Co vy a Šlachtovo hnutí Přísaha?Anketa
Právě na tyto trendy se zaměřuje loňská studie McKinsey Institutu, nazvaná „Budoucnost práce v Evropě“. Koronavirus je v ní zmíněn hned několikrát, nicméně studie bere v úvahu delší časový horizont do roku 2030. Analyzuje celkem 1 095 regionálních trhů práce po celé Evropě, včetně měst, a také trendy.
Výzkumníci shledávají, že nárůst nových pracovních pozic se geograficky koncentruje, jinými slovy nová pracovní místa vznikají na čím dál menším území. Uvádějí, že 48 „dynamických měst“, jako jsou Amsterdam, Kodaň, Londýn, Madrid, Mnichov nebo Paříž, je domovem pro 20 % evropské populace. Ale vzniká v nich 43 % ekonomického růstu, 35 % čistého nárůstu pracovních příležitostí a také byla tato města zodpovědná za 40 % růstu počtu obyvatel. „Naopak ve 438 strádajících regionech, kde bydli 30 % populace, většinou ve východní a jižní Evropě, pracovní síly ubývá, populace stárne a vzdělání zaostává,“ říkají. Zbylá polovina populace prý žije v různorodých ekonomikách, které jsou víceméně stabilní.
Covid dle studie ohrozil dohromady 59 milionů pracovních míst v Evropě, což je přibližně 26 % z celku a zastavil růst zaměstnanosti, ke kterému docházelo v 85 % regionů. Ovšem i když se Evropa z covidu vzpamatuje, může dle autorů čelit nedostatku pracovní síly, a to i když se do propočtu započítá rostoucí automatizace.
Fotogalerie: - Rudé století ve Werichově vile
„Klíčový faktor je pokles dostupné pracovní síly. Počet lidí v produktivním věku se do roku 2030 kvůli stárnutí populace sníží o 13,5 milionu (tedy 4 procenta). A kratší pracovní týden by mohl dostupnost pracovní síly snížit o další dvě procenta,“ píše se ve studii McKinsey Institutu. Dle odhadů se až 22 % pracovních aktivit (odpovídajících 53 milionům pracovních míst) dá automatizovat, tedy nahradit stroji. Ale tento potenciální úbytek zaměstnání se prý dá z velké části, možná i zcela kompenzovat přírůstkem zaměstnání v oblasti technologií nebo ve zdravotnictví.
Dle studie i kdyby počet pracovních míst do roku 2030 poklesl o čtyři procenta, bude stále nedostatek pracovníků na všechna požadovaná místa. Zvláště tam, kde bude docházet k ekonomickému růstu, tedy ve městech. Autoři říkají, že pokud nový trend z doby covidu, tedy práce z domova, nezmění to, kam se lidé stěhují, tak celá polovina růstu počtu pracovních míst by byla právě ve 48 velkých evropských městech. A to by znamenalo, že by potřebovaly nalákat z okolních regionů 2,5 milionu pracovníků.
Kvůli automatizaci Evropu také čekají značné změny. Podle studie 94 milionů zaměstnanců bude muset projít školeními, aby se naučili s novými technologiemi. A do roku 2030 jich prý 21 milionů bude muset opustit svou profesi, z toho většina nemá vyšší vzdělání než maturitu nebo její ekvivalent. „Nově vytvořená pracovní místa budou vyžadovat sofistikované znalosti a schopnosti, které jsou vzácné už dnes,“ píše se ve studii.
Ve své analýze pracovních trhů má studie i Českou republiku, rozdělenou podle krajů. Studie rozděluje regiony podle toho, jaké pracovní příležitosti a trendy převažují. V České republice se však dle ní vyskytují jen čtyři typy regionů. Jednak tzv. „superstar hub“, tedy centrum (modrá), které je o stupínek níže než megalopole jako Paříž či Londýn. V nich dochází k nejrychlejšímu růstu, lidé se do nich stěhují a sídlí v nich firmy zabývající se technologiemi a finančnictvím.
Dále je to diverzifikovaná metropole (tyrkysová), která má mix pracovních příležitostí jak v průmyslu, tak ve službách a také v ní přibývají obyvatelé. V Česku se nacházejí také tzv. průmyslová centra (růžová), o kterých autoři poznamenávají, že se nacházejí převážně ve východní Evropě. Došlo v nich k velkému růstu reálného HDP, ale na rozdíl od sídel technologického průmyslu z nich nepochází patenty na nové technologie a jejich populace se snižuje. A čtvrtý typ regionu, který se v ČR nachází, je region, kde je populace vzdělaná, ale migruje, takže dostupnost pracovní síly klesá (oranžová). Opět se jedná především o regiony z východní Evropy.
Mapa regionů v oblasti Česka
Jak je možné z mapy vidět, Česko má jen dva regiony, které autoři studie vidí jako místa, která se budou rozvíjet. Prahu, včetně Středočeského kraje, a Jihomoravský kraj, který zřejmě potáhne „diverzifikované“ Brno. Dva kraje spadají do kategorie těch, odkud vzdělaní lidé odcházejí, totiž Karlovarský a Moravskoslezský kraj. Zbytek ČR je jednolitě růžový, tedy industriální. A těmto regionům nevěští autoři nijak zářnou budoucnost.
Pokud tedy vezmeme trendy uvedené ve studii za bernou minci, předpoklad je, že se do Prahy a Brna (a jejich okolí) bude za prací stěhovat stále více lidí a ekonomická síla obyvatel v těchto městech dále poroste. Na úkor zbývajících regionů.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
