Pravda o Romech. Lidskoprávní haraburdí. Křeček se důrazně ozval

23.6.2022 1:25 odp. | Ze sítí

Které české úřady jednají s občany v rozporu s právem a které úřady občany diskriminují? Jak vypadá rozumné řešení problémů s ukrajinskými Romy? Hostem Jany Bobošíkové byl v pořadu Aby bylo jasno veřejný ochránce práv Stanislav Křeček.

Pravda o Romech. Lidskoprávní haraburdí. Křeček se důrazně ozval
Foto: Repro ČT
Popisek: Nový ombudsman, Stanislav Křeček

Úřad ombudsmana funguje v České republice již 22 let, Křeček byl v minulosti mimo jiné šest let zástupcem veřejného ochránce práv, nyní je samotným ombudsmanem. „Nejvíc stížností nebo nejvíc podnětů občanů máme ve věci sociálního zabezpečení. Důchody, dávky, a tak dále. Nejsme stavu lidem vysvětlit, jak je to s těmi důchody, na co mají právo, na co nemají, tam je největší počet stížností. Celý důchodový systém je velmi složitý. A druhé nejčastější je stavební právo – černé stavby, vztahy mezi sousedy,“ podotkl Křeček.

Před časem vzbudil poměrně velkou pozornost veřejnosti případ, kdy hostinský v Budějovicích dostal pokutu 20 tisíc, že sháněl v inzerátu na dveřích své hospody účtující servírku. Podle kontrolorů měla být tato nabídka diskriminační. Křeček následně na své sociální síti postup kontroly odsoudil. Zastal se nějak hostinského? „Na nás se nikdo neobrátil. Já jsem to komentoval jako občan. Žádný zákon neříká, že jestliže dávám inzerát, musím napsat právník/právnička, číšník/číšnička. V zákoně pouze je, že nesmíte diskriminovat. A ne každé odlišné zacházení je diskriminace. Na to je třeba dát veliký pozor,“ zmínil Křeček. „V našem pohostinství pracují muži, ženy, číšníci, číšnice, kuchaři, kuchařky, každý přece ví, že to není povolání, které by bylo vyhrazeno výhradně jenom jednomu pohlaví. Když někdo napíše hledám číšníka, tak přijme i číšnici. Rozhodně ten člověk neměl v úmyslu diskriminovat, nesměřovalo to k nějakému potlačení práv těch menšin, čili rozhodně bych to nenazýval diskriminací,“ podotkl. 

Veřejností také rezonuje problematika ukrajinských Romů, ať už například na pražském hlavním nádraží nebo v Brně. Ukrajinští Romové se od brněnského nádraží mimo jiné přesunuli na volný pozemek do velkokapacitních stanů – a ten prostor u nádraží, kde původně přebývali, nechalo Brno-město oplotit. „Ten případ dobře ilustruje tu nevyjasněnost, kterou problém má. My nechceme diskriminovat, nesmíme nic říkat... Kdyby na to nádraží přišli bezdomovci, tak to vyřeší policie během půl hodiny. Jelikož to jsou Romové, hledí se na to trošku jinak, je to přece jenom jiná kategorie. Takže my nechceme diskriminaci, ale dáme tam plot, aby se tam nemohlo. Takže co to je za postup státní správy?“ ptal se Křeček.

A v čem je podle něj jiná kategorie Rom a bezdomovec? „Protože ti Romové jsou zvláštní skupina, jsou předmětem velké pozornosti. Když nemáme definici, samozřejmě těch Romů, tak to velice sledujeme, je to skupina, kolem které našlapujeme velmi opatrně a podle mého názoru neúspěšně. Já jsem měl včera jednání s představiteli Evropské komise, kteří sledují vzdělávání romských dětí, a konstatovali jsme, že je to čím dál horší. Ta situace se nezlepšuje. Je to proto, že pořád 30 let opakujeme to samé. Pořád děláme to samé. Nechceme si přiznat, jak je to ve skutečnosti, jaké jsou ty skutečné problémy, pořád opakujeme to lidskoprávní haraburdí, že nesmíme, a tak dále, ale nikdo není ochoten to přiznat otevřeně, řešit ten problém tak, jak by si efektivně zasloužil,“ dodal Křeček.

„Podle mého názoru je třeba přijmout občanský princip. Všichni jsme občané. Jsme občané této republiky. U Romů je ještě problém ten, že oni sami nevědí. Když je sčítání obyvatel, tak se k té národnosti přihlásí jenom menšina,“ dodal Křeček. „Občanský princip by byl tady podle mého názoru užitečnější, posuzovat to, jak jsme si všichni rovni, ke všem by se mělo přistupovat stejným způsobem, jak pokud jde o práva, tak pokud jde o povinnosti,“ zmínil.

„Chybí nám občanský pohled, že se na to nedíváme jako na občany, díváme se jako na menšiny. A tady vzniká – i díky mnoha organizacím – vzniká dojem, že příslušnost k menšině zakládá nějaká práva. Ale není tomu tak. Příslušnost k menšině žádná práva nezakládá. Jsem-li příslušníkem menšiny, mám stejná práva jako všichni ostatní. Jenom mi nesmí nikdo ta práva odepřít. Ale že by mi vzniklo nějaké právo, protože mám jinou sexuální orientaci, to mi nezakládá žádné právo. Mám stejná práva jako ostatní,“ sdělil Křeček.

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: vef

Mgr. Petr Gazdík byl položen dotaz

Co jste si myslel, když jste používal šifrovaný mobil?

Já si u vás myslím, že jste se nedpouštěl žádné korupce, ale nechápu, proč jste se do toho všeho vůbec namočil? Proč jste s takovým člověkem, jako je Redl jezdil na dovolenou?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Slovenský filozof Gregor o budoucnosti: Lezeme Američanům víc do zadku než za socialismu Rusům. Úplný rozpad autority státu, totální anarchie

20:56 Slovenský filozof Gregor o budoucnosti: Lezeme Američanům víc do zadku než za socialismu Rusům. Úplný rozpad autority státu, totální anarchie

JINÝMA OČIMA U nás je to tak, že nikdy za socialismu jsme Rusům nelezli tak do zadku jako tato vláda…