Hesla o normalizaci a ohrožení veřejné služby slyšíme podle Ryšánkové vždy, když se „kamarádovi něco stane“. A v tu chvíli jdou obvykle stranou všechny krásné řeči, které se do té doby vedly o demokracii.  „Ačkoliv tak strašně chtějí odpolitizaci veřejné služby, jsou první, kteří začnou psát rozhořčené dopisy politikům, kteří ale přece vůbec nemají co zasahovat do manažerských rozhodnutí šéfů veřejnoprávních médií,“ poznamenává komentátorka.

Když nejde o ideového spřízněnce, nikoho nedojme ani kolektivní propouštění v předvánočním čase, které se nyní děje v brněnském Zetoru.

Místo toho se teď podepisují petice za rozhlasového ředitele, kterému skončila smlouva. „K petentům se připojil ředitel Národní galerie Fajt, jehož profesura se zastavila na neschopnosti dodat dostatečné vědecké a odborné výsledky a rektor olomoucké univerzity, na níž se i za podpory rozhlasu provozuje studium médií. Ve městě, v němž žádná média nesídlí,“ připomíná Ryšánková, kdo všechno se na vděčné akci rád přiživí.