Chomutov loni jako první z kraje uzavřel smlouvu s úřadem práce o veřejných pracích. Na základě rozhodnutí ÚS byla však povinnost veřejné práce vykonávat na konci loňského roku zrušena. Jste tak zklamán? A co si myslíte o tom, že řada věcí, vzešlé z resortu MPSV v poslední době selhává? Jaký dopad to má podle vás na občany?

Chomutov byl jedním z prvních měst, které organizovalo veřejnou službu. Díky dobrým zkušenostem byli dokonce úředníci odboru sociálních věcí nápomocni ministerstvu při vydání příručky praktických rad pro ostatní obce, jak veřejnou službu co nejlépe organizovat. Ve veřejné službě jsme měli přes 400 lidí, kteří pomáhali v devíti organizacích města. Po sociální reformě, kdy vyplácení sociálních dávek přešlo na úřady práce, které měly organizovat i veřejnou službu, jsme začali s vedením chomutovské pobočky jednat o tom, jak bychom mohli pomoci. Díky naší iniciativě a dobré spolupráci s úřadem práce jsme tak mohli být mezi prvními, kde veřejná služba opět pracovala. To už ji vykonávalo jen 200 lidí, protože jim změnou sociálních zákonů chyběla motivace. Po jejím zrušení jsme uvažovali o způsobu, jak veřejnou službu nahradit. Kromě toho, že dlouhodobě nezaměstnaní pomohli s úklidem města či v sociálních oblastech, tak právě veřejná služba jim zajistila uplatnění, sociální kontakty, zachování pracovních návyků, ale některým i tzv. prostupné zaměstnávání. Ti schopní a pracovití získávali pracovní místa tam, kde se osvědčili.

Z Ministerstva práce a sociálních věcí jdou signály o tom, že má zájem o znovuzavedení veřejné služby nebo její nahrazení zkrácenými úvazky. Je zapotřebí urychleně jednat a konat, aby práce pro společnost, ať už se bude jmenovat jakkoli, fungovala dál. Pomáhá totiž nejen nezaměstnaným a obcím, ale je i výrazným psychologickým momentem pro celou společnost, že ti, kteří pobírají dávky v nezaměstnanosti, také něco společnosti dávají.

Z několikaletých zkušeností města na úseku prevence kriminality vychází plány na další tři roky. Co je hlavní prioritou těchto plánů? Poslankyni Řápkové, které je shodou okolností bývalou primátorkou města, se nedávno podařilo definitivně prosadit novou sankci zákazu pobytu pro recidivisty, kteří se opakovaně dopouštějí vážných přestupků. Jak se k normě stavíte vy osobně? Domníváte se, že jde o efektivní řešení?

Na prevenci jako takovou klademe velký důraz, a to jak v aktivitách městské policie, ale i Záchranného kruhu, ve kterém úzce spolupracujeme s různými odborníky jak z magistrátu a městské policie, ale třeba i z chomutovského úřadu práce. Koncepčně se zabýváme prorodinnou politikou nebo sociálním začleňováním.