Situaci ještě komplikuje fakt, že s úpravou volebního zákona musejí souhlasit obě komory českého Parlamentu. „Výsledná podoba tedy bude nutně kompromisem mezi provládními a opozičními stranami, mezi stranami malými a většími, ale i mezi stranami různé ideologické orientace a různého postavení celostátních i regionálních politiků,“ podotýká.
„Politici se tak dostávají do situace, v jaké by byli generálové vycvičených, vyzbrojených, vyhecovaných a v terénu zorientovaných armád, kteří by se v předvečer bitvy museli dohodnout na tom, že se bitva přesouvá na jiné místo, bojovat smějí jen některé jednotky a řadu důležitých zbraní je zakázáno používat,“ glosuje, jak zásah Ústavního soudu do volebního zákona mění situaci.
Ústavní soud rozhodl o zrušení části volebního zákona. V podstatě smazal způsob přepočítávání hlasů, přicemž nechal republiku rozdělenou do čtrnácti krajů odpovídajících hejtmanstvím. „Kombinací zrušení rozdělování mandátů a nezrušení samotných krajů nicméně připravil situaci, jež bude vcelku obtížně řešitelná,“ podotýká Mrklas. Rovněž soudci zrušili sčítací kvorum pro koalice.
Měl by být ministr Blatný odvolán?Anketa
Celý text ZDE.
Určitě se tím ulevilo již uzavřeným opozičním koalicím, které nebudou pod žádným větším tlakem. A zároveň se tím podle Mertla otevírá prostor pro méně problematickou formu předvolební spolupráce například pro ČSSD a Zelené. Jedním dechem připomíná, že otevření diskuse o jiných částech zákona může nakonec znamenat, že i klauzule projdou jistými proměnami.
Možných řešení je podle Mrklase nyní hned několik. „Je možné ponechat současné kraje a jen změnit způsob přepočtu hlasů na mandáty, tak aby byl více proporční. Nebo se vrátit ke stavu před rokem 2000, kdy se mandáty přidělovaly ve dvou skrutiniích. V prvním byly přidělovány v krajích, ve druhém na celostátní úrovni, která přidělováním mandátů především menším stranám dorovnávala proporcionalitu,“ přibližuje některé varianty.
Do hry se však může dostat i konstrukce jiných volebních obvodů. „Určitě zazní návrh, že Česká republika by v takových volbách měla být jediným obvodem. To by nepochybně zajistilo vysokou míru proporcionality, ale také by to přineslo velkou výhodu stranám vůdcovského typu nebo jednodušší orientaci voličů, kteří na kandidátce hledají svého Andreje či Tomia,“ pokračuje politolog.
Zároveň by jeden celostátní obvod znamenal velký úkrok od dosavadní decentralizační praxe včetně toho, že v rukou celostátních lídrů by se koncentrovala velká pravomoc při sestavování kandidátních listin. „Svízel by to byla i pro již uzavřené volební koalice SPOLU a Piráti – STAN, jež mají dohodnutý kompromisní klíč ve všech krajích, který by teď padl pod stůl,“ podotkl. Další variantou je i vytvoření umělých volebních krajů.
Jisté je, že bude muset vzniknout kompromis mezi Poslaneckou sněmovnou a Senátem. Hrozba, že by se volby musely odložit, protože se obě komory neshodnou, není až tak reálná. Poukázal však na jiné riziko. „Riziko, že s diskusemi o nutném řešení nastalé situace budou otevřeny i jiné Pandořiny skříňky volebního zákona. A to si ani nechtějme představovat, co by se ještě mohlo stát…,“ uzavírá Mrklas.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
