Hostem Čestmíra Strakatého v pořadu Prostor X na stránkách Reflexu byl imunolog Václav Hořejší. Tématem byl koronavirus. Na začátku dostal otázku, v jaké fázi koronaviru jsme. Hořejší odpověděl, že stále zatím vyhráváme. „Nejhorší to bylo na začátku, v tom březnu, dubnu, kdy se to skutečně rozvíjelo a nebylo jisté, jestli se to podaří tady zastavit. Myslím si, že díky použití těch epidemiologických opatření, která někdy byla dost drsná, to znamená, že se hodně zpomalila ekonomika, omezil se pohyb lidí, tak použití těch opatření bylo úspěšné natolik, že skutečně počet těch nových výskytů poklesl a nyní se redukuje jen na několik ohnisek, která jsou pod kontrolou,“ vysvětlil imunolog a dodal, že sice je ohnisko na Ostravsku poměrně velké, ale doufá v to, že to epidemiologové uhlídají.
Strakatý dále podotkl, že se čísla nakažených přes víkend velmi zvýšila. „To vás neznervózňuje? To jsou čísla, která kdyby přišla před dvěma, třemi měsíci, tak by se zavírala celá území. Teď se nic neděje,“ dodal. Hořejší odpověděl, že to je pravda, avšak dříve ten nárůst měl přicházet rozptýleně z celého území České republiky, ale nyní to má být lokalizované na pár ohnisek. Prý by se však mohlo v těchto ohniscích přikročit k tvrdším opatřením. „Já bych byl asi pro ten přísnější postup. Už když se v květnu oznámil plán, jak se to bude rozvolňovat, tak mi to připadalo možná trochu uspěchané a já bych byl konzervativnější v tom. Na druhou stranu plně chápu důvody toho, proč se to uvolnilo a pevně věřím, že se to skutečně podaří už uhlídat, že tu ty zkušenosti jsou,“ podotkl imunolog. Následně dodal, že nejzásadnější je testovat, testovat a testovat, jelikož nyní se prý netestuje dostatečně.
„Vy jste řekl na konci května, že pokud se dosavadní úspěšný boj s virem dovede do konce, takže třeba v létě nebudou dlouhodobě žádné nové případy onemocnění a populace bude čistá, tak nevidím důvod k nějaké druhé vlně. K té ale jistě dojde, pokud přestaneme respektovat ta zbývající opatření v situaci, kdy virus v populaci ještě koluje a povolíme masové akce a přeplněné hospody. To jste řekl a to se stalo de facto,“ citoval Strakatý slova Hořejšího.
Ten to připustil. Prý však v situaci, kdy počet nových případů byl malý. Situace se tedy prý mění a opět vyzval k nasazení tvrdších opatření v zasažených ohniscích. Též dle něj je reálné, že dojde k druhé vlně nákazy.
Prý nejnebezpečnější věc jsou velká shromáždění lidí. „Já si myslím, že se nic nestane, když lidi nebudou moct chodit na fotbal,“ řekl a prý by se měl omezit restaurační provoz v blízkých oblastech ohnisek koronaviru.
Fotogalerie: - Povodně u Vranové Lhoty
„Je rozumné nyní povolit cestování prakticky po celé Evropě bez testů?“ zněla další otázka. Prý v polovině zemí Evropy je epidemiologická situace podobná té naší. V zemích, kde to je podobné, prý není důvod cestování omezovat. „Ty hranice jsou jen namalované čáry na mapě a ten virus je nerespektuje. V zemích, kde ta situace je mnohem horší než u nás, tak to samozřejmě rizikové je,“ řekl. Prý bychom měli tedy testovat cizince ze Švédska, Velké Británie či Portugalska.
Jinak si Hořejší ani nemyslí, že by odložení roušek bylo v pořádku. „Já si myslím, že roušky jsou důležité, to že tu spolu hovoříme bez roušek má symbolický význam, protože když si lidé, kteří se na to dívají, řeknou, no vidíte, oni to v té televizi nerespektují, tak všeobecně vzniká takový pocit, že jsme nad virem vyhráli, že to není potřeba a že se nemusíme nijak omezovat. Daleko větší riziko je, když jsou to nějaké prostory, které jsou přeplněné lidmi, jako veřejné prostředky dopravní,“ vysvětlil.
„Doporučil byste tedy lidem nosit roušky dál všem?“ zeptal se moderátor. „Ano, to bych doporučil. Nejenom doporučil, ale asi i nařídil, protože když to jenom doporučíte, tak nikdo to nebude respektovat,“ odpověděl odborník. Na otázku Strakatého zda všude, tak zde odpověděl, že ne všude, mělo by to být rozumné.
Dále Strakatý zmínil senátora a profesora Žaloudíka, dle něhož byla opatření přehnaná a mluvil o tom, že tu je rakovina, zanedbaná prevence a že kvůli tvrdosti opatření více lidí zemře na jiná onemocnění než koronavirus. „Podle mého názoru ta opatření byla přiměřená. Mohou se zdát přehnaná proto, že tito lidé a bohužel jsou mezi nimi a to mě šokuje, kapacity lékařské, které říkají: ‚No prosím vás, nám tady umřelo tři sta lidí. Co to je? To je přece úplně zanedbatelné, každý měsíc tady umírá deset tisíc lidí, tak to vůbec nemá význam.‘ No, že tak málo jich umřelo, je právě proto, že byla nasazena tato opatření. Kdyby to tak nebylo, tak jsme byli ve stejné situaci jako ve Velké Británii nebo v některých státech USA, kde těch mrtvých bylo 50x víc. Správný indikátor toho, zda došlo k té situaci, ke které mluvíte, to znamená nějakým zanedbáním péče, je to, když se podíváte, jaký je absolutní počet úmrtí v tom daném období v letošním roce ve srovnání s předcházejícím rokem nebo několika předtím. Když toto uděláte, tak zjistíte, že u nás a v dalších zemích, kde se to podařilo dobře zvládnout, není ten rozdíl žádný. Kdežto v zemích, kde se to nepodařilo zvládnout, kde došlo ke katastrofálnímu vývoji, tak na té křivce je vysoký peak, který několikanásobně převyšuje ten standardní počet úmrtí z těch všech možných příčin,“ vysvětlil profesor.
Následně se řešilo to, kolik toho víme o viru. Prý o něm víme dost. „Bohužel to co o něm víme, prozrazuje některé jeho atypické vlastnosti, které ztěžují boj s ním.“ To je prý třeba dlouhá inkubační doba či to, zda člověk, který si prošel onemocněním, si vytvořil protilátky. Ohledně původu viru je prý prakticky jisté, že předchůdce viru byl a skoro jistě je v jednom konkrétním druhu netopýra. „Ten se vyskytuje v jihovýchodní Asii, v Číně. To, kdy přeskočil ze zvířecího nositele na člověka pravděpodobně ještě s nějakým prostředníkem, se vpodstatě neví. Jsou nějaké odhady z molekulární archeologie, že k tomu přestupu na člověka došlo někdy mezi létem loňského roku a říjnem loňského roku, ale ani to není jisté a realističtější odhady jsou, že to trvalo ještě déle a že k tomu došlo bůhvíkde,“ poznamenal Hořejší.
Psali jsme:
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: tle
