Na stránkách Respektu vyšel rozhovor s předsedou ekonomického poradního koronavirového týmu Janem Švejnarem. Jan Švejnar je profesor učící na Kolumbijské univerzitě. Podle něj se Česko s první fází epidemie zvládlo vypořádat velmi dobře, jelikož jsme ji zachytili včas a počet smrtelných případů zůstává nízký. Otázkou však podle Švejnara zůstává, do jaké míry jsme informováni, co se v epidemiologické oblasti děje.
„Snažíme se – jak známo – s vědci z institutu IDEA při CERGE-EI a mnoha dalšími pracovat na tom, abychom propojili ekonomické modely s těmi epidemiologickými. Na základě kvalitních mikrodat bychom rádi vytvořili v rámci ekonomického poradního týmu co nejlepší doporučení pro hospodářskou politiku. Máme štěstí, že se nákazu podařilo zachytit včas, ale problém je, že zatím nemáme efektivní způsob, jak se rychle dozvědět, kdyby náhodou epidemie znovu vzplanula. Hrozí, že by se nepodařilo případnou další vlnu při otevření ekonomiky rychle utlumit. To jsou výzvy, se kterými je třeba se ještě vypořádat,“ řekl Švejnar.
Redaktor Jiří Nádoba uvedl, že sice epidemiologická čísla vypadají dobře, ale ta ekonomická prý mohou vypadat velmi špatně a česká ekonomika by prý mohla být velmi zasažena virem. Ekonom Švejnar potvrdil, že virem bude ekonomika silně zasažena. Prý oni sami v týmu, který vedl, vždy počítali s větší ztrátou, než jakou prezentovali vládní představitelé. „Vývoj v Česku jsme začali modelovat s předpokladem, že tuzemská ekonomika letos propadne o 7,5 procenta, a já myslím, že to nakonec může být i víc,“ dodal Švejnar.
Vláda sice prý naplánovala velkou ekonomickou pomoc zemi a v tom, jak moc země plánovaly pomoct, sice prý patříme ke špici Evropy, avšak zatím prý toho bylo málo realizováno. Je to údajně dobře vidět ve statistikách – když se podíváme, kolik prostředků se reálně do ekonomiky dostalo, tak to jde podle Švejnara velmi pomalu nahoru. Dobrou zprávou však má být, že nárůst nezaměstnanosti se ze začátku podařilo utlumit. V současné době má však být viděn tlak na úřady práce. „Podniky plánují propouštění, je jasné, že nezaměstnanost se bude zvyšovat,“ vyřkl Švejnar a na dotaz, o kolik by se z loňských dvou set tisíc či dubnových dvou set padesáti tisíc nezaměstnaných měl počet zvýšit, odpovědí bylo, že až o tři sta padesát tisíc. Nezaměstnaných tak může být přes půl milionu. To by mělo podle Švejnara odpovídat míře nezaměstnanosti na úrovni 7,8 %. Konečný výsledek však bude údajně hodně svázán se zbytkem Evropy, a to kvůli vzájemným obchodním vztahům.
Fotogalerie: - Muzeum na Stadionu Strahov?
„Americké noviny jsou plné hrozivě vypadajících grafů, podle kterých nezaměstnanost vyletěla vysoko nad úroveň poslední krize. Za čtyři týdny zmizelo tolik pracovních míst, kolik jich předtím vznikalo deset let. V Česku to nehrozí?“ zeptal se Nádoba. „Trh práce v Evropě není tak flexibilní jako v Americe. Podniky v Evropě musejí propuštěným lidem vyplácet odstupné, kromě toho tu existují mnohá protikrizová brzdící opatření, hlavně takzvaný kurzarbeit, s nimiž podniky počítají a propouštění odkládají. To vše efekt nastupující nezaměstnanosti zpomaluje, ale ekonomika je zasažena obdobně jako v USA. I když se lidé neobjevují ve statistikách nezaměstnanosti, mnozí jsou už v tuto chvíli méně produktivní a někteří úplně neproduktivní,“ odpověděl Švejnar.
Též dodal, že USA se z krize zotaví mnohem rychleji než Evropa, jelikož například Německo je z velké části ekonomicky závislé na vývoji v Číně. Další faktory jsou prý to, že evropská opatření nejsou tak razantní jako ty v USA. Kromě jiného i co se týče monetární politiky, tak FED měl větší manévrovací prostor než ECB. Prý i vládní rozpočtové stimuly byly v USA mnohem vyšší, kdy v americkém Kongresu nad fiskálními stimuly panovala politická shoda. „V Evropě to bude těžší, hledání solidarity mezi bohatším severem a zasaženějším jihem se jeví jako problém,“ dodal Švejnar.
Která TV teď přináší nejlepší zpravodajství? (Ptáme se od 12.5.2020)Anketa
Co se týče České republiky, tak se prý mohlo udělat toho víc a rychleji. Jelikož se pomoc rozjížděla dosti pomalu, tak se více podniků ocitne v problémech, než by se bývalo ocitlo v rychlejší reakci. „Jsou jistě podniky, které by nepřežily tak jako tak, ale je nešťastné, pokud skončí firma, která skončit nemusela, a položí ji jen nedostatek likvidity,“ vysvětlil profesor. Mělo se například dřív sáhnout k odkladu plateb sociálního a zdravotního pojištění či tyto platby plně odpustit. Prý není třeba hledat, jak do podniku likviditu dostat, stačí údajně ji z podniků nebrat. Též prý byla vyšší očekávání z úvěrových projektů Covid než z odkladu plateb pojištění, ačkoliv to jsou jednoduché věci, které možná nejsou tak viditelné.
„Co dalšího by ještě bylo vhodné podniknout?“ zeptal se redaktor. „Navrhujeme vládě výrazně zvýšit podporu v nezaměstnanosti, která je u nás stále ještě velmi nízká. Výška podpory nehrála tak velkou roli, dokud nezaměstnanost byla prakticky nulová – bylo skoro všude hodně volných pracovních míst. Ale pokud se nyní hodně lidí dostane do situace, že o práci přijdou a novou nebudou moci rychle najít, tak to problém bude,“ odvětil Švejnar.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: tle
