„Jednal jsem na úřadu premiéra a úřadu prezidenta, také s několika ministry a náměstky. V zásadě to bylo o našem předsednictví v EU, o programu a harmonogramu a o tom, co chystáme a jak to nejlépe sladit,“ uvedl Pojar ke své cestě v rozhovoru pro Český rozhlas.
Velkým tématem prý byla také poválečná obnova země, se kterou chce Česká republika jako jeden z hlavních partnerů pomáhat. „Bavili jsme se o tom, kdy a jak se Česko může zapojit a hlavně jak se do obnovy budou moci zapojit naše firmy, školy, případně nevládní organizace. A pak jsme diskutovali o pomoci, která směřuje k jejich ozbrojeným silám, tak aby se Ukrajinci mohli bránit. To byla taková tři hlavní témata,“ shrnul své jednání Pojar.
Plány obnovy se zatím netýkají oblastí Donbasu, kde se stále bojuje, ale zejména oblastí kolem Kyjeva a na severu kolem Charkova. České firmy se prý zapojí ve čtyřech základních směrech. „Jeden je podpora železniční dopravy, příměstské dopravy. Druhá oblast je zařízení nemocnic, které budou potřeba obnovit, a s tím související kroky. Třetí je energetika, a to zejména ta jaderná, kde k nějaké spolupráci docházelo a může docházet i v budoucnosti zase i k našemu prospěchu. Není to jenom jednosměrná pomoc, ale jsou to byznysové dealy, které pomůžou jak Ukrajině, tak nám,“ vysvětlil Pojar s tím, že poslední oblastí je sanace, dekontaminace a odminování.
Současná Ukrajina je podle Pojara plně funkční stát, který má velkou chuť překonat aktuální problémy a vyhrát. „Nebyl jsem na žádné frontové linii, na východě Ukrajiny, ale to, co jsem viděl, byl nepochybně funkční stát a funkční společnost, která má přes všechny obtíže velkou vitalitu a chuť ty obtíže překonat a tu válku prostě vyhrát, udržet se, nebýt porobená,“ uvedl Pojar.
Ukrajinci si například stěžují na nedostatek vojenského materiálu, kterého prý západní státy neposílají dost. To ale podle Pojara záleží na úhlu pohledu. „Na jednu stranu toho dostávají dost, ale ta válka proti té obrovské ruské síle je válka seriózní, velká, brutální. Ta frontová linie má mnoho set kilometrů, takže je to do určité míry jakási bezedná díra na zbraně. Od druhé světové války je to největší válka na evropském kontinentě, válka s obrovskou mocností, armádou a podle toho jsou potřeby Ukrajinců opravdu velké,“ dal Pojar Ukrajincům za pravdu.
Podle bezpečnostního analytika nehrozí situace, že bychom kvůli dodávkám zbraní na Ukrajinu neměli dostatek vojenského materiálu pro sebe. „Je to přesně ta otázka, která se vždy váží ve chvíli, jestli můžeme něco poslat, v jakém množství to poslat, tak abychom věděli, že budeme mít ještě na vlastní obranu a na udržení vlastních schopností po nějakou dobu, tak abychom nebyli zranitelní. Na druhou stranu platí to, že čím více se podaří Ukrajincům vzdorovat, tím menší pravděpodobnost je, že my budeme bojovat na našem území,“ dodal Pojar.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: jma
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.