Pro Západ jsme se stali kolonií, vysávají od nás kapitál. Když jsem byl ministrem zahraničí, každý týden na mě nastoupil americký velvyslanec. Kavan, Bašta a Kmoníček debatovali o našem místě ve světě

„Zahraniční politiku má každý stát proto, aby hájil své národní zájmy,“ zdůraznil v úvodu svého diskusního příspěvku Jaroslav Bašta, který se ujal jako první mikrofonu. Při definování toho, co vlastně jsou národní zájmy, se exdiplomat inspiroval u amerického viceprezidenta Marshalla, který v roce 1917 zahrnul mezi národní zájmy tři od sebe neoddělitelné proměnné: bezpečnost, prosperitu a demokracii. Z tohoto pohledu bychom se podle Baštova názoru měli dívat na naši zahraniční politiku. „Respektive na zahraniční politiky, protože Česká republika jednotnou zahraniční politiku nemá a nikdy neměla,“ myslí si.

První chybou, kterou Česká republika v tomto smyslu udělala, byl vstup do Severoatlantické aliance a EU, kde jsme doufali, že budou naše národní zájmy nejlépe hájeny. Bašta sice uznává, že ve své době měl vstup do těchto struktur smysl, nicméně obě organizace se prý časem změnily – z českého pohledu k horšímu.

„Česká republika se v průběhu doby stala ekonomickou a posléze i politickou kolonií,“ upozornil exdiplomat s tím, že nikoliv kolonií nějakých jiných států, nýbrž se Česko dostalo pod vliv nadnárodních společností, který je zprostředkovaný mimo jiné přes NATO, jehož jsme členem. „Od nás neustále odchází kapitál, zanedbávají se investice,“ argumentoval Bašta, který tvrdí, že v tomto ohledu jsme na tom nejhůře v Evropě, protože na rozdíl od Lucemburska a Irska, které jsou v žebříčku odlivu kapitálu nad námi, u nás nesídlí ani nejvýznamnější banky, ani významné nadnárodní společnosti.

Fotogalerie: - Spády a pády

Diskusní fórum "Spády a pády české zahraniční poli...

Ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta r...

Anketa

Jste pro vytvoření společné armády Evropské unie?

Ano

95%

hlasovalo: 5609 lidí

Za jediný způsob, jak se z této situace můžeme dostat, považuje Bašta změnu poměrů, a to tak, že se naše ekonomika bude orientovat na nové trhy, „protože ty staré trhy vypadají tak, že o nás všechno vědí, mají to tady pod kontrolou a nedovolují našim podnikům vyšší míru zisku“. Aktivitu prezidenta Zemana a části vlády, která se o toto snaží, hodnotí jako klíčovou. „Myslím si, že kvůli nejednotné zahraniční politice se dnes můžeme dostat do Guinnessovy knihy rekordů, protože samostatnou zahraniční politiku má i ministerstvo kultury a jeho ministr,“ lakonicky konstatoval exdiplomat, čímž pobavil další účastníky diskuse i početné publikum.

Reformovat EU i NATO

Následně se Bašta jal vyvracet mýty o tom, jak je pronikání na nové trhy bezvýznamné, když 80 % našeho vývozu jde do Německa. Upozornil, že například Rusové mají jinou metodiku hodnocení importu – a tak jejich statisticky vykazují přinejmenším dvakrát vyšší čísla o tom, kolik Česká republika vyváží do Ruska, než evidují naše statistiky. Rozdíly v číslech spočívají v tom, že Rusové sledují zemi původu – zboží vyvezené z Česka do Nizozemska a posléze do Ruska evidují jako český import, nikoliv nizozemský. Zatímco pro nás je zemí vývozu Nizozemí.

„Na státní svátek poprvé od vzniku samostatné České republiky se ze zahraniční politiky stalo výrazné vnitropolitické téma,“ podotkl také Bašta. Dokonce to podle něho došlo tak daleko, že na náš národní svátek převažovaly alespoň na některých demonstracích vlajky tibetské a ukrajinské. S ohledem na to, co obě země symbolizují, to proto Bašta nehodnotí jako nejlepší posun.

I přes to, že nachází řadu kritických aspektů v EU i Severoatlantické alianci, nemyslí si, že bychom měli usilovat o vystoupení z těchto struktur. „Ale měli bychom se chovat tak, jak je v tomto státě a národě zvykem – prostě budeme trvat na reformách,“ vyzval Bašta, aby posléze připustil, že česká snaha o reformy většinou končila tím, že to, co Češi chtěli zreformovat, zničili. „Ale nemyslím si, že by tohle byl ten případ,“ doufá Bašta.

V publiku seděl například Jan Petránek

České národní zájmy v měnícím se světě

Po Baštovi se slova ujal Hynek Kmoníček, který uvedl, že se zase znovu vracíme do starého známého klasického světa, který má sféry vlivu a o němž se dá říct, že z dvoupolárního rozvržení sil dočasně přešel do jednopolárního a z toho teď před našima očima vzniká svět multipolární, v němž si několik (pět až sedm) regionálních sil nejspíše bude snažit kolem sebe vytvořit sféru vlivu.

„Proto je důležité, abychom měli vydefinováno, co jsou naše národní zájmy, což otevřeně říkám, na to nemáme národní konsenzus a nikdy jsme ho neměli,“ zdůraznil diplomat. Proč? Podle Kmoníčka zkrátka proto, že nám chybějí vydiskutované základní otázky, například co je národní narativ České republiky. „Byl-li Masarykův stát o budování republiky, aby to nebyla monarchie, komunisté byli o budování komunismu, o čem je Česká republika?“ na hledání této definice bychom se měli podle Kmoníčka zaměřit.

Má smysl být v NATO? Podle hradního diplomata ano, neboť NATO nám dodává to, co definoval již jeho první generální tajemník lord Hastings, který říkal, že smyslem NATO je udržet Ameriku v Evropě, Německo při zemi a Rusy z Evropy. Podle Kmoníčka se na tom z pohledu střední Evropy příliš nezměnilo. Diplomat je dokonce zastáncem myšlenky, že jsme ve zcela komfortním bezpečí.

„Američané tak dlouho odcházeli, až je Rus anexí Krymu přesvědčil, že nemohou odejít úplně. Rusové při šedesátiprocentní hodnotě rublu nemají na žádnou velkou expanzi a Německo si imigrační krizí zařídilo vlastní problémy. Čili kdybychom se na to podívali jako lord Hastings, zjistili bychom, že nyní v zásadě prožíváme bezpečnostně dobré období,“ shrnul Kmoníček.

Co se týče EU, tam máme podle jeho názoru trošku jiný problém. „Mám dlouhodobě pocit, že změny, které popisoval Bašta, tam opravdu probíhají a nejsou v náš prospěch,“ vysvětlil Kmoníček, který si ale na rozdíl od Bašty nemyslí, že jsme kolonie. Protože kdybychom byli, tak se zástupci koloniálních velmocí pravidelně dostavují do jeho kanceláře a diktují mu. Jenže oni se nedostavují anebo se prostě dostavují do jiné kanceláře, vtipkoval Kmoníček.

Je Východ Rusko, nebo Asie?

Hradní diplomat poděkoval za pochvalu, že se hradní osazenstvo snaží orientovat na nové trhy. „Ale jak vám potvrdí tady novináři Hospodářských novin a z Aktuálně.cz, je to vykládáno tak, že prezident Zeman táhne zemi na Východ, což se v Čechách vždy samozřejmě přeloží jako do Ruska,“ podotkl Kmoníček.

Hrad se prý nicméně snaží upozorňovat na to, že 21. století bude stoletím Asie, která bude pravděpodobně jedním z nejsilnějších multipolárních hráčů. „Když tedy prezident Zeman ‚táhne zemi na Východ‘, táhne ji na východoasijské trhy, nikoliv do Ruska, nikoliv do náručí Putina. Jsme EU a NATO a na tom se nehodlá vůbec nic měnit. V zásadě ti, kteří by prosazovali něco jiného, jsou nadále vnímáni jako extrémní síly v Čechách, což vzhledem ke své podpoře také jsou,“ ujistil Kmoníček.

„Naše zahraniční politika je dána z 80 % geopoliticky i v okamžiku, kdy bude Čína největším trhem na světě. Pořád bude pro nás hospodářsky nejdůležitější Německo. Vázanost na střední Evropu je obrovská a naše největší šance na asijských trzích spočívá v tom, že si uvnitř EU vynutíme větší podíl na evropsko-unijní pozici v asijských trzích. Nikoliv že do nich půjdeme samostatně,“ pokračoval diplomat v objasňování směru naší zahraniční politiky.

EU se držet hleď

Kavan přiznal, že nebyl nadšený Severoatlantickou aliancí ani v okamžiku, kdy jako český ministr zahraniční v březnu 1999 podepisoval náš vstup do aliančních struktur. Nicméně je také přesvědčen, že jsou naplněna kritéria lorda Hastingse a není se třeba obávat nějakého bezprostředního nebezpečí. Co se týče EU – byť souhlasí s řadou kritických poznámek jako tou o obřím odchodu kapitálu z Česka – nepovažuje vstup naší země do EU za omyl. Je totiž hluboce přesvědčen, že stát našeho geopolitického postavení a váhy není schopen ve stále se zrychlujícím procesu globalizace obstát sám.

I naše zahraniční politika je prý diktovaná geopolitickým postavením. Za čtyři roky, co byl ministrem zahraničí, si to Kavan podle svých vlastních slov musel uvědomovat téměř každý týden. A ve chvíli, kdy na to pozapomněl, mu to přišel americký velvyslanec připomenout a zároveň se nám snažil vnutit, jak na co reagovat. Kavan zdůraznil, že to se mu úplně nepodařilo, tlaky ze strany Američanů ale prý nepochybně existovaly.

Podle Kavana potřebuje Evropská unie nutně velmi radikální reformu, kterou si exministr zahraničí představuje v podobě omezení pravomocí nevolených orgánů včetně nadnárodních společností a bank na úkor volených orgánů Evropské unie.

Kavan také souhlasí s tím, že je třeba se dostat na nové trhy, neboť soudí, že zemi závislé na exportu, jakou je Česká republika, nic jiného nezbývá. V tomto smyslu proto oceňuje aktivity prezidenta Zemana. Kavan nadnesl, že je rád, že když jde o možnost kontraktů (jako v případě Íránu), je Zeman schopen překousnout nechuť k islámu.