Studenti demonstrovali. Ale jak to chodí jinde, to nevěděli

Několik stovek studentů v centru Prahy protestovalo proti zákonu, který počítá se změnou financování Českého rozhlasu a České televize a podle organizátorů může zásadně ovlivnit fungování veřejnoprávních médií. Akce iniciativy Média nedáme! začala na náměstí Jana Palacha, odkud se účastníci vydali pochodem k ministerstvu kultury, které návrh předložilo. Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) mezi demonstranty nepřišel a protest po zhruba půlhodinovém čekání před úřadem skončil.

Studentský protest zaujal i youtubera Františka Kubáska, zakladatele projektu Incorrect. Ve svém videu oslovoval účastníky demonstrace a ptal se jich, proč přišli protestovat proti plánovaným změnám financování České televize a Českého rozhlasu.

Student: Nechci média pod kontrolou vlády

Jeden z oslovených studentů uvedl, že hlavním důvodem jeho účasti je obava o nezávislost médií. „Převážně to, že nechci, aby média byla kontrolována vládou a aby byla nezávislá,“ řekl.

Na další dotaz, zda změna financování ze státního rozpočtu může znamenat i větší politický vliv, odpověděl stručně: „Peníze hrají roli ve všem, řekl bych, že jo.“

Student zároveň přiznal, že zprávy sleduje především přes sociální sítě. Uvedl, že informace konzumuje hlavně přes Instagram, někdy také přes televizi. Českou televizi označil za jedno z médií, které sleduje.

Tápání u evropského srovnání

Anketa

Chcete, aby vypukla stávka v ČT?

Ano, chci. Protože to nikoho nebude zajímat a stávka selže

89%

Ano, chci. Poplatky pro ČT je třeba bránit

Ne, nechci

Nevím / Je mi to jedno

hlasovalo: 3981 lidí

Kubásek se následně ptal také na evropské srovnání financování veřejnoprávních médií. Student ale nedokázal odpovědět, kolik států Evropské unie stále využívá koncesionářské poplatky. „Vím, že jsou, ale nevím teďka, kolik jich je,“ přiznal. Následně odhadoval, že jde spíše o menšinu členských zemí.

Rovněž další z oslovených studentů vysvětloval, že ho na demonstraci přivedla především obava o budoucnost nezávislých médií. Podle svých slov považuje celé téma za zásadní. „Je to pro mě důležité téma. Záleží mi na tom, aby zůstala nezávislá,“ uvedl.

Na dotaz, co ho přesvědčilo o tom, že nezávislost České televize může být ohrožena, označil za klíčový faktor právě plánovanou změnu financování. „Celkově to financování těch médií, když budou placena přímo ze toho státního rozpočtu, tak budou víc přímo pod kontrolou té aktuální vlády,“ řekl názor, který mezi účastníky protestu zazníval opakovaně.

Stejně jako u předchozího studenta přišla řeč i na situaci v Evropské unii a systém koncesionářských poplatků. Ani tento student si však nebyl jistý, kolik členských států na povinných poplatcích stále trvá. „Upřímně netuším, odhadnu, že by to mohla být mírná většina,“ odpověděl.

Zároveň vysvětloval, proč podle něj nevěří současné vládě v otázce změny financování veřejnoprávních médií. Uvedl, že důvodem jsou opakované útoky premiéra Andreje Babiše na novináře a média. „Když slyšíme různé interview Andreje Babiše, který pořád útočí na média, tak si nemyslím, že to dělají s dobrými úmysly. Dělají to za tímto účelem získání víc moci,“ řekl.

Jiný oslovený student uvedl, že ho na demonstraci přivedly také obavy z dopadů škrtů na obsah veřejnoprávních médií. Konkrétně zmínil stanici Radiožurnál Sport, kterou sám poslouchá. „Nechci, aby se zrušila stanice Radiožurnál Sport, protože jako jedna z mála, kterou ještě z rádia poslouchám. Nemyslím si, že s těmi škrty to ještě bude možné,“ řekl.

Obavy i o podobu České televize

Student dodal, že sleduje také Českou televizi a další oslabování jejího vysílání by podle něj bylo chybou. „Taky by mě mrzelo, kdyby se to rozpadlo, kdyby to vysílání bylo ještě rozpadlejší, než je teď. Už to není, co si budeme, úplně ideální,“ uvedl.

Varoval zároveň, že horší by podle něj byla situace, kdyby se ve vysílání začal výrazněji objevovat provládní obsah. Stejně jako další účastníci protestu se domnívá, že změna financování může otevřít prostor většímu vlivu politiků. Jako příklad zmínil vývoj na Slovensku. „Už to tam mají hodně proměněný, ten vysílací program od té doby, co tam je nová vláda,“ řekl. Zmínil také Maďarsko, kde podle něj veřejnoprávní média dlouho sloužila jako nástroj vlády.

U evropského srovnání vládla opět nejistota. Na tu otázku, kolik států Evropské unie stále využívá povinné koncesionářské poplatky, si jistý nebyl. „Tak to si netipnu,“ přiznal.
Jeden z oslovených účastníků uvedl, že hlavním důvodem jeho účasti je snaha zachovat svobodná média. Podle něj nejde jen o technickou změnu financování, ale o krok, který může ovlivnit fungování médií jako celku. „Určitě to média ovlivní, bude to mít nějaký dopad,“ řekl.

Student při debatě zmínil také Slovensko, kde podle něj sleduje podobné tendence jako v České republice. „Nedivil bych se, kdyby to na Slovensku zavedli taky. Tam mi přijde, že ta vláda je na tom dost podobně,“ uvedl.

Stejně jako někteří další dotazovaní připustil, že nemá jasno v tom, které země Evropské unie stále využívají koncesionářské poplatky a které ne. „Přehled nějaký mám, ale o tomhle úplně ne,“ přiznal. Na závěr dodal, že z programů České televize sleduje nejraději sportovní vysílání, zejména kanál ČT sport.

Mezi dalšími účastníky protestu oslovil Kubásek dvojici studentů, kteří změnu financování veřejnoprávních médií odmítali především kvůli obavám z politického vlivu. Podle nich právě koncesionářské poplatky zajišťují větší odstup médií od vlády. „Koncesionářské poplatky nám zajišťují nezávislost na politicích, proto je rád zaplatím,“ zaznělo od jednoho z nich. Zmínili také Německo, kde jsou podle nich poplatky vyšší a veřejnost je běžně akceptuje.

Burza by řešení nebyla

Na otázku, zda by Česká televize mohla fungovat například formou podpory od veřejnosti nebo vstupem na burzu, reagovali skepticky. Podle nich by takový model dlouhodobě nefungoval a veřejnoprávní média mají jinou roli než čistě komerční projekt.

Upozornili také na význam podpory domácí tvorby a projektů, které by bez veřejné služby nemusely vznikat.

Jeden z oslovených studentů připustil, že veřejnoprávní média mají být podrobována kritice. Podle něj však současný vládní tábor postupuje hlavně účelově. „Tam je problém, že tento vládní tábor to podle mě kritizuje čistě účelově. Samozřejmě si jinak myslím, že i když jsou to veřejnoprávní média, tak by měly být podrobovány kritice, ale širokou společností, nejenom vládou,“ uvedl.

Dodal také, že by byla škoda, kdyby celá debata zůstala jen protestem proti jedné vládě. Podle něj je důležitější nastavit systém dlouhodobě tak, aby nebyl závislý na momentální politické moci

Při dotazu, kolik států Evropské unie stále využívá povinné koncesionářské poplatky, si ani tato dvojice jistá nebyla. Jeden z nich přiznal, že neví, druhý odhadoval, že situace je zhruba půl na půl.

Kubásek jim následně napověděl, že z členských zemí Evropské unie má dnes povinné koncesionářské poplatky zavedeno deset států, zatímco sedmnáct zemí tento model nevyužívá.