"Pokud jde o žádosti, máme vysokou úspěšnost, není to jen o tom, že jsem dobrý právník, ale protože náš soud je v těchto případech velmi citlivý. Až šedesát procent našich odvolání je úspěšných," říká v rozhovoru s ČTK advokát Riccardo Campochiaro. Jak vysvětluje, středisko, které funguje již 15 let, je financované státem a nabízí své služby zdarma. Kromě právnické pomoci, kterou vykonává deset dobrovolníků-právníků, je zde i doktor či funguje kurz italštiny pro analfabety, začátečníky i pokročilé. "Máme i kancelář, která se zabývá pracovními nabídkami, shromažďuje žádosti od imigrantů i informace o volných pracovních místech, nabídky ale nejsou poslední dobou příliš časté kvůli krizi," dodává italský advokát.
Každý nový klient získá ve středisku svou kartu a ofotí si jeho dokumenty
Rovněž prý mají projekt v místních školách, kde se naopak italským dětem snaží vysvětlit, jaká je situace uprchlíků. A centrum provozuje i ubytovnu pro mladistvé běžence, ještě donedávna jich tam spalo asi 15. Byla zřízena v budově, která byla zabavena místní mafii. Ještě asi půl roku zpátky nabízeli po ránu i možnost vysprchovat se, ale pak to zrušili, protože to pro ně bylo příliš drahé, říká právník z Katánie.
"O azyl, o ochranu žádají, když dorazí do Itálie a jsou převezeni do přijímacích center jako je například Mineo nedaleko Katánie a dalších. Pak přicházejí, když už komise o jejich žádosti rozhodla, ale s výsledkem nejsou spokojeni. Jdou za právníkem, aby se proti tomuto rozhodnutí odvolali," vysvětluje Riccardo Campochiaro.
Každý nový klient získá ve středisku svou kartu a ofotí si jeho dokumenty. Pak může přijít kdykoli, když je otevřeno, to znamená odpoledne od čtyř do sedmi a v pondělí, středu a pátek také dopoledne. Většina z uprchlíků, kteří každý den přicházejí, žije právě v přijímacím středisku Mineo nebo v táborech v Syrakusách či v dalších městech. Ty totiž mohou během dne opouštět a vracet se až večer. "Dneska přišlo asi 20 lidí, kteří se mnou chtěli hovořit o svých problémech," popisuje advokát. Běženci pocházejí hlavně z afrických zemí jako je Somálsko, Eritrea, Etiopie, Nigérie, Gambie, méně pak z Pákistánu či Afghánistánu. Jde většinou o muže, ženy prý potkává při své práci jen velmi zřídka.
Většina imigrantů přijíždí do Evropy přes Libyi
Jaká má žadatel o azyl možnosti? Když přijde odmítnutí od komise, imigrant se může odvolat k odvolacímu soudu. "Tam máme dobré výsledky. Když odvolání nevyjde, pak přijde na řadu kasační soud, tam už to ale není jednoduché," říká advokát. Poté je jedinou možností žádat znovu o ochranu od státu, ale jen v případě, že by se objevily nějaké nové skutečnosti. "Jak dlouho to trvá od podání žádosti do konečného rozhodnutí? Tak jeden a půl roku. Tady na Sicílii jsou soudy velmi pomalé a mají hodně případů," dodává právník, který pro centrum pracuje již od roku 2008.
Velký nárůst v počtu uprchlíků přišel podle něj v roce 2011 v souvislosti s arabským jarem a pádem libyjského prezidenta Muammara Kaddáfího. Většina imigrantů totiž přijíždí do Evropy přes Libyi. "Tehdy přijížděli ale i z Tuniska. Pak jsme měli dva roky méně žadatelů o azyl, ale v loňském roce to zase začalo narůstat," říká Riccardo. Loni podle něj do Itálie dorazilo asi 200 000 běženců a zaznamenali 60 000 žádostí o azyl. "Někteří pokračovali do dalších zemí. Například Syřané, ti se snažili vyhnout zaregistrování a odevzdání otisků prstů, aby mohli jet dál," dodává.
On sám se k práci pro Centro Astalli dostal, když se naskytla možnost zde pracovat namísto povinné vojenské služby. "Byl jsem tady jeden rok a řekl jsem si, že by to byla zajímavá práce pro mě, takže už jsem tady zůstal," říká. Jak vypráví, každý den řeší většinou jen smutné příběhy, z právního hlediska je tu ale i množství těch, které mají dobrý konec. "Samozřejmě, že můžete získat status uprchlíka, ale pak tady zůstanete na ulici, bez práce, bez domova. Například ale jeden, nyní už kamarád, přijel v roce 2011 z Burkiny Faso, komise jeho žádost odmítla, odvolali jsme se a uspěli. A nyní pomáhá v centru pro mladistvé uprchlíky a byli jsme spolu dokonce v Bruselu představit naše projekty Evropské komisi," popisuje advokát.
"Co mě nabíjí? Když na konci případ vyhraju a zajistím lepší dokumenty pro dotyčnou osobu. Tak jim můžu pomáhat, aby měli v Itálii lepší život," říká italský právník s tím, že už ale pochopil, že někdy je potřeba také říkat: Ne, nejde to, podle našich zákonů doklady získat nemůžete, nemá smysl se snažit. "Dnes mě jeden muž stále dokola prosil, tak jsem mu řekl, že nejsem bůh, nedokážu všechno, jsem jen právník a udělám, co je v mých silách," uzavírá Riccardo Campochiaro.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
