Poslanci se flákají, na hlasování nechodí, tvrdí výzkum. Vzor pro ně našel na Slovensku

03.07.2014 11:14

Sdružení KohoVolit.eu sestavilo pozoruhodný žebříček. V jeho rámci ukazuje, jak moc „ukáznění“ jsou poslanci jednotlivých zemí při účasti na hlasování. Čeští poslanci skončili v lepší polovině žebříčku, přesto byli v tiskové zprávě sdružení vypeskováni, že skončili za Němci, Poláky i Slováky.

Poslanci se flákají, na hlasování nechodí, tvrdí výzkum. Vzor pro ně našel na Slovensku
Foto: Hans Štembera
Popisek: Odpolední zasedání sněmovny. Vláda v hojném počtu zrovna není

Do průzkumu bylo zařazeno celkem 34 zákonodárných sborů, z nichž ale jeden nepatřil žádné zemi (Evropský parlament), a jeden již před dvaceti dvěma lety zanikl (československé Federální shromáždění). Čeští poslanci, konkrétně ti ze současného volebního období, se umístili na patnáctém místě.

Účast českých poslanců je 79 procent. To je sice nadprůměrný výsledek, sdružení KohoVolit.eu však připomíná, že ČR skončila za řadou zemí z regionu. Například Slovensko skončilo na třetím místě, hned za Evropským parlamentem (u něhož si však výzkumníci z neznámých důvodů vybrali volební období 1999-2004) a americkým Kongresem. Celkem se slovenští poslanci účastní v průměru 93 procent hlasování.

Celý výzkum ZDE

Z dalších zmíněných zemí se německých poslanců z Bundestagu podle výzkumníků v letech 2009-2012 účastnilo na hlasování v průměru 91 procent. Polských pak v letech 2007-2011 plných 90 procent.

Současní poslanci však nemusí věšet hlavu, mnohem méně pracovití než oni byli poslanci v československém Federálním shromáždění v letech 1991-1992. Těch se účastnilo v průměru pouhých 65 procent. A podobně nelichotivě na tom byli například poslanci britské Dolní sněmovny v letech 2001-2005, kdy chodilo hlasovat v průměru pouhých 66 procent zákonodárců. Vůbec nejhůře pak dopadl izraelský Kneset v letech 2009-2013. Tam docházelo hlasovat v průměru pouze 32 procent zákonodárců.

Přesto hnutí KohoVolit.eu upozorňuje, že v ČR je tristní například účast ministrů, kteří své ministerské povinnosti upřednostňují před poslaneckými. Řešením by mohl být tzv. „klouzavý mandát“, pozastavovaný po dobu výkonu ministerské funkce, který již úspěšně funguje právě na Slovensku.

„Pokud jde o jednotlivé strany, nejlépe si zatím vede KSČM. Ta vykazuje velmi dobrou docházku už řadu let. Naopak oproti předchozímu funkčnímu období si pohoršili členové ODS. Vzhledem k tomu, že tato strana přešla z vlády do opozice, mohla si řada jejích poslanců říct, že chodit na hlasování už vlastně nemá smysl,“ zhodnotil hlavní analytik organizace Kamil Gregor.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: jav

komunikace

Jak víte, že když vy teď o důchodové reformě nechcete s vládou komunikovat, že oni pak budou komunikovat s vámi? Není tohle hlavní problém, že se na zásadních věcech nedokážete dohodnout? A ještě jedna věc, s kým budete chtít vládu tvořit, když to odmítáte se SPD a evidentně se stranami SPOLU se na ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Vítku, to nebylo dobrý.“ Rakušan před spaním pořádně uklouznul

10:30 „Vítku, to nebylo dobrý.“ Rakušan před spaním pořádně uklouznul

Stovky muslimů v sobotu demonstrovaly v německém Hamburku na akci svolané islamisty a za pokřiků „Al…