Podle analytičky Anny Zabrodzké může Evropská centrální banka dosáhnout toho, že skrze kvantitativní uvolňování ve výši 60 miliard eur měsíčně dojde k opětovnému vzniku tržní bubliny v cenách nemovitostí, a to především v rychle rostoucích městech, jako jsou Londýn, Oslo a Mnichov, kde jsou v současnosti ceny nemovitostí přehnaně vysoké.

Program kvantitativního uvolňování má přitom za úkol nahnat do evropské ekonomiky nové levné peníze skrze nákupy dluhopisů, tak alespoň míní šéf ECB Mario Draghi.

Kvantitativní uvolňování je však velmi těžkopádným procesem. „Nové peníze se sice do systému dostanou, ECB však nezaručí, že úvěry doputují tam, kde je jich nejvíce třeba. Ve výsledku pak dojde ke snížení úrokových sazeb na nulu, a umožní tak komukoliv půjčit si peníze. Jak v silných, tak slabých ekonomikách.“

A v současnosti si nejvíce půjčují ti, kteří kupují domy v severní Evropě. Lákají je totiž nízké úrokové sazby tamějších hypoték. A to pak vede k růstu cen nemovitostí. Od roku 2010 jsou v Norsku dražší až o 30 %, v Německu o téměř 25 % a ve Velké Británii o 15 %.

A právě Londýn je jedním z míst, kde mnozí věří, že došlo k vytvoření právě této tržní bubliny. Průměrná cena tamních domů se totiž vyšplhala na 600 000 liber, v přepočtu více než 21 milionů korun. A na hypotéku průměrně vydělávající Brit kvůli vysokým úrokovým sazbám nedosáhne.