Anketa
Je sněmovní opozice (ANO a SPD) dostatečně důrazná v boji s vládou?
„Určitě ano. Česká republika je jednou z mála demokratických zemí, která nemá korespondenční volbu. Ta je bezpečná, ověřená a existuje již dlouhá desetiletí v drtivé většině států EU, od Evropy přes USA až po Austrálii. Není-li možnost korespondenční volby, je statisícům Čechů, kteří se zrovna nacházejí v zahraničí na dovolené, studiu či práci, upřeno jedno ze základních občanských práv – možnost volit. Já sám jsem tak například nemohl volit při minulé prezidentské volbě, můj syn při volbě do Sněmovny atd. Úkolem demokratického právního státu je umožnit svým občanům co nejvíce využívat svá práva. Ne je na právech z politických či byrokratických důvodů krátit,“ upozornil Libor Rouček, bývalý místopředseda Evropského parlamentu za ČSSD.
„Ne, korespondenční hlasování považuji za krok špatným směrem. Obávám se mimo jiné ohrožení svobodné, tajné volby, snížení důstojnosti voleb, narušení jejich důvěryhodnosti nebo vytvoření nerovných podmínek mezi občany žijícími v ČR a občany žijícími v zahraničí,“ sdělil Tomáš Břicháček, publicista a právník.
„Korespondenční hlasování je vhodné rozšíření možností volit. Uplatňuje se v řadě zemí. Technika je ověřená a spolehlivá,“ myslel si Vladimír Špidla, bývalý premiér vlády ČR, expředseda ČSSD a eurokomisař.
„Při dnešním stavu nálad ve společnosti se obávám, že téma bude využito k vytvoření představy o dalším omezení občanských práv a předpokládaných deformací výsledků voleb. Poslední volby v USA jsou stále živé a varující,“ připomněl Stanislav Křeček, veřejný ochránce práv (ombudsman). „Jsem proti korespondenčnímu hlasování, protože rozhodovat o státu mají ti, kteří v tom státě žijí, a ne ti, kteří žijí v cizině,“ domníval se Zdeněk Koudelka, právník, publicista, bývalý poslanec.
„Ano, osobně s ní souhlasím,“ prozradil europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). „Samozřejmě ano,“ souhlasil s korespondenční volbou i senátor Patrik Kunčar (KDU-ČSL).
„Opravdu nepochopím, proč se zrovna v této době řeší ve Sněmovně korespondenční volba. Vyřeší snad účty za energie? Pomůže to srazit inflaci? Naplní to zásobníky plynu? Zlevní to pohonné hmoty a potraviny? Asi těžko. To opravdu nemá vláda důležitější věci na práci? Tohle teď lidi netrápí, navíc to nepovažuji za dobrý krok,“ myslel si Ondřej Knotek, europoslanec za hnutí ANO.
„Volební hlasování musí zůstat navýsost základní demokratický akt. Nezastupitelnost, tajnost a osobní účast musí být zachována! Nedokážu akceptovat systém, který by například umožnil hlasovat lidem, kteří tady už deset let nežijí a ani nechtějí žít, aby spolu s rodinou seděli v pyžamu u snídaně a klikali, koho těm tam daleko zvolí, aby se s ním museli čtyři roky trápit. Salámová metoda, nejdříve jen umožníme korespondenční a jen trošku povolíme je nepřijatelná cesta s absolutní degradací a lepší manipulací voleb,“ uvedl bývalý poslanec Leo Luzar, místopředseda KSČM.
„Korespondenční volba funguje ve většině zemí Evropy včetně Polska, Slovenska, Německa, Rakouska či Maďarska. Obzvlášť v době pandemie by měla existovat možnost vzdálené volby alespoň v zahraničí. Krajanka žijící na Novém Zélandu by musela odletět volit až do nejbližší volební místnosti v Austrálii a jako občan bez trvalého pobytu by se už ani nemohla vrátit kvůli covidovým restrikcím. Země má navíc při vstupu povinnou dvoutýdenní karanténu v letištním hotelu, to by krajanům de facto volit znemožnilo. Korespondenční volba by u nás měla fungovat jako v ostatních vyspělých zemích,“ objasnil Tomáš Martínek, bývalý poslanec Pirátů, místopředseda sněmovního volebního výboru.
Tomáš Zdechovský
Ing. Tomáš Martínek
„Můj názor je stejný jako názor Trikolóry. A ta vyslovila se zavedením možnosti korespondenčního hlasování ve volbách do Poslanecké sněmovny pro občany žijící mimo naši republiku zásadní nesouhlas. Je to totiž otvírání další Pandořiny skříňky. Pokud toto zavedeme, nepochybně bude následovat také uzákonění korespondenčního hlasování pro občany žijící na území České republiky, a to s odvoláním na rovná práva. Jenže obojí je ve skutečnosti protiústavní, neboť v článku 18 Ústavy České republiky se uvádí, že „volby do Poslanecké sněmovny se konají tajným hlasováním…“, přičemž korespondenční hlasování ústavou předepsanou tajnost hlasování prolamuje, respektive nezaručuje. Varováním, jaká rizika korespondenční hlasování přináší, by nám také měly být negativní zkušenosti z jiných zemí, naposledy z Rakouska a Spojených států amerických,“ sdělil Petr Štěpánek, první místopředseda Trikolóry, spisovatel a hudebník.
„Osobně bych nechal současný stav, myslím, že máme jako společnost důležitější problémy než řešit to, jestli se občan jednou za pár let vypraví k volební místnosti. Ale nejsem ani zásadně proti, funguje to tak ve většině zemí Evropy, tak proč by nemohlo i u nás,“ uvedl Jan Korytář, první předseda politického hnutí Změna, bývalý primátor Liberce, ekolog.
„Jde o zoufalou snahu některých vládních stran upravit účelově příští volební výsledek ve svůj prospěch Tato forma voleb je spojena s problémy a patří spíše do doby Marie Terezie. Jasný je adresát pro volební lístky, ale už nikdo neví, kdo upravený volební výsledek upravil. To svádí k podvodům. Trochu mi to připomíná kupónovou privatizaci a ‚jistotu desetinásobku‘,“ ozřejmil Zdeněk Škromach, bývalý místopředseda vlády i Senátu ČR, ministr práce a sociálních věcí.
„Korespondenční hlasování podporuji. Bude se tak moci vyjádřit více občanů, tedy více demokracie a více odpovídající zastoupení. Odmítání je odmítání demokracie,“ domníval se Martin Šmída, radní Olomouckého kraje za Pirátskou stranu.
„Volby mají být: všeobecné. Rovné. Přímé. Tajné. Proto jsme proti zavádění korespondenční volby. Naše organizace voleb byla navíc doposud velice důvěryhodná, lidé výsledky respektovali a pod vlivem zkušeností například z Rakouska či USA jsem přesvědčený, že to jsou nezodpovědné hrátky s ohněm. Absolutně nerozumím, proč to současná vláda tak tlačí, dokud neexistuje technologie, která by respektovala čtyři zmíněné zásady a zachovala důvěru ve férový průběh. Vláda tyto pochybnosti buď nezodpovědně ignoruje, anebo jim jde úmyslně naproti. Obojí je velká chyba,“ konstatoval Libor Vondráček, předseda Strany svobodných občanů (Svobodní).
„V žádném případě. V korespondenčním hlasování jsou volby buď tajné a pak bez kontroly ve volební místnosti může hlasovat kdokoliv, nebo nejsou tajné a pak je to protiústavní. Na masivní podvody se lze spolehnout,“ myslel si europoslanec za SPD Ivan David. „Se zavedením korespondenční volby nesouhlasím. Bude prolomen princip svobodné volby (nelze nijak spolehlivě zkontrolovat, zda volič volí skutečně sám, nebo zda mu někdo jiný vede ruku), uzákonění korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí je předehrou k zavedení korespondenční volby v ČR a je nákrokem k dalšímu ulehčování volebního práva, a tedy ke snižování prahu zodpovědnosti při volbě. Principiálně nesouhlasím,“ prozradil Ivo Strejček z Institutu Václava Klause, bývalý europoslanec za ODS.
Psali jsme:
„Po zkušenostech z jiných zemí v žádném případě. Každý občan má právo volit, a pokud tak chce učinit, jistě si čas na návštěvu ve volební místnosti najde,“ konstatoval Petr Bajer, předseda Strany soukromníků ČR. „Osobně jsem proti. Zkušenosti z některých zemí mnohdy ukázaly na technické nedostatky, které mohou ovlivnit zásadně volby,“ upozornil Marian Keremidský, místopředseda Strany práv občanů.
„Já osobně nejsem příznivcem korespondenčního hlasování. Člověk by si měl najít ve svém čase půl hodiny na tak důležitý akt. Chápu, že je to komplikované především v zahraničí, to je však v řádu jedinců,“ uvedl Jan Birke, starosta Náchoda, bývalý poslanec ČSSD.
„Rozhodně nikoliv! A to zejména z principiálního důvodu, že o chodu naší země by neměl rozhodovat nikdo, kdo zde dlouhodobě nežije a nepodílí se na každodenním chodu naší společnosti a důsledky volby sám pociťovat nebude. Ostatně osoby s českým občanstvím žijící v zahraničí mohou volit již nyní na ambasádách. Dalším obrovským hendikepem návrhu této volby je fakt, že by nebyl zaručen princip tajnosti, který je zákonem vyžadován a ve volbách organizačně ze strany státu také zajišťován. A toto se při odesílání obálky z domova, stejně jako to, že hlasovací lístek nebyl vyplněn někým jiným, zabezpečit nedá... A tím se smysl svobodných a demokratických voleb naprosto vytrácí! Návrh korespondenční volby je jen zoufalým pokusem pravice získat další hlasy ve svůj prospěch, ovšem na úkor kvality života všech!“ domníval se Jiří Valenta, bývalý poslanec KSČM.
„Je jistě chvályhodné, že stát přestává podmiňovat hlasování ve volbách pobytem na jednom místě. Koneckonců už nemáme nevolnictví a lidé mají svůj program, který nechtějí přizpůsobovat termínu hlasování. Na drhou stranu je to jako vždy. Stát chystá armádu na minulou válku, dimenzuje nové dálnice na provoz před deseti lety...a chystá korespondenční hlasování místo elektronického, ačkoliv už máme řadu let technologie, zajišťující ověřitelnost a nezfalšovatelnost nějakého úkonu. Jak dlouho máme elektronické bankovnictví? Dvacet let? Je vidět, že politici se sice mění, ale ti, co jim vymysleli hovadiny, zůstávají. Generují agendu komukoliv, ať je premiérem Franta nebo Pepa, hlavně aby byla nějaká agenda. Už se těším na diskuze, jak „to někdo šikovně spočítal",“ sdělil Roman Kříž, zakladatel Libertariánského institutu.
„Korespondenční hlasování – ano, či ne? Volby jsou závažným aktem, jímž se každý oprávněný občan může podílet na demokracii. Výkon aktivního volebního práva není povinný, což znamená, že není nutné občanům vycházet vstříc snižováním důstojnosti voleb například formou korespondenční volby, tedy na roveň internetového nákupu zboží. Důležitosti voleb odpovídá pouze osobní (fyzická) účast každého voliče, protože podle ústavy se volby konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva. Přímý výkon aktivního volebního práva je v rozporu s korespondenčním hlasováním, které z logiky věci nutně obsahuje mezičlánek mezi voličem a volební urnou. Podle volebního zákona hlasuje volič osobně, zastoupení není přípustné. To u korespondenční volby nelze zaručit,“ varuje publicista Jan Schneider, signatář Charty 77.
Fotogalerie: - SPOLU vítěznou euforií
Podle volebního zákona totiž hlasuje volič tajně. Ani tajnost hlasování však není možné u korespondenční volby zaručit. Podle volebního zákona při hlasování a při sčítání hlasů ve volební místnosti členy okrskové volební komise může krajský nebo pověřený obecní úřad provést kontrolu na místě. Ani to však u korespondenční volby není důsledně proveditelné.
„Celkově lze shrnout, že korespondenční volba je v příkrém rozporu s duchem současné ústavní a zákonné úpravy voleb. Nezaručuje autenticitu voliče ani tajnost jeho volby a neumožňuje dostatečnou kontrolu – což je s ohledem na zahraniční negativní zkušenosti s korespondenční volbou dostatečným důvodem, proč by do našeho právního řádu tato výstřednost neměla být zavedena. Korespondenční volba by totiž pouze snížila důstojnost voleb, která je podmíněna fyzickou účastí identifikovaného voliče, a co hůř, podstatně by ohrozila důvěryhodnost voleb. Tyto skutečnosti nejsou neznámé, a proto je možné na ty, kteří prosazují možnost korespondenční volby, pohlížet v lepším případě jako na osoby, které nemají v úctě volby a snaží se z nich udělat tuctový úkon, v horším případě pak jako na ty, kterým by přinejmenším nevadila zvýšená možnost volebních manipulací – když už nebudu hovořit o těch, pro něž je právě toto zvýšené riziko nevyřčeným záměrem,“ napsal ParlamentnímListům.cz publicista Jan Schneider.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Oldřich Szaban
