Pseudonym Striga zní dost strašidelně, můžete nám tvorbu i osobu autorky trochu přiblížit?

Přiznávám, že po prvním zjištění, že slovo striga je odvozené z latinského slova strix (sova), které odkazuje na létající monstra útočící v noci a znamenalo v různých pobaltských oblastech výraz pro čaroděje, upíra, čarodějnici, různé démony nebo zlé bytosti, jsem nevěděl, co od této výstavy očekávat. Nicméně posléze jsem si zjistil bližší informace o umělkyni a k mému milému překvapení se jedná o mladou a velmi půvabnou absolventku Střední umělecké školy v Ostravě a posléze studentku anglického jazyka a literatury na Ostravské univerzitě, která však nyní žije a tvoří v Praze. Věnuje se především kresbě a grafice, včetně té počítačové, vytváří grafické návrhy designu pro komerční účely, stejně jako pro alternativní projekty nebo dokonce navrhuje motivy na tetování. Její záběr je tedy vskutku velký a všechna její díla v sobě mají kromě nezpochybnitelné řemeslné zručnosti i určitou neuchopitelnou vnitřní sílu, byť občas mohou působit na někoho až trochu znepokojivě. Na všech těch výjevech je však zjednodušeně řečeno zachycena lidská podstata a psyché se všemi svými aspekty, včetně těch nechtěných a navenek potlačených. Vždyť i název této výstavy „Anima Saltus“ (duše lesa) poměrně přesně vyjadřuje pozvání do tohoto světa víl, bludiček, přízraků a podobných entit, jež jsou součástí prapůvodních vrstev lidské psychiky – do „lesa“ kolektivního nevědomí.