Polach prodal svůj čtvrtinový podíl v Agelu před čtyřmi roky, cena nebyla zveřejněna. Šumperská nemocnice byla součástí vyrovnání za odchod ze skupiny Agel.
Úmrtí pacienta Martina Bargela vyšetřuje šumperská policie. „Mohu potvrdit, že se případem skutečně zabýváme. S ohledem na probíhající trestní řízení však v tuto chvíli nebudeme poskytovat žádné bližší informace,“ potvrdila ParlamentnímListům.cz policejní komisařka Jiřina Vybíhalová ze šumperské policie.
Nemocnice odmítla k nešťastné události sdělit jakékoliv informace. „S ohledem na to, že jako poskytovatel zdravotních služeb jsme vázáni zákonem stanovenou povinnou mlčenlivostí, nemůžeme se nijak vyjadřovat k žádným skutečnostem souvisejícím s poskytováním zdravotních služeb. Děkujeme za pochopení,“ odpověděla na otázky ParlamentníchListů.cz tisková mluvčí Nemocnice Šumperk Hana Hanke.
ParlamentníListy.cz se proto snažily kontaktovat pozůstalé mladého pacienta, který neočekávaně zemřel v šumperské nemocnici. Ani tady jsme ale neuspěli. „Moc se omlouvám, ale kontakty na pozůstalé Vám poskytnout nemůžeme,“ napsala referentka obecního úřadu v Loučné nad Desnou Hana Bližňáková. Nicméně podle informací z okolí mladého otce je úmrtí pro rodinu velmi traumatizující a není vyloučeno, že bude po nemocnici žádat vysokou satisfakci.
Tisíce případů
Podle odhadů právníků je jen v České republice každý rok z nedbalosti poškozeno deset tisíc pacientů. Ti se ale, jak napsaly před časem Lidové noviny, postupně učí bránit a podávají stížnosti nebo se pouštějí do soudních sporů. Výsledkem může být odškodnění i ve výši několika milionů korun. Odškodnění není ale vypláceno automaticky, vždy záleží na konkrétní situaci.
„Rapidně přibývá žalob na nemocnice o náhradu škody, zejména nemajetkové újmy, také se zvyšuje pojistné plnění nemocnic. Český pacient stále dává přednost trestnímu oznámení před žalobou, přibývá ale obojího,“ prohlásil například předloni Jan Mach, právník České lékařské komory, na konferenci s názvem Aktuální právní otázky českého zdravotnictví. Shrnul tak proměnu chování českých pacientů. Jsou sebevědomější a nestačí jim smířit se s faktem, že se prostě stala chyba. Chtějí nápravu své situace.
K nim patřili například manželé, kteří žalovali Masarykovu nemocnici Privamed v Rakovníku celkem o 25 milionů korun jako odškodnění za to, že se v roce 2014 po provedeném císařském řezu narodil mrtvý chlapec. Jsou přesvědčeni o tom, že šlo o chybu lékařů. Matka dítěte byla přitom vzhledem k věku a několika neúspěšných pokusech o umělé oplodnění považována za rizikovou rodičku. Během porodu pak u ní došlo k závažným komplikacím v podobě předčasného odloučení placenty a k vnitřnímu krvácení. Otec dítěte podal na nemocnici trestní oznámení, na základě kterého však nakonec nikdo stíhán nebyl. I proto se rodiče rozhodli obrátit na soud.
Pomáhat poškozeným pacientům a jejich blízkým by měl občanský zákoník, který vstoupil v platnost v roce 2014. Stále ale vzhledem ke zdlouhavosti soudních řízení dobíhají soudní spory z minulosti, které se řídí starým zákoníkem. A to má vliv i na výši případného odškodnění. Už několik let se ale díky rozhodnutí České advokátní komory mohou poškození dohodnout se svým právníkem na tom, že jako odměnu získá podíl ze získaného odškodnění, což funguje jako motivace získat co možná nejvyšší částku.
V podstatě žádný pacient před nástupem do nemocnice nebo vstupem do ordinace nepřemýšlí kvůli rostoucí kvalitě odborné lékařské péče nad tím, že by se mu mohlo něco špatného stát. Podstoupit jakoukoliv léčbu ale znamená nést rizika a k nim patří i jistá pravděpodobnost, že lékař, sestra nebo jiný zdravotník udělá nějakou chybu a ta může mít vážné následky. Vzniklé komplikace mohou ohrozit pacientovo zdraví, nebo dokonce život. Proto například při leckterých vyšetřeních podepisujeme revers. Jakýsi glejt, v němž připouštíme, že počítáme s možnými zdravotními riziky lékařského zásahu.
Spíše než zlým úmyslem bývá pochybení často důsledkem obrovského stresu, přetížení či toho, že byl pacient přijat třeba během víkendu, kdy slouží méně personálu. „Příčinou pochybení může být i špatná organizace práce na daném pracovišti či porušení vnitřních pravidel. Nebo to, že o pacienta pečuje nedostatečně zkušený personál. K chybám přitom dochází ve všech zdravotnických zařízeních všude na světě, a to i na klinikách s nejlepší pověstí,“ napsaly Lidové noviny.
Podle zahraničních statistik je například v Británii poškozeno z nedbalosti 42 tisíc pacientů ročně a v Německu dochází k 38 tisícům takových případů. Odhady právníků ohledně nedbalostních pochybení zdravotníků v Česku se pak pohybují okolo deseti tisíc případů.
Ne všechny případy medicínských pochybení skončí před soudem. Ne vždy je pacient ochoten jít do sporu se zdravotnickým zařízením, případně svou stížnost stáhne, když vidí, že se nedaří nalézt řešení. Obavy způsobují vysoké náklady na právní služby. Mnohde se už také poškozeným podařilo dohodnout na mimosoudním vyrovnání. Což může být i případ nešťastného úmrtí v šumperské nemocnici.
Značnou pozornost média věnují případům, kdy soud rozhodne o vyplacení vysoké částky jako odškodnění pro pacienta nebo jeho rodinu. Například v roce 2014 vynesl soud rozsudek, že Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze musí vyplatit 30 milionů korun rodině chlapce, který při porodu oslepl, ohluchl a ochrnul. Obě strany se dohodly na snížení částky na 20 milionů korun.
Ne vždy je viníkem zhoršení stavu pacienta zdravotnický personál. Ani moderní medicína není schopna zajistit, že výsledek léčby či zákroku bude vždy perfektní. Týká se to zejména oblasti porodnictví, kde jsou soudní spory u nás i v zahraničí poměrně časté.
Pokud totiž někdo dostane infarkt či mrtvici a na jejich následky zemře, je to částečně očekávaný průběh. Jestliže ale během porodu zemře novorozenec nebo rodička, je to téměř vždy neočekávaná tragédie a pozůstalí i medicínské zařízení většinou hledají viníka okamžitě. Obdobné to v poslední době bývá i při úmrtích po operacích, kdy pacient skoná při lidský život běžně neohrožujících medicínských zásazích.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Gerhard Nowak
