Analytici očekávají, že v Německu letos bude rekordní počet krachujících podniků, které už nadále nemůžou těžit ze štědré vládní pomoci z minulých let, kdy nejprve kvůli covidové pandemii a poté energetické krizi přežilo mnoho společností, které hlásily problémy už před pandemickým rokem 2020.
Společnosti se potýkají s problémy také v důsledku hospodářské stagnace Německa, která je spojena s vysokými úrokovými sazbami, rostoucími mzdami, zvýšenými cenami energií a škrcením státního rozpočtu. Odborníci varují, že v letošním roce dojde k nárůstu insolvencí o 10 až 30 %, a jejich počet se tak dostane na úroveň před pandemií.
Od začátku letošního roku podalo insolvenční návrh několik známých německých společností – včetně sítě obchodních domů Galeria Karstadt Kaufhof, výrobce dřevěných hraček Haba se stoletou tradicí nebo hamburského výrobce tašek Bree, mezi jehož zákazníky patří i kancléř Olaf Scholz.
Steffen Müller, vedoucí výzkumu úpadků v Institutu pro ekonomický výzkum v Halle, uvedl, že měsíční míra jím sledovaných německých insolvencí, která nezahrnuje neregistrované společnosti s malým počtem zaměstnanců, se od loňského léta poprvé zvýšila nad průměr před pandemií. V prosinci dosáhla nejvyšší úrovně za posledních nejméně sedm let.
Jste pro zrušení koruny a zavedení eura v ČR?Anketa
Údaje, které minulý týden zveřejnil spolkový statistický úřad, ukázaly, že počet firem, které podaly návrh na bankrot u okresních soudů, se za deset měsíců do října zvýšil o více než 24 % ve srovnání se stejným obdobím roku 2022. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) očekává, že růst v zemi letos zrychlí na 0,6 procenta. Stále však půjde o jednu z nejslabších velkých ekonomik světa.
Předpovídá, že v roce 2024 vzroste počet insolvencí o více než 30 % mezi společnostmi s ročními příjmy nad 10 milionů eur. Mnoho větších společností, které loni zkrachovaly, patřilo mezi prodejce módy, poskytovatele dopravy, realitní společnosti a dodavatele automobilů.
V rámci rozpočtových škrtů německá vláda tento měsíc ukončila dočasnou nízkou sazbu DPH na jídlo v restauracích, kterou zavedla v době pandemie, což vyvolalo varování, že tisíce stravovacích zařízení zkrachují. Podle poskytovatele údajů Crif je v Německu ohroženo více než 15 000 restaurací, občerstvení a kaváren.
Fotogalerie: - Ohlédnutí za rokem 2023
Stejné problémy mají podnikatelé a zejména restauratéři i v České republice, kde v roce 2023 ukončilo podnikání 277 tisíc živnostníků, což je nejvíce od roku 1993. K ukončení činnosti podle společnosti Imper vedla zejména nejistá ekonomická situace, růst nákladů i vyšší administrativní nároky v podobě povinných datových schránek.
„Nejvíc živnostníků ukončovalo vloni svou činnost v průběhu února a března, přičemž strmý nárůst zřejmě výrazně ovlivnila nová povinnost v podobě datové schránky, kterou stát od ledna začal postupně všem povinným zřizovat. Pro řadu osob samostatně výdělečně činných to zřejmě byl finální impulz k definitivnímu ukončení činnosti, kterou mohly mít například pozastavenou,“ uvedl ředitel Imperu Tomáš Berger, jak informuje server Idnes.cz.
Největší problémy měli zejména živnostníci v pohostinství, kterých ukončilo činnost na 22 tisíc. Pro srovnání v roce 2022 to bylo 6 209 a v covidovém roce 2021 jen 1 526 živnostníků. I v Česku platí, že krachuje velký počet živnostníků, kteří díky štědré státní podpoře zvládly turbulentní roky pandemie a energetické krize a nyní po ukončení podpor bankrotují. Druhým nejčastěji rušeným oborem bylo zednictví s 19 627 zrušenými živnostmi a třetí příčku obsadilo zámečnictví a nástrojářství se 13 404 zrušenými živnostmi.
Počet nově založených živností se těm zanikajícím ani nepřiblížil, když nových podnikatelů je od loňského roku 115 tisíc. Třetina firem se zrodila v Praze, s velkým odstupem následované Brnem a Ostravou.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Makarovič
