Politici a politologové společně: Teče do bot. Jak zachránit důvěru ve strany?

05.07.2012 21:06

Na středeční konferenci Centra pro sociálně tržní ekonomiku a otevřenou demokracii (CESTA) se politologové a politici společně zamýšleli, zda mohou ještě politické strany reprezentovat zájmy lidí, případně jak se mají reformovat, aby do budoucna obstály.

Politici a politologové společně: Teče do bot. Jak zachránit důvěru ve strany?
Foto: Hans Štembera
Popisek: Petra Kolínská (SZ)

Pozvání mezi panelisty přijala místopředsedkyně Strany zelených Petra Kolínská, politolog FFUK Jiří Koubek, člen iniciativy ProAlt Ondřej Lánský a předseda poslaneckého klubu ČSSD Jeroným Tejc. Diskusi moderoval politolog Vít Klepárník. Ten hned  v úvodním proslovu zdůraznil nosné téma diskuse a pomohl si výsledkem významného průzkumu veřejného mínění. „Před dvaceti lety jsme žili v očekávání, že liberální demokracie se prosadí jako univerzální model demokratického uspořádání, ale po dvaceti letech se střetáváme s překvapivým výzkumem, v němž 80 procent respondentů tvrdí, že strany jsou zbytečné, že politikové nereprezentují zájmy lidí atp,“ dotázal se Koubka.

Politolog si však nebyl jist, že došlo k tak radikální změně. „Kořeny diskreditace jsou starší... Každý režim od starého Rakouska nanášel určitou vrstvu politické kultury, která přispěla k antistranictví,“ vysvětlil. Co se však podle Koubka nyní mění je povaha stran. „Politolog Herbert Kitschelt rozlišuje čtyři typy stran. Zda mají program i organizaci, případně jedno z toho, případně nic. Ty, co mají obojí, jsou programatické, ty bez organizace jsou protostrany, ty, co mají jen organizaci, jsou klientelistické a ty, co nemají nic, jsou charismatické. Nyní pozorujeme posun u těch protostran, které mají alespoň program, směrem ke klientelistický a charismatických,“ řekl nato Koubek. Větší nebezpečí pro demokracii pak podle něj představují ty posledně jmenované. „Z médií slyšíme jen o nutnosti vstupu osobností do politiky a jak je potřebná image charismatu. To je všechno vágní,“ soudí Koubek, podle kterého tu může vzniknout nová forma antipartajního a fašizujícího apelu.

Koubkova slova v podstatě zapadají nejen do již provedených průzkumů veřejného mínění, podle kterých by většina obyvatel uvítala vládu pevné ruky, ale také do politické aktivizace „charismatických“ vůdců jako je Andrej Babiš a jeho hnutí ANO2011.

Věčný kolotoč nových subjektů plodí podle Koubka nové zklamání, přičemž v souvislosti s tím poukázal na osud Věcí veřejných, jejichž preference se z původních jedenácti procent potácejí nyní okolo jednoho procenta až tří procent.

Koubek dále varoval před technokracií moci „Co je ideál české politické kultury? Moudrý monarcha na hradě, který jako arbitr dohlíží nad stranami. Strany jsou někde v pozadí a technokraté ve vládě. Ministr zahraničí diplomat, dopravy železničář, financí bankéř, školství profesor atd. V tom je obrovské nebezpečí. Technokraté u moci a depolitizace politiky,“ shodoval se Koubek s dalším debatérem, sociologem Ondřejem Lánským. Ten jako příklad nebezpečí uvedl Holešovskou výzvu, jejíž požadavky mají prý fašizující potenciál, což tvrdí i poradce premiéra Roman Joch.

Koubek se snaží nalézt recept na současnou nebezpečnou tendenci. Ten je podle něj ukryt částečně v návratu k masovým stranám ovšem nikoli co do kvantity členů. „Ale návrat k programově vyprofilovaným masovým stranám. Musí dojít k obnovení toku autority zdola. Tyto strany by se měly provázat s občanskými iniciativami, jak to běžně funguje ve Skandinávii,“ radil politolog.

Zapojte hnutí do voleb

Reprezentantka SZ Petra Kolínská soudí, že důvěra v systém politických stran je pokřivená mimo jiné kvůli jejich financování. „ Máme oproti jiným stranám výhodu, že jsme stranou chudou, jsme oproštěni od tlaků různých skupin," vysvětlila. Podle Kolínské je lepší, když se na financování strany podílejí drobnější dárci. Zelení se podle své místopředsedkyně dnes nachází ve třetí etapě svého vývoje, jejichž atributy mají celou řadu výhod. „Naší současnou výhodou je to, že naši členové jsou v celé řadě občanských iniciativ. Také máme poměrně propustnou strukturu,což znamená, že pokud přijde někdo nový, dostane se rychle do exekutivních funkcí, na rozdíl od jiných stran,“ popisuje. K obrození politické soutěže by podle Kolínské přispělo, kdyby se do volebních klání mohla zapojit jiná hnutí, než jen politické strany. „Strany degradují, protože nejsou vystaveny konkurenci,“ uvedla v souvislosti.

Dvouhodinový zvukový záznam z debaty naleznete zde

CESTA pravidelně pořádá veřejné debaty na nejrůznější politická témata. V minulosti představili pozvaní panelisté třeba vlastní reformou zdravotnictví.

Debaty byly ale věnované také důsledkům přímé volby prezidenta nebo systému fiancování politických stran, kdy před současným sytémem varovala Vladimíra Dvořáková.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Pavel Kozdera

Ing. Jana Bačíková, MBA byl položen dotaz

Jak dlouho myslíte, že vaše důchodová reforma vydrží?

Dobrý den, zajímalo by mě, k čemu je dobrá důchodová reforma, na které nepanuje mezi vládou a opozicí shoda? Protože co když se nějaká schválí a jiná (další) vláda, ji zase zruší? Myslíte, že to prospěje něčemu pozitivnímu? Proč je takový problém se dohodnout? Vy jste sice opozici k jednání přizvali...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„EU nikdy nebude na hranicích střílet,“ slíbil Rakušan. Ale narazil

14:05 „EU nikdy nebude na hranicích střílet,“ slíbil Rakušan. Ale narazil

„Migrační solidarita je falešná a ďábelská hodnota,“ vzkázal právník Robert Kotzian ministru vnitra …