Nemocniční pokladny v celé západní Evropě musí počítat a posílají do lázní jen zlomky lidí. Lázně jsou  jimi placeny jen pro ty nepotřebnější případy. V naší republice se stále bojuje - mezi soukromým sektorem a státními organizacemi. Ten, kdo na tom prodělává, je pochopitelně především pacient.

Když dozorčí rady nedozorují

„Máme tu kolem osmdesáti procent privátních subjektů,“  uvádí pro ParlamentníListy.cz populární senátorka za severní Plzeňsko a Rokycany Milada Emmerová (ČSSD). „Zářným příkladem problémů jsou třeba lázně Aurora v Třeboni a především Janské Lázně a dětská léčebna Vesna. Je třeba dodat, že situace se v současné době na jihu Čech stabilizovala, ale starosti nám právě dělá jedna z mála dětských léčeben. Tíživá ekonomická situace nejen těchto subjektů se již táhne nějakou dobu, ale nyní je opravdu vážná.“

Není žádné tajemství, že prakticky všechny zbylé dětské léčebny se potácejí na hraně existence - to  se týká například také Kynžvartu. A jak je známo, již před několika lety se akciová společnost Léčebné lázně Františkovy Lázně rozhodla uzavřít jedinou specializovanou léčebnu pro gynekologická onemocnění dívek, na kterou bylo kdysi hrdé celé československé zdravotnictví. Podle specialistů, kteří však nechtějí být jmenováni, je za vším i tlak velkých farmaceutických koncernů, pro které jsou farmaka alfou a omegou a unikátnost českých a moravských lázní vesměs podceňují.