Budete se o Vánocích omezovat při setkávání s přáteli a příbuznými?Anketa
Evropa hraje v našich pandemických starostech daleko větší roli, než jsme si podle Bartáka dosud uvědomovali a připouštěli. V rámci postpandemické obnovy ekonomiky do Bruselu zamířily obsáhlé národní plány obnovy, které Komise vyhodnocovala a doporučovala Radě EU jejich schválení.
Kámen úrazu přišel, když nebyly schváleny dva programy, konkrétně ten maďarský a polský. Čímž se dostáváme k bodu, který letos asi nejvíc vadil a nevěstí podle Bartáka nic dobrého ani pro příští léta.
Na postojích někdejšího premiéra Babiše jsme v tomto případě prý mohli dobře sledovat, jak na jedné straně sympatizoval s polským a zejména maďarským „neliberálním“ experimentem, ale na druhé si uvědomoval, že pro Česko není výhodné se příliš vzdalovat od západoevropského mainstreamu.
S novou vládou je zde podle jeho názoru naděje na jistou korekci a lepší čitelnost: „Už proto, že v čele vlády nebude člověk, jehož a priori irituje organizace, která říká, že je kvůli svému podnikání v trvalém střetu zájmů,“ poznamenává.
Stranou samozřejmě nezůstala ni tzv. zelená dohoda pro Evropu. „Pozoruhodné je, že většina těchto kontroverzních zákonů se bude dojednávat pod českou taktovkou ve druhé polovině příštího roku. Máme se tedy na co těšit,“ podotýká krátce Barták.
Naopak stagnovala debata o migrační a azylové politice, i když události na polsko-běloruské hranici na konci roku naléhavě podtrhly potřebu takové úpravy, míní Barták a podotýká, že Komise nadále tlačí svůj dva roky starý návrh migračního paktu, ale vlády se nad ním zatím jenom hádají. Tu českou nevyjímaje.
Evropou rezonuje také odchod Angely Merkelové, po němž bude pro rychlost a kvalitu další integrace dosti záležet právě na výsledku prezidentských voleb na jaře ve Francii. „Pokud by totiž podobné nacionalistické a demagogické tendence jako v Maďarsku a v Polsku převládly v některé z velkých západoevropských zemí, znamenalo by to ještě podstatně hlubší rozkol, pravděpodobně konec EU a příchod něčeho mnohem horšího a nebezpečnějšího,“ obává se Bárta.
Závěrem nepřehlíží ani fakt, že se „sedmadvacítka“ rozhodněji vymezuje vůči Rusku a Číně. „Sílí konsenzus kolem zárodku společné obrany. Příští revize Lisabonské smlouvy, která by umožnila i v zahraniční a bezpečnostní politice většinové hlasování, získává stále více stoupenců včetně nové německé vlády a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona,“ zmiňuje bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
