Místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček naznačil, že podle jeho názoru prezident při odmítání jmenování Filipa Turka překračuje ústavní zvyklosti a paradoxně postupuje podobně jako jeho předchůdce Miloš Zeman: „Bohužel jsme v situaci, kdy je ústava kreativně vykládaná a já budu ten poslední, kdo bude říkat, že prezident je automat na podpisy, ale ten jeho manévrovací prostor je úzký a je prostě vrcholem ironie, že Petr Pavel, který se vždy tak vymezoval vůči Miloši Zemanovi, používá ty jeho kreativní způsoby, jak vykládat ústavu,“ uvedl v Událostech, komentářích.
Následně dodal, že poslanec Jan Lipavský je důkazem toho, že i když jej Miloš Zeman v minulosti odmítal jmenovat, tak nakonec jmenován ministrem zahraničí byl. Tehdy se spor o jmenování podle něj podařilo vyřešit díky ústupkům na obou stranách, což však v současné situaci vůbec nevidí.
Vondráčkovi se především nelíbí, jak prezident Petr Pavel v dopise odůvodnil, proč Filipa Turka nejmenuje. Podle Vondráčka se prezident opírá o text, který nemá žádnou ústavní váhu a slouží spíše jako hodnotící dokument, jenž může do budoucna poškodit i další kandidáty na ministerské funkce. „Je to takový kádrovací materiál. Mně se to nelíbí,“ uvedl, že prezident nepopsal konkrétní zásadní pochybení. Takový postup může do budoucna vytvořit precedent, kdy si prezident bude fakticky rozšiřovat své pravomoci při jmenování členů vlády.
Lipavský: Válka s Hradem nikam nevede
Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský byl dotázán, zda ho vlastní zkušenost z doby, kdy prezident Miloš Zeman váhal s jeho jmenováním, nevede k většímu pochopení situace Motoristů, kteří se nechtějí vzdát svého kandidáta. Lipavský v odpovědi srovnal postup jednotlivých premiérů při prosazování personálních nominací na Pražském hradě a poukázal na rozdílný přístup Andreje Babiše a Petra Fialy. „Myslím si, že v této hře se jednoznačně ukazuje, kdo byl třeba silnějším premiérem,“ prohlásil Lipavský, že Fiala ve vyjednávání používal méně konfrontační způsoby a dokázal tak na Hradě své návrhy vyjednat.
Směrem k Motoristům upozornil, že otevřený konflikt s prezidentem podle něj není správnou strategií. Poukázal také na to, že Andrej Babiš se ve věcí příliš nesnaží: „Myslím si, že není chytré, že Motoristé vedou válku s Hradem. Myslím, že je potřeba v té dynamice premiér–prezident hledat nějaký modus vivendi, aby třeba prezident nakonec ty návrhy přijal. A také bych doplnil, že Andrej Babiš odevzdal ten návrh, ale dál již na něm netrval. Nečiní další kroky k tomu, aby Filipa Turka dostal do vlády,“ řekl Lipavský.
Osobně se Lipavský kloní k výkladu, že prezident má návrhu premiéra vyhovět. Zároveň ale připustil, že Ústava ČR v tomto bodě ponechává určitý prostor pro politické vyjednávání. „Prezident má návrhu, který dostává, vyhovět, ale samozřejmě to, že je tam určitá šedá zóna, to nechává prostor pro politické jednání,“ podotkl. Role hlavy státu v českém systému dlouhodobě podle Lipavského posiluje a právě přímá volba prezidenta postupně proměňuje fungování ústavního pořádku.
Radek Vondráček: Je třeba dialog místo kompetenční žaloby
Na dotaz, proč vláda v souvislosti s odmítáním jmenování Filipa Turka nepodá kompetenční žalobu, Radek Vondráček uvedl, že přesun sporu k Ústavnímu soudu by podle něj oslabil roli parlamentu: „Kdybychom nechali rozhodovat Ústavní soud, podle mě se tím ten parlament naopak něčeho vzdává. A ta vláda, ta má debatovat. To je politika, to není alibismus,“ zdůraznil.
Situace kolem nominace podle jeho slov ještě není uzavřená. „Ještě nevíte, jak to bude pokračovat. I to jmenování vládním zmocněncem bylo jasně označeno za dočasné řešení. Motoristé jsou pevnou součástí této koalice. A jsem přesvědčen, že jestliže jsme v parlamentní demokracii, tak bude pokračovat dialog mezi premiérem a prezidentem,“ dodal Radek Vondráček k nominaci Filipa Turka.
Lipavský zmínil k tzv. ústavním pravidlům: „Já si nemyslím, že to jde vyjasnit. Myslím si, že je dobře, že ta ústava není příliš specifická, protože klade odpovědnost na ty konkrétní aktéry a oni potom nesou i odpovědnost za to, jakým způsobem se v těch daných situacích zachovají, což si myslím, že je správně.“ podotkl. A k tomu zopakoval: „Já tedy zastávám postoj, že prezident by spíše měl vyhovět návrhu premiéra, ale premiér také na tom návrhu musí dokázat trvat, v tuto chvíli ve fázi, kdy se na něm už dále netrvá,“ dodal někdejší šéf české diplomacie.
Radek Vondráček následně odmítl výklad, že by jmenování Filipa Turka vládním zmocněncem na ministerstvu životního prostředí mělo sloužit jen jako dočasné „uspokojení“ jeho osoby. „To není o uspokojení Filipa Turka. To je vyhovění vůli voličů a výsledků voleb. To není o jednom člověku. Motoristům jde o to jako celek. Filip Turek je jejich hlavní tvář. A to, co se mu děje, to principiálně není dobře,“ poznamenal.
„Ta debata je o tom, že až tu bude jiný prezident, jiný premiér a jiný kandidát na ministra, jestli se tohle má opakovat. Já říkám – ne, takhle to postupovat nemá,“ shrnul Vondráček.
Rakušana nezvolili, poslanci „viděli červenou“, říká Radek Vondráček
V této souvislosti Vondráček reagoval na neúspěch předsedy hnutí STAN Víta Rakušana v prvním kole tajné volby čtvrtého místopředsedy Poslanecké sněmovny. Předsedovi Starostů pravděpodobně nedali hlas poslanci z řad vládní koalice, byť místopředsednická pozice má připadnout nominantovi STAN. A že tento výsledek odráží dlouhodobě vyhrocené mezilidské vztahy mezi poslanci.
„Víte, koho se ptáte? Že mě dřív taky nezvolili za místopředsedu Poslanecké sněmovny,“ řekl s úsměvem Vondráček. „Nejsem příznivcem tady toho kádrování ani v Poslanecké sněmovně. Na druhou stranu, asi chápete naše poslance po čtyřech letech činnosti Víta Rakušana, že prostě vidí červenou barvu před sebou, když vidí to jméno. A ty mezilidské vztahy jsou tak narušené, že to v podstatě tu tajnou volbu ovlivní, i kdybychom se o tom na klubu vůbec nebavili,“ poznamenal.
Naopak Lipavský se v debatě zastal Víta Rakušana a zmínil, že s ním měl během jeho působení ve vládě korektní a profesionální vztahy. Zároveň byl dotázán, zda má pochopení pro poslance současné koalice, kteří mu ve volbě místopředsedy sněmovny nedali hlas. „Myslím si, že s vládou by měla přicházet i určitá míra velkorysosti. Nelíbí se mi úplně tyto hry,“ poznamenal.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.









