Economist obviňuje ruského prezidenta Vladimira Putina z uplatňování staré známé ruské taktiky. „Snaží se v rámci této taktiky absolutně vyčerpat při vyjednávání své partnery tím tím, že vždy udělá dva kroky dopředu a následně jeden krok opět dozadu. Je vytrvalý a spoléhá se na faktor času. Jeho cílem je způsobit Ukrajině totální kolaps a celou zemi rozdělit. V neposlední řadě hodlá ruský prezident změnit světový řád, který vstoupil v platnost po skončení studené války,“ tvrdí britský týdeník, podle kterého čelí Západ pětadvacet let po rozpadu Sovětského svazu větší hrozbě ze strany Ruska, než tomu bylo kdykoli v průběhu studené války.
Cílem Putina podle Economistu není obnovit sovětské impérium, protože prý dobře ví, že to již není možné. „Ruský prezident chce chránit ruskou svrchovanost. Tím má ale na mysli své soukromé hodnoty. Tou nejvýraznější z nich je monopol na státní moc,“ tvrdí britský týdeník. Podle jeho názoru stojí za konfrontací mezi Ruskem a Západem střet idejí. „Na jedné straně jsou lidská práva a demokratické volby. Na straně druhé autokratický stát, který je bez mrknutí oka schopen obětovat zájmy občanů ve prospěch své chamtivosti. Putin stojí na samém vrcholku tohoto pro občany nevlídného státu. Bez Putina není Rusko, prohlásil nedávno zástupce náčelníka štábu,“ uvádí Economist.
Podle britského týdeníku bylo chybou se domnívat, že s pádem komunismu skončila také studená válka. „Když v roce 1993 Boris Jelcin porazil skupinu nacionalistů a komunistů, zdálo se, že vítězství je trvalé. Přesto se nyní nacionalismus opět vynořuje. Ti, kteří kdysi bojovali bok po boku Jelcina, souhlasí s anexí Krymu a jsou zapojeni do bojů na jihovýchodní Ukrajině. Patří mezi ně např. premiér Doněcké lidové republiky Alexander Borodaj, který považuje Putina za vůdce nacionalistického hnutí v současném Rusku,“ uvádí britský týdeník konkrétní příklad a poukazuje na dvě ponaučení, která získal Putin po válce s Gruzií v roce 2008.
kompletní znění anglicky psaného textu najdete ZDE
„Za prvé Putin zjistil, že může v případě bývalého státu SSSR a nečlenské země v NATO použít vojenské prostředky. Vedle toho také pochopil, že ruské ozbrojené síly potřebují reformovat. To se stalo jeho hlavním posláním v posledních letech,“ připomíná Economist a tvrdí, že na Ukrajině se nyní pohybuje asi 9000 ruských vojáků. „Toto číslo uvádějí ukrajinští vojenští zpravodajci. Dalších 50 000 vojáků je potom shromážděno na rusko-ukrajinských hranicích,“ upřesňuje týdeník. Podle jeho názoru má NATO nyní největší obavy z toho, že se Putinova pozornost obrátí na státy, které jsou součástí NATO. „Nejvíce jsou v ohrožení Lotyšsko, Estonsko a Litva, kde žije rozsáhlá ruská menšina. V lednu bývalý tajemník NATO Rasmussen zmínil, že Putin nejspíš bude testoval článek 5, podle kterého musí státy reagovat, když je napaden jeden z nich,“ zmiňuje Economist.
Economist rovněž porovnává období následující po skončení druhé světové války a nynější období po skončení studené války. „Po roce 1945 byly Sovětský svaz a Spojené státy spojenci a vítězové. A navzájem se respektovaly. Ze studené války však Putin a jeho kolegové z KGB vzešli jako poražení. Podle současného šéfa NATO Stoltenberga je mnohem obtížnější jednat se současným Ruskem, než tomu bylo se Sovětským svazem. Ten řekl, že dokonce i v průběhu studené války bylo možné s SSSR vést pragmatickou komunikaci, protože sovětští politici měli zájem na udržení stability. To u dnešního Ruska Stoltenberg dle svých slov nevidí,“ cituje Economist současného tajemníka NATO.
Rusko prý k šíření své propagandy na Západě vynakládá obrovské finanční prostředky, ale za nejnebezpečnější považuje Economist snahu Putina destabilizovat Evropskou unii skrze podporu euroskeptických politických stran. „Je evidentní, že Putin nejedná v zájmu Ruska, ale především v zájmu svém. Ostatně jeden z vůdců separatistů Borodaj tvrdil, že ruští dobrovolníci bojující dnes v Donbasu budou zítra v případě potřeby hájit svého prezidenta klidně i v ulicích Moskvy. Putin věří, že nacionalisty využívá pro své upevnění moci. Stejně tak si oni myslí, že využívají pro nárůst své moci zase jeho. Ať už s ním či bez něj chtějí z Ruska učinit nacionalistický stát, který se postaví proti západnímu liberalismu. To už ovšem není konflikt, který by se dal vyřešit v Minsku,“ uzavírá Economist.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: pro
