Epidemie covidu-19 zamávala s trhem práce nejen v Česku, ale po celém světě. A zatímco někteří se mohli těšit, že mohou pracovat z domova, jiným práce zmizela skoro ze dne na den. Epidemie je ovšem krátkodobým šokem, i když se z něj Evropa a její obyvatelé budou nějaký čas vzpamatovávat. Co by ovšem Česku mělo dělat starosti, jsou trendy, které na pracovním trhu působí.

Právě na tyto trendy se zaměřuje loňská studie McKinsey Institutu, nazvaná „Budoucnost práce v Evropě“. Koronavirus je v ní zmíněn hned několikrát, nicméně studie bere v úvahu delší časový horizont do roku 2030. Analyzuje celkem 1 095 regionálních trhů práce po celé Evropě, včetně měst, a také trendy.

Výzkumníci shledávají, že nárůst nových pracovních pozic se geograficky koncentruje, jinými slovy nová pracovní místa vznikají na čím dál menším území. Uvádějí, že 48 „dynamických měst“, jako jsou Amsterdam, Kodaň, Londýn, Madrid, Mnichov nebo Paříž, je domovem pro 20 % evropské populace. Ale vzniká v nich 43 % ekonomického růstu, 35 % čistého nárůstu pracovních příležitostí a také byla tato města zodpovědná za 40 % růstu počtu obyvatel. „Naopak ve 438 strádajících regionech, kde bydli 30 % populace, většinou ve východní a jižní Evropě, pracovní síly ubývá, populace stárne a vzdělání zaostává,“ říkají. Zbylá polovina populace prý žije v různorodých ekonomikách, které jsou víceméně stabilní.

Covid dle studie ohrozil dohromady 59 milionů pracovních míst v Evropě, což je přibližně 26 % z celku a zastavil růst zaměstnanosti, ke kterému docházelo v 85 % regionů. Ovšem i když se Evropa z covidu vzpamatuje, může dle autorů čelit nedostatku pracovní síly, a to i když se do propočtu započítá rostoucí automatizace.