Na Pobaltí a hranice s Finskem si brousil zuby Stalin již od počátku druhé světové války. Na snahy o diplomacii Finové neslyšeli, a tak 30. listopadu 1939 začalo ostřelování jihu Finska. V čele finské armády byl 72letý polní maršál Carl Gustaf Emil Mannerheim, koncem prvního prosincového týdne pak byl velením obrany pověřen Hjalmar Siilasvuo. A právě pod jeho velením Finové velmi statečně Sovětům vzdorovali.
Vše pak završila právě pohroma u Suomussalmi. Tam Rudá armáda utrpěla jednu z nejpotupnějších porážek své historie, píše server Novinky.cz. Sillasvuo totiž přizpůsobil boj těžkému terénu, proti Rusům vyslal místní muže, kteří se v bílých uniformách pohybovali jako duchové a Rudou armádu vždy překvapili. Zaměřovali se na důstojníky a řidiče – zanedlouho tak neměl kdo řídit vozidla rudoarmějců.
A následně kapitán Mäkinen nechal zablokovat silnici v úzkém místě a celá 163. divize uvázla v koloně. „Zbývala jediná možnost: Vpřed! Rusové zaútočili všemi silami, tělo na tělo – proti kulometné palbě. Nastal masakr,“ píše server.
Krutá zima pak Rusy doslova paralyzovala – neměli teplé boty, topivo, když si rozdělali oheň, upozornili na sebe. Finové na rozdíl od nich měli vytápěné zemljanky. „Finsko se muselo smířit se ztrátami i s válečnými reparacemi. Uchovalo si však svobodu,“ dodává server s tím, že vítězství u Suomussalmi vdechlo obráncům na jihu novou energii. Sovětský svaz nakonec přistoupil na mírová jednání.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
