Například ekonom Tomáš Sedláček v roce 2009 po návratu z Finska napsal, že zmíněná severská země „nabízí jeden z nejlepších adaptačních scénářů na nepříznivé externí šoky mezi vyspělými tržními ekonomikami vůbec.“
Podle Macháčka se tehdy Finsko ještě tradičně umisťovalo vysoko v indexech jako „jednoduchost byznysu“ od Světové banky nebo na „indexu globální konkurenceschopnosti“ Světového ekonomického fóra.
Mzdy jsou vyšší než ve Švédsku a Německu. Rozdíly je nutné srovnat
Nyní se ale finské HDP nachází pět procent pod úrovní roku 2008 a nezaměstnanost ve výši 9,1% je vyšší, než v roce 2008.
Problémy Finska souvisí s demografií, neboť podíl práceschopného obyvatelstva ve Finsku klesá už od roku 2010. Mzdy v této zemi jsou vyšší než ve Švédsku nebo Německu. Podle finského premiéra Alexandra Stubba je tento rozdíl nutné srovnat skrze flexibilní pracovní kontrakty zvýšenou produktivitou.
V roce 2007 si finské odbory vyjednaly skokové zvýšení platů o 8,5%, což bylo uplatněno během dvou let. Pracovníci veřejného sektoru dostali přidáno ještě víc. „Mzdy ve Finsku vzrostly o 20 procent ve stejné době, kdy ve Španělsku a Irsku klesaly,“ poukázal Macháček s tím, že mezi lety 2007 a 2012 klesala ve Finsku produktivita práce o 3,9% ročně, tedy více než v jakékoliv jiné zemi. A tak se ze země s masivním přebytkem obchodní bilance stalo Finsko zemí schodkovou.
Podle Macháčka ekonomiku země sice zasáhly problémy firmy Nokia a potíže dřevozpracujícího průmyslu. Ale když finský premiér hovoří o tom, že „iPhone zabil Nokii a iPad finský papírenský průmysl“, je to podle Macháčka přitažené za vlasy. I když to také bylo důležité.
Pomoci by mohl nákup státních dluhopisů nebo investice do infrastruktury. Ale...
Řešením bude snižování platů, podle finské vlády lze čekat stagnaci až do roku 2020. Pomoci finské ekonomice by mohl právě začínající masivní program nákupu státních dluhopisů ze strany ECB. Jenže japonská centrální banka uvolňuje takto ekonomiku už delší dobu a přesto je teď Japonsko znovu na pokraji deflace.
Macháček také zmiňuje recept bývalého amerického ministra financí Larryho Summerse. V době, kdy jsou úvěry zdarma, je podle něj třeba masivně investovat do infrastruktury. „Jenže v Evropě tento recept nikdo realizovat prostě nechce, pro Finsko je to asi stejná utopie jako odchod z eurozóny,“ upozornil Macháček.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam
