Funkce poradce pro národní bezpečnost vznikla z iniciativy kabinetu Petra Fialy na konci roku 2022. Tomáš Pojar se jejího výkonu ujal začátkem následujícího roku a stal se prvním, kdo tento nově zřízený post v Česku zastával.
Během svého působení se Tomáš Pojar zaměřoval především na bezpečnostní dopady války na Ukrajině. Koordinoval podporu, kterou Česká republika Ukrajině poskytuje, včetně výcviku vojáků a spolupráce na dodávkách zbraní a munice. Opakovaně zdůrazňoval, že cílem je, aby se konflikt držel co nejdál od českých hranic.
Kromě toho se věnoval také širším otázkám národní bezpečnosti, zejména koordinaci mezi jednotlivými resorty a problematice hybridních hrozeb či dezinformací.
Pojar v rezignačním dopise, který zveřejnil server iROZHLAS.cz, děkuje premiérovi za možnost podílet se na formování bezpečnostní a zahraniční politiky. „Dovolte mi Vám upřímně poděkovat za možnost podílet se na formování zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky České republiky v průběhu posledních čtyř let.“
Připomíná klíčové krize, jimiž země v uplynulých letech prošla. „Ruská válka proti Ukrajině a celé Evropě, energetická krize způsobená agresivní politikou Kremlu, české předsednictví v Radě Evropské unie, zvládnutí masivní uprchlické vlny nebo nové nastavení vztahů mezi Evropou a Spojenými státy byly nelehkými zkouškami pro naši zemi.“
Tomáš Pojar oceňuje také zvládnutí modernizace armády a posílení spolupráce bezpečnostních složek. „Stejně tak jako například nastartování jedné renesance, nutnost zrychlení modernizace české armády, zvládnutí povodní nebo zlepšení spolupráce napříč českým státem včetně například spolupráce mezi silovými složkami nebo zpravodajskými službami.“
Je přesvědčen, že končící vláda Petra Fialy své úkoly zvládla se ctí. „Jsem přesvědčen, že Vaše vláda přes všechny těžkosti obstála se ctí. Jsem zároveň rád, že jsem mohl být u toho,“ uvádí v dopise.
Kromě toho vysvětluje, že jedním z jeho úkolů bylo nastavení systému fungování poradce pro národní bezpečnost: „Jedním z úkolů, které jsem dostal, bylo zformování pozice poradce pro národní bezpečnost. Pevně doufám, že se to alespoň částečně podařilo a že další české vlády budou pokračovat v posilování a rozvíjení vzniklého systému,“ píše poradce premiéra.
Role poradce byla podle jeho slov od počátku koncipována jako koordinační a poradenská, bez jakýchkoli exekutivních pravomocí. „Váha a legitimita konání samotného poradce se z těchto důvodů přímo odvíjí od míry důvěry mezi premiérem a poradcem, respektive mezi vládou a poradcem,“ zdůrazňuje Tomáš Pojar s tím, že tento model považuje za správný a dlouhodobě životaschopný. „Věřím, že je to tak správně a že jedině tak může být v českém prostředí celý systém dlouhodobě prospěšný a životaschopný.“
Nová vláda musí mít podle Pojara možnost zvolit si vlastního poradce. „Základní podmínkou však je, že má nastupující premiér, respektive každá nastupující vláda, možnost si co nejdříve po svém jmenování vybrat vlastního poradce pro národní bezpečnost. Jedině díky takto nastavené vzájemné důvěře může celý systém dobře fungovat.“
„Dovoluji si proto rezignovat na funkci poradce pro národní bezpečnost ke dni, kdy prezident jmenuje novou vládu,“ dodává Tomáš Pojar a dopis uzavírá poděkováním a osobní poznámkou: „Bylo mi ctí a upřímným potěšením. Děkuji.“
Podle médií by mohl funkci poradce pro národní bezpečnost zaujmout místopředseda ANO a poslanec Robert Králíček.
Tomáš Pojar je od roku 2014 prorektorem CEVRO Institutu (nyní CEVRO Univerzity) pro zahraniční vtahy a další vzdělávání, přičemž je dočasně uvolněný z funkce. Na CEVRO se podle všeho vrátí a bude přednášet a spolupracovat se zahraničními think-tanky.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Vykonával Tomáš Pojar svou funkci dobře a s ohledem na zájmy České republiky?
autor: Natálie Brožovská
