Profesor Keller má pro vás zásadní, nečekané a překvapivé sdělení

10.04.2015 11:34

Jak informovalo Aktuálně.cz, podle výzkumu amerického institutu Pew Research Center do roku 2050 bude žít v Evropě téměř dvakrát více muslimů než nyní a v roce 2070 bude v Evropě více muslimů než křesťanů (především díky natalitě).

Profesor Keller má pro vás zásadní, nečekané a překvapivé sdělení
Foto: Daniela Černá
Popisek: Europoslanec Jan Keller

ParlamentníListy.cz se zeptaly politiků, co tomu říkají, zda to považují za pozitivní či negativní trend, jestli by to měla Česká republika přijmout, nebo by se proti tomu měla bránit – popřípadě jak.

K věci se obsáhle, byť ze začátku určitou oklikou vyjádřil nestranický europoslanec zvolený za ČSSD Jan Keller. „Nezlobte se, že své stanovisko k této otázce neprozradím. Zvykl jsem si totiž, že cokoliv řeknu, bude lidmi, kteří nemají o věci ani ponětí, použito proti mně. Bude to opentleno spoustou nadávek a osobních útoků. Takto totiž probíhají diskuse u nás, ať už se to týká imigrace, smlouvy o obchodu a investicích, či poměrů na Ukrajině,“ reagoval na úvod Keller.

Chudí dělníci prchají před imigranty

„Proto se omezím pouze na jedno doporučení. Chtěl bych poradit zájemcům o problematiku imigrace, aby si přečetli nejnovější studii s názvem Periferní Francie. Její autor, sociální geograf Christophe Guilluy, analyzoval proměny sídelní struktury ve své zemi,“ dodal europoslanec.

Christophe Guilluy za pomoci osmi indikátorů (například podíl podprůměrně vydělávajících dělníků a zaměstnanců, míra nezaměstnanosti či podíl domácností s nízkým příjmem) spočetl, že v sociálně křehkých částech Francie žije více než 60 procent Francouzů.

„Jedná se o rodilé Francouze, kteří se přestěhovali především v průběhu posledních 20 let na vzdálené periférie velkých měst, ale také do malých městeček a na venkov, aby se vyhnuli konfliktům s imigranty a jejich potomky. Tito rodilí Francouzi tím získali klid, zároveň to však mají daleko do práce a sociálně si pohoršili. Hospodářská krize od roku 2008 zhoršila jejich situaci více než situaci imigrantů. Ti z nich, kteří neztratili práci, pracovali v malých lokálních podnicích, které byly krizí postiženy nejvíce. V Paříži a dalších velkých městech dnes žijí jednak ti, kdo vydělávají nejvíce, protože jsou napojeni na velké nadnárodní firmy, jednak nejnovější vlny imigrantů, které čerpají výhody sociálního bydlení. Ani v době krize se jejich sociální dávky nesnížily,“ vysvětluje Keller.

Pracující Francouzi se stanou ve své zemi trpěnou minoritou. Volí Le Penovou

Profesor sociologie Keller dále říká, že nejlépe vydělávající Francouzi nemají vůči další imigraci výhrady. Vždy se totiž mohou od problémové části imigrantů odstěhovat do čtvrtí, kde jsou vysoké nájmy zárukou, že zde imigranti bydlet nebudou. „Většina zbylých Francouzů soudí, že imigrantů žije v zemi příliš mnoho, a obává se toho, že se ve vlastní zemi stanou více či méně trpěnou minoritou. Na jihu Francie je problém zvlášť silně vyhrocen, neboť i menší městečka zaplavují převážně mladí imigranti, zatímco starší věkové kohorty Francouzů, které nemají kam odejít, se obtížně smiřují s tím, že ve svém městě dožijí jako minorita,“ upozorňuje Keller.

„Ve volbách se situace projevuje tím, že i chudší Francouzi přestávají volit levici, která je jen uklidňuje, že multikulturalita je vnitřně obohatí. Buďto nechodí k volbám vůbec, anebo volí stranu Marine Le Penové. Pravicové strany volí v případě, že tyto se svojí rétorikou přibližují ultrapravici. Odliv voličů ke straně Le Penové s určitými výkyvy neustále pokračuje. Stranu nevolí zdaleka jen rasisté a xenofobové. Stále více získává sociálně ohrožené příslušníky středních vrstev, dělníky, kteří nemají možnost sehnat práci a nechtějí žít ze sociálních dávek, mladé lidi, pro které není v zemi uplatnění. Tito lidé se dožadují hospodářského protekcionismu, návratu pracovních míst a silného státu, který by je ochránil před těmi, kdo nerespektují pravidla,“ vysvětluje sociolog.

„Můžeme diskutovat o tom, s jakými obměnami nastoupí tento model v naší zemi. My o tom však diskutovat nebudeme, raději se od Lidovek až po Literárky vrhneme jako supi na ty, kteří nám podobně nepříjemné informace přinášejí. Je to pohodlnější a vypadá to vlastenečtěji,“ uzavřel Jan Keller.

Je nemožné udržet sociální stát a sociální smír současně s masovou imigrací

Ten již dříve v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz řekl, že  je nemožné udržet sociální stát a sociální smír současně s masovou imigrací. „Sociální stát vznikl na půdorysu jednotlivých národních států a je šit na míru jejich místní populace. Proto je a ještě dlouho bude nemožné vybudovat jakýsi celoevropský sociální stát. Pojistné systémy v jednotlivých zemích není možné uvést na jakéhosi společného jmenovatele. A je naprosto absurdní myslet si, že jednotlivé sociální státy evropských zemí mohou sloužit jako pojistka pro populaci z celého světa, která si své sociální státy nepořídí, ale bude chtít využívat výhod těch v Evropě. Pokud tento tlak zesílí, nepomůžeme lidem odjinud, ale vezmeme oporu lidem místním se všemi důsledky, které to přináší,“ řekl Keller.

Také uvedl, že nejčerstvější data z mnichovského institutu Ifo, které prezentoval jeho ředitel Hans-Werner Sinn, říkají, že v průměru jeden migrant stojí ročně Německo o 1800 eur více, než kolik činí jeho přínos. Porovnávány byly náklady v podobě sociálních a dalších výdajů proti příjmům ve formě sociálních odvodů a daní. 

Krajní pravice odebírá hlasy sociálním demokratům, protože socialisté preferují imigranty

I místopředseda Senátu Zdeněk Škromach z ČSSD v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz řekl, že by se ČSSD neměla soustředit na obhajobu menšin typu Romů, homosexuálů a imigrantů, ale měla by bránit své tradiční voliče typu zaměstnanců, drobných živnostníků, rodin s dětmi a podobně. Přílišná tolerance k menšinám a imigrantům dle něho vede k růstu podpory krajní pravice, která odebírá hlasy sociálním demokratům u nás i v Evropě. Imigrace z Afriky je dle něho hrozbou. 

Podle v úvodu citovaného výzkumu amerického institutu Pew Research Center se v roce 2050 bude k islámu hlásit každý desátý Evropan. Zatímco při posledním sčítání v roce 2010 žilo v Evropě 43 milionů muslimů, tedy méně než 6 procent, už v roce 2050 by to mohlo být 71 milionů, což odpovídá více než 10 procentům. Za nárůstem počtu muslimů stojí vysoká porodnost a vysoká míra imigrace ze subsaharské Afriky a dalších částí světa.

Rok 2050 bude zlomový také v tom, že se celosvětově vyrovná počet muslimů a křesťanů. Obě jmenované víry bude vyznávat asi 30 procent obyvatel Země.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Lukáš Petřík

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Když jim muž podrží dveře, to jsou pohotové. Ale když se mají skutečně ozvat, mlčí! Spisovatelka tvrdě udeřila na západní feministky

5:20 Když jim muž podrží dveře, to jsou pohotové. Ale když se mají skutečně ozvat, mlčí! Spisovatelka tvrdě udeřila na západní feministky

Česká prozaička, spisovatelka a překladatelka s bulharskými kořeny Bianca Bellová se pustila do rozb…