V 573. díle Britských listů vedl šéfredaktor Jan Čulík rozhovor s portugalským cykloaktivistou Sergiem Almeidou o cyklistické infrastruktuře v Praze. Almeida jezdí každý den do práce z Holešovic, přes magistrálu, až na Pankrác. V posledních dnech se dostal do zpráv kvůli svému pokusu o nakreslení pruhu pro cyklisty na magistrále, kvůli čemuž se dostal do konfliktu s policií.
Kvitujete postup vlády Petra Fialy ve věci války na Ukrajině?Anketa
Přílišná blízkost aut a cyklistů podle Almeidy znamená, že se řidiči cítí oprávnění k ježdění, jak se jim zlíbí, a že mají před ostatními přednost. Jednoduše, že podle nich ostatní účastníci dopravního provozu nemají v Praze, jakožto městu zaměřenému na auta, co dělat. „Vypadněte,“ říkají tím podle Almeidy cyklistům. „Chtějí v podstatě ukázat, kdo je tady pánem, a mají pocit, že jim to projde.“
Jan Čulík následně připomíná slova Zdeňka Hřiba, bývalého primátora Prahy, že se Almeida mýlí a v Praze je hodně cyklostezek. Příkladem uvedl podjezd pro cyklisty na Klárově a cyklostezku na nábřeží u Národního divadla. „Jo, asi tři sta metrů. Ano, krásné,“ souhlasí Almeida a pokládá Čulíkovi otázku, kde se dá najít souvislá exkluzivní cyklostezka třeba v Praze 1. Sám si odpovídá, že nikde, žádná tam není, a ať už je za to zodpovědný kdokoliv, kdo má dopravu na starosti, inauguruje vždy jen malé kusy trasy a v Praze 1 je pak pro cyklisty stejně nebezpečno, jako na magistrále.
Fotogalerie: - Malé modulární reaktory
Čulík na to navazuje uvedením problému, že Pražané „proautomobilové politiky“ dobrovolně volí. Podle Almeidy tomu však není kvůli tomu, že by tito politici byli pouze „proautomobiloví“, ale že za tím jsou i jejich další cíle, jako například bydlení, finance, zdravotnictví a životní prostředí. Je také otázkou, zda je Praha doopravdy v souladu s evropskými předpisy a směrnicemi. Stejně jako ostatní členské státy Evropské unie je zavázána k tomu, aby dodržovala jisté podmínky, jako je snižování znečištění a emisí nebo zklidňování dopravy. „Praha je jedno z těch velmi unikátních měst, které nic nedělá a jen předstírá,“ říká. Budování cyklistické infrastruktury je v Praze „jenom pro parádu“, skutečný užitek nikomu nepřináší.
Nikdo navíc nechce jezdit na silnicích v těsné blízkosti aut, která často ani nedodržují rychlostní limit. I když tedy existuje taková cyklostezka, nikdy po ní jezdit nebude, pokud by vedle ní projížděla auta sedmdesátkou, myslí si Alhmeida. „Nikdo by tam nejezdil. Jen sebevražední cyklisté.“ Cyklostezky jednoduše musí být exkluzivní.
Alhmeida bude i nadále do práce jezdit na kole. Kdo vyhraje volby a bude příštím primátorem Prahy je dle něj nepodstatné, protože stejně bude muset dodržovat závazky vůči Evropské unii. Pokud tomu tak nebude, Evropská unie Prahu donutí.
Čulík ke konci rozhovoru připomíná, že ani v Lisabonu nejsou cyklostezky. Alhmeida srovnání Prahy a Lisabonu nicméně považuje za směšné a hloupé, jelikož v Lisabonu se vyskytuje spousta úzkých gotických uliček a provoz tam není tak silný, jako právě v Praze. Bezpečnost cyklistů tam tedy není natolik ohrožována.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: luk
