„Autoři některých děl nám moc nepomohou, jestliže chceme pochopit postavení Západu v současném světě a především úkoly a výzvy, které se nacházejí před samotnou českou společností. Schopnost porozumět historickým okolnostem, v nichž se nacházíme, a vyvodit z nich konkrétní praktické důsledky a kroky, je něco, na čem záleží přežití národů, etnik nebo celých civilizací. Jsem přesvědčen, že určité nenaplnění národních aspirací, které jsme spojovali s rokem 1989, skutečnost, že jsme se v zásadě ocitli v postavení politického protektorátu a ekonomické periferie, vyplývá právě z kognitivního selhání, neporozumění povaze událostí, které probíhaly, a tím pádem i rezignace na nějakou nosnou národní strategii rozvoje,“ uvedl před necelou dvacítkou posluchačů profesor Budil.
Nepřipraveni! Neschopni?
Nejsme v tom ale sami. V podobné situaci se dnes podle sociálního antropologa nachází celá proamerická civilizace, „…která čelí geopolitickým změnám, jejichž povaze západní vlády nejsou schopny nebo i ochotny porozumět. Výsledkem je sebeklam, úpadek kolektivní racionality a absence pragmatické politiky, které mohou skončit naprostou mocenskou marginalizací Západu. V takovém případě se staneme irelevantní civilizací, což by byl dost nedůstojný konec společnosti, která sehrála v dějinách lidstva dosti zásadní úlohu.“
Náročný úkol se kdysi povedl. Co ale dnes?
Těžištěm této orientální globalizace byla podle Ivo Budila zprvu Střední Asie – Samarkand, Buchara. „Od 11. století se pak toto těžiště přesunulo do Číny, která si udržela postavení hlavní světové hospodářské mocnosti prakticky až do opiových válek v 19. století.“
„Vytvořit atlantickou globalizaci, to znamená přenést ohnisko světové hospodářské a politické moci do severoatlantského prostoru, bylo nesmírně náročným úkolem. Když se o to v 16. století pokusilo jako první Španělsko, tak navzdory obrovským zdrojům, stříbra, zlata, které získalo v Novém světě, tak neuspělo. Zůstalo pouhým dodavatelem stříbra na čínské trhy, odkud odebíralo sofistikované asijské zboží. V Číně mimochodem tohle stříbro v době pozdní, trochu úpadkové dynastie Ming, působilo velkou inflaci. Zatímco v Indii způsobilo vzestup Mughalského impéria, přispělo k budování nových měst, výstavné architektury.“
„Západu pomohla globální krize 17. století. Ta spočívala ve vrcholu ochlazení, takzvané malé době ledové, kdy pokles teploty způsobil neúrodu, hospodářský kolaps a sociální bouře, pandemie, prostě závažné otřesy, kterými procházely prakticky všechny euroasijské společnosti velmi dramaticky. V poslední dekádě 17. století v důsledku chladu zemřelo více Francouzů, než kolik jich zahynulo během první světové války. Různé společnosti se s touto výzvou vyrovnávaly specifickými způsoby. Některé, jako třeba Japonsko či Čína, výrazně omezily zahraniční obchod, nebo v případě Japonska se téměř izolovaly.“
Fotogalerie: - Rusko ven z OSN
Sázka na člověka
„Strategie Západu předznamenávala jeho vzestup. Byla velmi efektivní – zahrnovala ochranu trhu a zároveň podporu expanze, zahrnovala vědecký světonázor a politickou filozofii liberalismu. To se projevilo nejdříve v Nizozemí, po roce 1688 ve Velké Británii a dále. Vědecký světonázor Západu nebyl ve srovnání s jinými civilizacemi něčím novým. Věda existovala v helénismu, v Indii, v Číně, ve Střední Asii, kde v 11. století kupříkladu vypočítali velikost naší planety. Jmenujme Dům moudrosti v Abbásovském chalífátu, který byl výzkumným ústavem v době, kdy v Evropě neměl nikdo tušení, co je to výzkumný ústav. Vědecký potenciál jiných civilizačních ohnisek byl značný, nicméně vědecký světonázor Západu postupně vytlačoval a v zásadě zcela marginalizoval veškeré alternativní způsoby poznávání – esoterické, okultní, magické. To žádná jiná civilizace neudělala. Žádná jiná civilizace nevsadila veškerou svoji kognitivní sílu a energii na vědecké poznání světa,“ uvedl Budil.
Psali jsme:
„I když tady třeba na sklonku 18. století na dvoře Ludvíka XVI. v době vrcholného osvícenství zároveň vzkvétal okultismus. Na přelomu 19. a 20. století elitní vzdělanci jsou fascinováni okultismem, kde Doyle, Curierovi a další chodili na okultní seance. Spoluzakladatel evoluční teorie chodil s dalšími osobnostmi na tato setkání a William James, zakladatel experimentální psychologie, vidí v okultismu a v komunikaci s duchy novou éru lidstva. V 60. a 70. letech Bergier píše Jitro kouzelníků a ukazuje, jak jsme tímto fascinováni. To ovšem nemění nic na skutečnosti, že se Západ stal v zásadě jedinou kongitivně netolerantní společností v dějinách, v tom smyslu, že kromě vědy marginalizoval a vyloučil a upozadil všechny ostatní způsoby poznávání. To se projevilo jako velice efektivní a produktivní. Jako nejefektivnější využívání přírodních a lidských zdrojů v dějinách. Vedlo k rozvoji přírodních věd, technologií a posléze do průmyslové revoluce. Západ se stal nositelem hmotné síly a energie, která mu na dvě století zajistila světovou hegemonii.“
Fotogalerie: - Ne 68
Pozor na liberály…
„Třetí složkou byl politický liberalismus. Rozšiřoval se prostor pro lidskou podnikavost v míře, kterou v jiných civilizacích neznali. Nicméně v posledních desetiletích můžeme pozorovat, jak etos osvobozování, spalující vášeň emancipace se obrací proti konstitutivním složkám lidské existence. Tento pozdní liberalismus nás osvobozuje od posledních atributů, a to je přirozené lidské společenství, rodina, biologická přirozenost člověka, jazyk, samotný rozum. Čímž ve svém důsledku rozkládá západní společnost zevnitř. Z tohoto důvodu naše civilizace ztrácí při soupeření s jinými civilizačními okruhy, které dokázaly více sladit modernitu se svými tradicionalistickými a často autoritářskými tradicemi a zabránily alespoň dočasně tomuto vnitřnímu sociálnímu a intelektuálnímu stavu. Přesto bychom neměli na naši tradici rezignovat, protože právě díky nim jsme se kdysi stali unikátní a ojedinělou společností. Pouze bychom je měli obnovit v novém historickém kontextu,“ konstatoval profesor Budil.
…kdyby….
Je v pořádku hrozit blokádami vládních budov?Anketa
Budil dále pokračoval slovy: „Když osvícenství, moderní věda a průmyslová revoluce odkryly obrovské zdroje svobodné lidské tvořivosti, vynalézavosti a podnikavosti, dominovalo západnímu světu britské impérium. Průmyslová revoluce tak proběhla v kastovním a oligarchickém prostředí.“
„Jeden autor v této souvislosti napsal, že zásadní rozdíl mezi Velkou Británií a Francií spočíval ve skutečnosti, že Velká Británie se nejprve industrializovala a teprve poté sociálně modernizovala. Zatímco ve Francii a v jiných zemích tomu bylo právě naopak. Britská dědičná oligarchie ocenila zásadní přínos volného trhu, nových výrobních způsobů, ale protože byla v zajetí kastovní mentality, nehodlala se o výtěžky moderního hospodářství plnohodnotně dělit s lidovými nebo domorodými vrstvami. A tehdy se rodí první moderní ideologie, která kvůli ospravedlnění nerovnoměrné distribuce bohatství zdůrazňuje jazykem moderní vědy omezenost zdrojů,“ uzavřel část své přednášky profesor Metropolitní univerzity v Praze a bývalý pedagog Západočeské univerzity v Plzni, profesor Ivo Budil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala
safec
