Dobré dopoledne, dámy a pánové.

Pokusím se být velice stručný a pokusím se vás seznámit s nějakým mým názorem na předkládaný návrh zákona. Všichni víme, že transponuje evropskou směrnici a upravuje pravidla na trhu se spotřebitelskými úvěry. To je jasné. Důležité je, že v tomto případě Česká republika je v určité časové nouzi, protože k té implementaci by mělo dojít do 20. listopadu tohoto roku. To si myslím, že je podstatné mít na paměti vždycky, když se budeme věnovat tomuto návrhu, této novele.

Rád bych na tomto místě ocenil to, že už proběhly dílčí debaty na podvýborech, které ze své činnosti a ze své logiky se tomuto tématu věnují, a to jak na podvýboru pro ochranu spotřebitele, tak na podvýboru pro bankovnictví, pojišťovnictví, finanční trhy a další finanční záležitosti. Myslím si, že to je velice cenné. A když v té debatě budeme pokračovat a budeme poctivě odpovídat na ty otázky a určité nejasnosti, které s tím návrhem jsou spojeny, tak aspoň za mě mám za to, že můžeme najít shodu a třeba se pokusit i ten termín, který je nám tou směrnicí dán, splnit.

Za mě jsou dvě oblasti, které jsou v této věci hodné naší pozornosti a které já považuji za, řekl bych, nejvíce politické v nějakém promítnutí toho, jak nějaké věci můžeme hodnotit. Na jednom místě je to ten cenový strop. Do určité míry je to vždycky nějaká arbitrární úvaha, jaké má být to číslo. Takže já nemám problém s tím návrhem tak, jak je teďka předložen. Ale mám za to, že to je jedno z témat, které může být součástí těch dalších diskusí.