Pánové se shodli, že se v prezidentské kampani šířily i různé dezinformace. Podle Patrika Nachera je faktem, že se tyto dezinformace šířily oběma směry. „Takhle jsem to viděl a mám k tomu i krásné konkrétní příklady,“ podotkl Nacher.
Chystaný zákon o boji s dezinformacemi v Nacherovi přesto vyvolává obavy.
„Je to takový ten boj spíše s nepohodlnými informacemi, než boj s dezinformacemi. Já jsem se dvakrát snažil zařadit bod ‚informace vlády o boji s dezinformacemi‘, ale ani jednou nikdo ze Spolu ani z vládní koalice to nepodpořil. Já nevím, co vláda tají, když chce bojovat s dezinformacemi,“ začal Nacher s tím, že vlastně neví, co se na vládě v této oblasti chystá.
„My se dozvídáme, že má jít 50 milionů korun na neziskové organizace, 100 milionů na vybraná média. Nevíme, na základě jakého klíče, kdo to bude rozhodovat, kdo to bude vybírat,“ zlobil se dál Nacher.
A vrátil se do minulosti. Ještě v roce 2o16 Piráti říkali, že „ministerstvo pravdy“ nechtějí jako určitou formu boje s dezinformacemi. „A najednou se na tom vládní koalice shoduje, jenom bohužel s opozicí o tom vůbec nemluví,“ uzavřel svůj vstup do tématu Nacher.
Jakob reagoval. Také se vrátil k prezidentské kampani.
„Kromě toho, že pan Babiš používal v kampani dezinformace, lži a také tu mám několik příkladů, tak nemůžu nezmínit ty billboardy, které vyvolávaly strach z války, děsily lidi, děsily děti a to opravdu považuju za naprosto odporné,“ pravil Jakob.
Pokud jde o samotné dezinformace, Jakob připomínal, že mohou být nástrojem hybridní války. A když měl blíže popsat, co je to vlastně dezinformace, prohlásil, že jde o informaci účelově překroucenou tak, aby v lidech budila nějakou obavu. „Jsou to informace překroucené tak, aby zejména oslabovaly demokracii,“ tak to vidí Jakob.
„Ale já bych chtěl tady jednoznačně říct, že se nechystá žádný úřad, žádný cenzor, rozhodně nebude ohrožena svoboda slova. Ohrožena není a jednoznačně nebude,“ pronesl Jakob. Podle jeho názoru je však potřeba mít takovou legislativu, která bude reagovat na ty dezinformace, které ohrožují českou národní bezpečnost. Takou legislativu podle Jakoba v tuto chvíli nemáme a je třeba to napravit.
Nacher konstatoval, že v obecné rovině lze s tímto stanoviskem souhlasit, jenže problém vidí v aplikaci tohoto zákona na konkrétní případy.
„Já připomenu třeba ty sms vybízející k mobilizaci, které měl na svém twitteru i kandidát na prezidenta Petr Pavel, aby se pak zjistilo, že ty sms vůbec neexistovaly. A úplně aktuální příklad je, že i Ivan Bartoš jako ministr této vlády nasdílel falešné účty, které si stěžovaly, že si vsadily na Andreje Babiše a teď nemají na nájem a na pleny. A zjistilo se, že dva z těch čtyř účtů, které šířil ministr této vlády, tak to byly falešné věci, a na dva účty se novináři vůbec nedovolali. Proto já jsem řekl, že jsem v tomhle sebekritický a že by to trochu té pokory chtělo oběma směry,“ upozornil Nacher s tím, že pokud se „boj s dezinformacemi“ napne jen jedním směrem, stane se z něj spíše „boj s nepohodlnými informacemi“.
„Já se prostě obávám, že to, co je dnes dezinformace, za rok může být pravda. Už se to kolikrát ukázalo,“ nechal se slyšet Nacher.
Jakob oponoval, že nejde o střet koalice s opozicí, ale o ochranu bezpečnosti celé republiky. A jedním dechem připomínal, co Babiš o sobě říkal během prezidentské volební kampaně. „Tvrdil, že je nezávislý kandidát. Lež. Že nikdy nespolupracoval s StB. Další lež,“ dal příklady Jakob.
Tvůrce počítačových her a spoluzakladatel Společnosti na obranu svobody projevu Daniel Vávra sdělil, že se zúčastnil zasedání volebního výboru Poslanecké sněmovny na téma boje s dezinformacemi – a uhodil na Jana Jakoba, který si prý z Vávrova projevu odnesl čtyři poznatky.
„1) Nepředstavil jsem se. 2) Neví, kdo jsem. 3) Přetáhl jsem o 3 minuty čas na svůj příspěvek. 4) A pochopil jsem to tak, že uvedená fakta považuje za dezinformace a mě za dezinformátora, což opakovaně naznačoval,“ napsal Vávra.
Ve skutečnosti to ale všechno podle Vávry bylo trochu jinak. Před svým vystoupením byl prý představen členům výboru, a ačkoli čas opravdu přetáhl, vše, co řekl, prý měl pečlivě ozdrojované a pokud bude třeba, bude odhodlán to dokázat třeba i u soudu.
Na jednání sněmovního výboru podle Vávry zazněla i zmatená věta z úst zástupce ministerstva vnitra.
„Na závěr zazněla, právě od zástupce ministerstva vnitra, památná věta (která se nachází i v jimi připravovaných materiálech), že cenzura je, když někdo musí něco předkládat ke schválení, zatímco oni nic takového dělat nebudou. Každý si může psát, co chce, oni jen omezí těm špatným věcem dosah, aby si je nikdo nemohl číst. To mi přijde jako vskutku odvážná právní teorie. Naštěstí nový prezident jistě najmenuje dostatečně kreativní ústavní soudce a všechno bude v nejlepším pořádku. Teorie se stane praxí. Ano, skutečně žijeme v zemi, kde toto někdo vysloví před plénem poslanců a nikdo z nich ani nehne brvou,“ konstatoval Vávra.
Fotogalerie: - Pavel z Hrzánského paláce
Po jednání výboru zkritizoval vládní poslance.
„Jestli mě něco dnes na jednání volebního výboru ve Sněmovně opravdu znechutilo, tak naprosto arogantní chování některých přítomných poslanců pětikoalice. Už dlouho jsem nezažil podobnou směsici arogance, opovržení, papalášství a posměchu, spojenou s naprosto dětinským přetvařováním,“ napsal Vávra.
Vyjádřil názor, že vládní politici se pokoušejí opanovat Českou televizi a dodal, že kdyby se o něco podobného pokoušel Andrej Babiš, budou toho plná média a bude plná i Letná.
„Nové radní by měl volit Senát, protože to tak prý bude víc demokratické. V Senátu mají ovšem naprosto drtivou většinu a budou ji mít i po příštích doplňujících volbách, a to i v případě, že je prohrají. Celá pointa tohoto jednání tak zcela evidentně spočívá v tom, že touto změnou získají na velmi dlouhou dobu kontrolu nad mediálními radami a nad Českou televizí a pojistí se i pro případ, že by v budoucnu neměli většinu ve Sněmovně. Poslouchat zdůvodnění, že to dělají kvůli větší demokratičnosti, bylo naprosto trapné. Nikoliv ovšem jim. Při sledování podobného tyátru člověk ztratí i poslední zbytky jakýchkoli iluzí. Jak se to říká? Oni vědí, že my víme, že lžou. My víme, že oni vědí, že my víme, že oni lžou, a stejně lžou...“ konstatoval Vávra.
Podobně to viděl i Pavel Matocha, předseda Rady České televize, který považuje zapojení Senátu za zcela zbytečné. Koalice se podle Matochy tímto návrhem snaží ovlivnit už stávající volbu generálního ředitele České televize.
„Toto podezření zesiluje i spěch, se kterým Pětikoalice na tuto novelizaci tlačí. Vyvrátit toto podezření by přitom šlo velmi snadno, a to stanovením účinnosti tohoto zákona až od 1. 7. 2023, kdy už by generální ředitel ČT pro následující funkční období měl být zvolen. Pětikoalice ale trvá na účinnosti zákona 15 dnů po jeho vyhlášení, opoziční návrh na stanovení účinnosti zákona od 1. 1. 2024 dnes ve výboru jednotně přehlasovala,“ napsal k tomu Matocha
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: mp
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
