. Za pár let, co ho provozuje, je pro něj zdrojem obživy, ale i zábavy.

„Pracovat mě baví, jsem člověk, který se nenudí. Když jsem nenašel práci, pocit, že budu chodit týden co týden na úřad práce pro odpověď „nic pro vás nemáme“, to jsem fakt nechtěl. Ten pocit ponížení bych nesnesl. Jsem sice kluk z malého města, ale to ještě neznamená, že nebudu mít příležitost. Někteří kamarádi rezignovali, chodili si pro podporu, vysedávali na pivku a nadávali, že jen v Praze je blaze. Nic ale neudělali.“

Risk je zisk

„Protože mám jako snad každý mladý člověk počítač, tak jsem si říkal, proč se nepokusit pracovat přes něj? Prohlédl jsem si desítky nákupních stránek a občas si něco i koupil. A měl jsem pocit, že to funguje. Proč nezkusit něco sám? Budu sám sobě šéfem, nikdo mi nebude určovat pracovní dobu, budu si o všem rozhodovat sám,“ popisuje Petr.

Ale jak na to? S kamarádem udělal jednoduché webové stránky, ale netušil, co by měl prodávat?

„Jako většině mladých lidí je mně blízké oblečení a boty. Tak jsem se rozjel do Německa, kde jsem hledal vhodný artikl a kde je všechno levnější. A to tak, že i když to budu nabízet s přirážkou, tak se to u nás doma ještě vyplatí. Navíc je zboží kvalitní a cenově dostupnější, než na kdejakém tržišti,“ přiznal začátky Petr.

Pozor na zákony trhu. Musí se dodržovat

Řadu nocí pak propočítával, co a jak. Nechtěl prý rychle zbohatnout, ale mít práci, co mu zajistí slušnou obživu a radost z toho, že zboží, které nabízí, se lidem líbí.

„Věděl jsem také, že mám velkou konkurenci a že poctivost při prodeji se vždy vyplatí. Nezačal jsem tedy z lidí tahat peníze a zpětně jim místo triček a kalhot posílat jen krabice s novinami, jak se to někde stává, když čtu, jaká úskalí má internetový prodej. Trh je zákon, a ten se musí dodržovat. Jen bych někdy chtěl potkat nějakého politika, abych se ho zeptal, proč tolik krade, když je všeho dost. Bojí se snad, že nebude? Dělá si zásoby? Já bych mu řekl, že zásoby člověka dost vysilují, musí je pořád hlídat, aby mu je někdo nerozkradl. Vím o tom totiž opravdu své. Obchod se mi začal dařit. A já jsem měl už i zásoby, které nebyly kam dát. Prodával jsem, jen abych mohl zase nakupovat,“ pokračuje v popisu svého podnikání Petr.

Jediná reklamace je dobrou vizitkou

Jak dál popisuje v pořadu Suma Sumárum Petr, ke svým zákazníkům má prý kladný vztah, už jen proto, že mu umožňují svým zájmem o jeho zboží z Německa žít po svém.

„Podle toho se k nim i chovám. Jsem pyšný na to, že za tu dobu, co podnikám, jsem měl jedinou reklamaci. Zboží jsem vyměnil v zákonem stanovené době a napsal slušný dopis. Vím, že tento člověk je od té doby mým stálým zákazníkem a já jsem tomu moc rád,“ přiznává Petr. Ten má v současné době již kancelář i obchodní prostory, protože byt už mu dávno přestal stačit k jeho podnikání.

Úspěchy kvitovala i rodina

Nakonec do Petrova malého podnikání vstoupila i jeho rodina.

„Mám kancelář, ale nejsem na ní tolik závislý, jak by se zdálo. Vše nosím s sebou. Počítač mi skýtá veškeré informace o pohybech mého obchodování. A tak, když jsem se ze dne na den rozhodl, že vezmu přítelkyni do Prahy na výlet, prostě jsme jeli ve třech. Moje milá, já a počítač. Nejsem sám, mám ji rád, a tak nehrozí ani zaslepení prací. Člověk je vlastně díky počítači a připojení přes internet kdekoli na světě v práci. Tak když se někde na cestách v krásné kavárně „vracím“ do mé firmy, vidím každý posun, každou platbu, každý prodej. Splnil jsem si tak svůj sen. Jsem malý podnikatel, práce mě baví, pořád mě napadají nové věci. Klidně spím, nemám protivného šéfa, pakliže si nenadávám sám sobě a je mi prostě dobře. I v kraji, kde je vysoká nezaměstnanost, se uživit dá. Ale taky vím, že to nemůže dělat každý. Já bych bez pekaře na rohu ulice nebyl, má se co ohánět, když už se tolikrát zdražuje všechno. Taky vidím, jak některé obchody balancují na hraně přežití. DPH na všechno je prostě likviduje. Proto nemohu žít jen ve svém snu,“ konstatuje Petr.

Pochvaluje si proto to, že jemu se povedlo najít něco, co prostě funguje.

Politici, co budete dělat, až prošoupete někdy své boty, ptá se Petr

„Jen prosím politiky, aby nezapomněli na to, že i oni budou jednou dole a prošoupou boty. A kam je půjdou nechat opravit? Nebudou třeba ševci a třeba to bude v době, kdy jim konečně někdo sebere nakradené peníze a i oni poznají, jak těžko se žije s málem,“ vyslovil své přání.

Petr však přiznal i počáteční a celkem logické obavy. „Bál jsem se, že se mi nebude dařit, bál jsem se, že si nikdo nic nekoupí, bál jsem se, že to bude trapas a já se nakonec budu muset stát nějakým otrokem společností, které jen „točí“ lidi jako ovce a dělají z nich automaty a roboty. Nestalo se a já pevně věřím, že se mi daří, protože se snažím být poctivý. Jediné, co mě štve, že z daní, které státu odvádím, je dost mých peněz, které živí zkorumpované politiky“...

To je zhruba příběh Petra, který se nebál riskovat a svůj internetový obchod provozuje už několik let. V pořadu však diváci uvidí i příběh dívky, která si koupila přes internet u podivného prodejce mobilní telefon téměř za devět tisíc. Když jí přestal fungovat, jen marně žádá přes reklamace peníze zpět a jiný telefon.

Co dělat, když je internetový prodejce podvodník? Jak nenaletět podvodným prodejcům, jak reklamovat špatné zboží, jak se orientovat v přesycené nabídce internetu, to si určitě nenechte ujít v pořadu České televize Suma sumárum aneb Kde jsou mé peníze v neděli na ČT2 v 19:00. Hostem bude také herec Juraj Kukura či na většinu nejčastějších dotazů ohledně obchodování a nákupech na internetu odpoví právní poradce časopisu dTest Miloš Borovička.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.