Pozor na to, co se děje v Iráku. Tereza Spencerová pozorně sleduje tuto zemi

29.08.2018 21:25

Analytička Tereza Spencerová na stránkách serveru Literárky.cz přišla s varováním, v co vše se může Irák proměnit. Ten totiž podle jejích slov aktuálně stojí před volbou, v níž se politicky motivované nepokoje a případná občanská válka vyrovnávají s vyhlídkou na ekonomicky motivované nepokoje, případnou sociální vzpouru a rozpad státu. Irák navíc podle všeho čekají měsíce bez vlády a ve hře je také premiér nakloněný USA nebo Íránu. „Premiér, před nímž budou takřka neřešitelné problémy. A ve finále vlastně i volba, jaký typ občanské války pro Irák zvolí,“ říká analytička.

Pozor na to, co se děje v Iráku. Tereza Spencerová pozorně sleduje tuto zemi
Foto: pixabay.com
Popisek: Irák - státní vlajka
reklama
Irácký nejvyšší soud před pár dny potvrdil, že výsledky ručního přepočítávání květnových parlamentních voleb nepřinesly žádné zásadní změny – zvítězil protiamerický šíitský duchovní Muktada Sadr v koalici s komunisty, připomněla Spencerová. Nyní, po svátcích, konečně zasedne parlament, aby prý zvolil, kdo povede zemi. „Nicméně ať bude do čela vlády zvolen někdo proíránský, proamerický, nebo dokonce snad i neutrální, žádná dobrá volba pro Irák to nebude – protože důsledky tohoto rozhodnutí se potáhnou nejspíš celé roky,“ míní analytička.
 
V případě, že by prý nová vláda akceptovala poslední „záchvěvy“ Američany dosazeného premiéra Hajdara Abádího, který nejprve akceptoval americké sankce proti Íránu, a po hněvivé reakci Teheránu dokonce zrušil i svou cestu do Íránu, ale vzápětí couvl s tím, že prý Bagdád nebude s Íránem obchodovat v dolarech, nelze vyloučit seriózní nepokoje a destabilizaci celé země. 
 

Anketa

Považujete účast našich vojáků v Afghánistánu za smysluplnou?

7%
93%
hlasovalo: 18457 lidí
„Mnozí Iráčané by takový postoj odmítli jako ‚podřízenost Americe‘ a terčem by se nemusela stát jen vláda, ale i americké jednotky v Iráku,“ upozornila Spencerová s tím, že pokud „nový Bagdád“ sankce odmítne jako celek, stane se sám terčem amerických sankcí, což vyžene ze země většinu západních firem, ekonomické dopady povedou k dalšímu sociálnímu napětí a výsledná nespokojenost může vyvolat mocenské vakuum, které oživuje myšlenky na rozpad země a otevře znovu prostor pro Daeš a další teroristy. „A neutrální vláda může ‚znechutit‘ všechny,“ dodala.
 
Následně připomněla, že irácká vláda se obvykle formuje po dohodě mezi stranami a skupinami s největším počtem poslaneckých křesel, k nimž se – zase obvykle – přidávají menší strany, ať už šíitské, sunnitské, kurdské nebo jiné. Nejpočetnější koalice pak prý vybírá svého premiéra a všechny ostatní posty, což je zatím podle všeho ještě hodně vzdálená záležitost. „Protiamerický Muktada Sadr sice už uzavřel koalici s proamerickým Abádím i s proíránskými milicemi a přidávají se i malé kurdské a sunnitské strany, ale na většinu v parlamentu tato ‚všeirácká‘ formace stále nedosahuje,“ napsala.
 
 
Co víc, kurdské sny o tom, že vstupem do bagdádské vlády budou moci znovu ovládnout Kirkúk a další „své“ oblasti, o něž přišli při pokusech o nezávislost, narážejí podle Spencerové u ostatních na „nepochopení“, což značí, že ani současní členové většinové aliance nejsou žádnou jistotou. „Jinými slovy, Irák podle všeho čekají měsíce bez vlády,“ poznamenala s tím, že nad tím vším je tu fenomén Íránu. Obě země pojí skoro 1 500 kilometrů dlouhá vzájemná hranice, vzájemný obchod dosahující až 12 miliard dolarů ročně, náboženské poutě z jedné země do druhé, neboť jsou obě většinově šíitské, i když z toho současně nevyplývá, že by iráčtí šíité museli být nutně v područí svých početnějších íránských souvěrců. 
 
V první řadě nejsou prý Peršané, ale Arabové, a ve druhé řadě u nich často převládá různě intenzivní nacionalismus. „Výsledkem je, že je občas z Teheránu dokonce ‚výchovně trestají‘, například odpojováním dodávek elektřiny, které jen posilují protivládní tendence prostých Iráčanů vinících Bagdád z neschopnosti,“ upřesnila.
 
Už od Bushovy vylhané agrese je Irák roztříštěný a slabý, a tak si nemůže dovolit „fenomén Íránu“ přehlížet, upozorňuje Spencerová. Každá vláda, která prý kývne na americké sankce proti Teheránu, skončí s nálepkou amerických loutek. A s takovou dlouho nepřežije. „Je proto pozoruhodné, že USA ‚přitápějí pod kotlem‘ proklamacemi, že svých asi pět tisíc vojáků v Iráku ponechají, ‚dokud bude třeba‘, a to bez ohledu na požadavek Bagdádu, aby je naopak stáhly,“ uvedla Spencerová s tím, že je to v zásadě nepokryté přiznání, že USA v Iráku zůstanou vojensky natrvalo, což pro změnu ve většině Iráčanů logicky vyvolává pocit, že jim USA vnucují svou vůli, a navíc silou. 
 
Je však prý možné předpokládat, že tento americký postup má přinejmenším tichý souhlas od premiéra Abádího, který by si díky koalici se Sadrem „rád“ dopřál druhý mandát v čele vlády. „Přitom zdá se být ‚neuchopitelným‘, že Američané ani ‚jejich‘ Abádí jako by nebrali v potaz mocné šíitské milice, které roky bojovaly proti Daeši a budou s to zahájit válku proti americkým oddílům, aniž k tomu budou potřebovat nějaké požehnání z Teheránu,“ sdělila s tím, že ještě neuchopitelnějšími se pak zdají být nápady typu „pozvěte Muktadu Sadra do Washingtonu a domluvte se s ním proti Íránu“, protože právě Sadr by byl pravděpodobně prvním, kdo by naopak zavelel k útoku na americké základny. 
 
„A bude rozhodně také proti Abádího souhlasu s americkými sankcemi proti Íránu, odmítne jakékoli americké tlaky při sestavování vlády a už vůbec se nenechá Abádím kontrolovat. Irák stojí před těžkou volbou, v níž se politicky motivované nepokoje a případná občanská válka vyrovnávají s vyhlídkou na ekonomicky motivované nepokoje, případnou sociální vzpouru a rozpad státu,“ uvedla analytička a dodala, že jinými slovy, nevyhlášená válka mezi USA a Íránem se sice promítá na celém Blízkém východě, ale v Sýrii a Iráku je asi nejpatrnější.
  • Původní zdroj ZDE
Americký zvláštní vyslanec Brett McGurk i legendární íránský generál Kásim Sulejmání podle jejích slov objíždějí irácké politiky a snaží se zvrátit vývoj na svou stranu. K čemuž Teherán navíc obnovil i dodávky elektřiny. „Ve hře je premiér nakloněný USA nebo Íránu. Premiér, před nímž budou takřka neřešitelné problémy. A ve finále vlastně i volba, jaký typ občanské války pro Irák zvolí,“ napsala na závěr a dodala, že všechno to začalo před patnácti lety smyšlenými Bushovými „zbraněmi hromadného ničení“ a stejně smyšlenými řečmi o „demokratizaci“.
 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: nab

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

A dost! U Pirátů bouchli do stolu: Babiš je estébák. Sám je migrant a dováží ekonomické migranty do svých drůbežáren!

16:06 A dost! U Pirátů bouchli do stolu: Babiš je estébák. Sám je migrant a dováží ekonomické migranty do svých drůbežáren!

„Zřejmě jeho jediný program je Antipirát. Z tohoto pohledu to ukazuje, že spíše úplně rezignoval na …