„S pokračujícím proudem běženců z nejrizikovější oblasti budou politici v Evropě tlačeni veřejností k tomu, aby ozřejmovali rizika. První úvaha vychází z toho, že Islámský stát není parta amatérů. Museli by být blbí, aby nevyužili nekontrolovaný a neregistrovaný proud běženců do Evropy k propašování svých lidí (bojovníků, náborářů či ideologů) tamtéž. Druhá selská úvaha vychází z toto, že právě proto, že nejsou blbí, nelze očekávat, že by byli v proudu uprchlíků snadno odhalitelní. Mohou v tom teď, v chaosu ‚stěhování národů‘, udělat jasno politici? Ne, ale budou k tomu tlačeni,“ konstatuje Petráček.
Petráček se následně pozastavuje nad slovy libanonského ministra školství Eliase Bousaaba, který měl uvést, že mezi syrskými uprchlíky jsou dvě procenta fanatiků vycvičených džihádistů. Alespoň to uvedl po návštěvě Libanonu britský premiér David Cameron. „Kde to číslo ministr Bousaab vzal a proč to říká? Možná proto, aby si strašením pojistil britský příspěvek na uprchlické tábory (miliarda liber!). Možná i proto, aby spřízněný Írán v té hrůze působil jako seriózní spojenec proti IS,“ píše Petráček.
„Jsou to samé spekulace – počínaje číslem dvě procenta džihádistů a konče motivacemi pánů Sobotky či Bousaaba. Ale našince napadá podezření, že o moc více než spekulace nemají k dispozici ani služby typu BIS, které vládu ‚brífují‘,“ uzavírá komentátor.
autor: vef