Proč sudetští Němci nesmí dát peníze na Lidice? ptá se komentář

14.05.2012 11:03

Představitelé lidických organizací se bouřili proti tomu, aby pražská kancelář Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SKS) přispěla osmi tisíci korunami na projekt Rozeznění občanského sdružení Sonosféra. Jedná se o pokus oživit prostor nacisty vyhlazené vsi pomocí audiodramatu. Podle komentáře Adama Drdy v Hospodářských novinách ale vadilo především samotné umělecké dílo, sudetští Němci byli jen záminka pro přitáhnutí pozornosti.

Proč sudetští Němci nesmí dát peníze na Lidice? ptá se komentář
Foto: Hans Štembera
Popisek: Fotokoláž.

K příležitosti 70. výročí vyhlazení Lidic připravovalo sdružení Sonosféra speciální projekt. Za pomocí mobilního telefonu a satelitní navigace by návštěvníci mohli poslouchat literárně pojaté obrazy ze života obce v době před tragédií. Stačilo by jen chodit místem tragédie a poslouchat.

To se ale nelíbilo například Pavlu Horešovskému, předsedovi lidické organizace Českého svazu bojovníku za svobodu, nebo místostarostovi Lidic Tomáši Skálovi či řediteli Památníku Lidice Milouši Červenclovi.

Musí se každý, kdo má něco společného s němectvím v Čechách, bičovat?

„Neexistuje racionální ani morální důvod, proč by organizace německých vyhnanců nesměla dát peníze na projekt, který se týká Lidic. To, co v diskusi zaznělo, jsou nesmysly. Především se prý sudetští Němci za vyvraždění vsi neomluvili – jenomže Lidice nevyhladily více než tři miliony německých vyhnanců ani organizace, která je zastupuje,“ uvádí Drda v komentáři pro HN.

Musí se každý, kdo má něco společného s němectvím v Čechách, bičovat cestou do Lidic? Podle Drdy je příspěvek s patřičným komentářem dostatečnou formou, jak projevit účinnou lítost nad tragickou událostí.

Novinář v článku pro Hospodářské noviny zdůrazňuje, že sdružení Sonosféra ani nenapadlo, že by dar od Sudetoněmeckého krajanského sdružení mohl vyvolat takové pobouření a odpor. Sonosféra nakonec finanční dar vrátila, ale to je podle Drdy škoda.

Potomci obětí si zvykli na určitý způsob pojímání tragédie. Ale neměli by rozhodovat

V médiích se začaly objevovat zprávy, které tvrdily, že lidičtí občané nechtějí audiodrama vůbec. Jeho autoři totiž nechtěli pojednávat o událostech z 9. a 10. června 1942 (vyvraždění a likvidace Lidic), ale pokusili se umělecky rekonstruovat všední život vsi. Tím by se ukázala hrůznost bezdůvodného vraždění a podstata nacismu, jež dle Drdy spočívala v loupení a zabíjení.

Lidičtí pamětníci a potomci obětí si zvykli za desítky let na určitý způsob pojímání tragédie. Podle některých se totiž audiodrama „na pietní území nehodí. Ono to totiž vůbec nezobrazuje tu tragédii, která se v Lidicích stala“ (řekla starostka obce Veronika Kellnerová).

To by ale nemělo znamenat, že mají mít poslední slovo, míní Drda ve svém komentáři v HN. Má se s nimi pouze diskutovat. A také by to nemělo znamenat, aby jejich zástupci využívali argumenty, které by od kohokoliv jiného zněly jako „trapný český nacionalismus“.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: vfe

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Zeman zklamal Bakalovy novináře. Také ty z ČT, kvůli penězům. „Naprdne“ i Rychetského

22:41 Zeman zklamal Bakalovy novináře. Také ty z ČT, kvůli penězům. „Naprdne“ i Rychetského

„Turecko se podle mého názoru dopustilo válečných zločinů a v každém případě si myslím, že by minimá…