„Chceme od pojišťoven, aby se lépe staraly o své pojištěnce, dělaly programy, které jim pomohou,“ vysvětluje Jan Kvaček, analytik ministerstva zdravotnictví. Pojišťovny mají peníze napříště dostávat podle toho, jaké pacienty mají ve svém portfoliu. Za tím účelem ministerstvo sáhlo ke stanovení 25 skupin, do kterých pacienty rozdělilo podle pohlaví, užívaných léků a dalších kritérií.
Pětina pacientů spotřebuje 60 procent finančních prostředků
To povede k tomu, že se pojišťovnám již nevyplatí držet zdravé pacienty, zatímco pacienti chronicky nemocní budou finančně výhodnější. Pojišťovny by se proto měli předhánět v nabízení lepších podmínek např. pacientům s cukrovkou. Pokud se jim podaří efektivní léčbu finančně srazit např. lepšími dohodami s nemocnicemi, v konečném důsledku na tom vydělají.
Skutečnost, že to jde, ukázala např. Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra, v Česku druhá největší pojišťovna, která dokázala náklady na léčbu diabetiků srazit ze 68 tisíc na 25 tisíc ročně.
„Zhruba 18 procent našich chronicky nemocných klientů spotřebuje 60 procent peněz,“ všímá si Jaromír Gajdáček, ředitel ZPMV a šéf Svazu zdravotních pojišťoven ČR. To, co se ušetří, by podle něj mělo jít na léčbu nákladných pacientů. K novému systému ovšem Gajdáček poznamenává, že vzhledem k administrativním nákladům, které sebou nese, se jeho zavádění příliš nevyplatí, protože situaci pojišťoven změní v řádu desítek milionů korun, což z hlediska všech prostředků není mnoho. Kupříkladu VZP by si měla v novém systému polepšit o 53 milionů korun.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
