"Souvisí to i s volbami, i když spíš s politikou jako takovou. Je to pro mě příjemný ventil, pohádky a bajky jsou skvělý a velmi 'bezpečný' žánr. Politika je neuvěřitelnou inspirací. Nadsázka, humor, metafora, to je to, co mě baví," vysvětlil primátor, proč začal pokoušet krásnou literaturu.

Nadsázka a metafora v podání pražského primátora však není zrovna dětsky hřejivá. Lze tak soudit podle pohádky Hejkal Pazdrátek, kterou Bém dal listu k dispozici coby ukázku.

Ošklivý, panovačný a uječený hejkal Pazdrátek v pohádce slibuje Pražanům, že pokud ho budou následovat do Hlubočepského údolí, vystaví jim tam město ještě krásnější, než je Praha a oni se v něm budou mít tuze dobře, aniž by museli pracovat. Když však Pazdrátka Pražané poslechnou a do údolí se nechají dovést, nacházejí jen nehostinnou  polomokřinu zarostlou trnitým houštím a křovím.

„Tááákže. Odevzdejte peníze, co máte, a alou pracovat, nejdřív ze všeho postavíme domeček pro mě, musím být pěkně v pohodlí, abych mohl dobře vládnout! Tak marš kácet, stavět a bez řečí," zavelí jim v tu chvíli Pazdrátek.

Stařeček Osud, který toto všechno pozoruje, ale Pražany od hejkala Pazdrátka naštěstí vysvobodí tím, že ho s mohutným kopnutím do zadnice vyžene z města.

Na rozdíl od knihy hejtmana Ratha, který jednotlivé kapitoly své knihy nadepsal jmény svých propíraných oponentů, si čtenář bohužel musí sám dovodit, který Bémův „oblíbenec" posloužil pražskému primátorovi jako předobraz například hejkala Pazdrátka.