V minulých dnech ParlamentníListy.cz informovaly o postoji profesora Jana Kysely k případnému střetu zájmů při sestavování Ústavního soudu. Právník a politolog byl předsedou poradního panelu, který prezidentu republiky doporučoval kandidáty na ústavní soudce, a zároveň má jako dlouholetý tajemník komise pro Ústavu silnou pozici v Senátu, který tyto kandidáty následně schvaluje.
O kauze se začalo mluvit poté, co soudce Robert Fremr vzdal svou kandidaturu po silné veřejné kritice a prezidentův panel byl kritizován, že jeho „kostlivce“, spočívajícího v problematických rozsudcích před rokem 1989, nedokázal odhalit.
„Za Pavlových předchůdců se o kandidátech do Ústavního soudu vedla debata při schvalování v Senátu, ale v tomto modelu se předpokládalo, že už si je proklepli u prezidenta. Když se ukázalo, že nikoliv, jde to z pohledu veřejnosti za prezidentem,“ vysvětloval pro ParlamentníListy.cz politolog Lukáš Jelínek.
Předseda panelu Kysela měl následně prezidentovi nabídnout svou rezignaci, která nebyla přijata. Veřejnou debatu o roli profesora Kysely už to ale nemohlo zastavit.
„Prezident republiky mne oslovil jako externího poradce pro ústavní otázky, přičemž do mé agendy spadla koordinace konzultačního panelu,“ vysvětloval svou roli profesor Jan Kysela pro ParlamentníListy.cz. Panel má dokončit svou činnost na podzim 2025, profesor Kysela prý neví, jestli u toho ještě bude. „O intenzivnějším zapojení do struktury KPR neuvažuji,“ ujistil.
Zajímalo nás také, zda profesor Kysela nevnímá jako střet zájmů, když v procesu výběru ústavních soudců radí prezidentovi a současně nadále působí jako ústavní expert v Senátu, který prezidentovy návrhy schvaluje. „Kdybych si připadal ve střetu zájmu, nemohl bych prezidentovu nabídku přijmout. Moji nadřízení samozřejmě o mých rolích vědí. Projednávání nominantů k Ústavnímu soudu nepatří a nikdy nepatřilo k mým senátním pracovním úkolům,“ uvedl.
Je značný prostor pro kreativitu
Líbí se vám, jak Petr Pavel vykonává úřad prezidenta republiky?Anketa
Profesor Jan Kysela ve funkci tajemníka senátní komise pro ústavu připravoval podklady pro užití tohoto článku již několik týdnů před prezidentovou nečekanou hospitalizací. Spolupracoval se senátorem Pavlem Fischerem, který dovozoval prezidentovu nezpůsobilost z toho, že nepodpořil vládu v kauze Vrbětice.
Na schůzi komise v červnu 2021 tajemník Kysela připravil podklady mimo jiné i pro bod nazvaný „Formální, procedurální a časové aspekty projednávání návrhu podle čl. 66 ústavy“. Senátorům prezentoval výsledky své „ankety mezi experty“, ze které vyplynulo, že ústavně není zcela zřejmé, co mají být „závažné důvody bránící prezidentu republiky ve výkonu úřadu“, o kterých hovoří ústava v článku 66 a výslovně zdůraznil, že „je značný prostor pro kreativitu“.
O této možnosti profesor Kysela ještě před prezidentovou hospitalizací hovořil i v médiích. Jako důvod uvedl fakt, že prezident zrušil svou avizovanou cestu do volební místnosti.
Po prezidentově hospitalizaci nějakou dobu nebylo jasné, v jakém zdravotním stavu prezident je. Senát na základě toho požádal Ústřední vojenskou nemocnici o sdělení zdravotního stavu prezidenta republiky, a když jej dostal, požádal o aktivaci článku 66. K tomu však nedošlo a prezident Zeman se po několika týdnech v nemocnici vrátil do úřadu.
Nijak jsem se nepodílel. Odpověděl jsem na telefonickou otázku
Pozornost vzbudila médii šířená informace, že na odpovědi ÚVN Senátu se měl podílet coby „ústavněprávní expert“ i profesor Jan Kysela. Ten tak figuroval na obou stranách komunikace.
O tomto problematickém střetu zájmů psaly i ParlamentníListy.cz
Prezident Miloš Zeman z toho dovodil, že měl čelit koordinovanému spiknutí, a v této souvislosti později dával podnět ministru spravedlnosti Pavlu Blažkovi. Ten byl však následně vyhodnocen jako bezpředmětný.
Nyní profesor Jan Kysela na základě našeho nedávného textu poskytl ParlamentnímListům.cz vyjádření, podle kterého jeho součinnost spočívala pouze v telefonické konzultaci, ve které ÚVN odpovídal na dotaz ohledně článku 66.
„Už dvakrát jsem veřejně vysvětloval, že na odpovědi ÚVN stran (ne)způsobilosti prezidenta Zemana jsem se nijak nepodílel. Pouze jsem odpověděl na telefonickou otázku, zda má předsedovi Senátu poskytnout odpověď umožňující posoudit, jestli připadá v úvahu postup podle Čl. 66 Ústavy. Text odpovědi jsem nepsal, nepřipomínkoval a před doručením do Senátu ani neviděl. Parlamentním listům to nicméně nebrání už téměř dva roky tvrdit opak,“ vyjádřil se profesor Kysela.
Vzhledem k tomu, že profesor Kysela pracuje pro Senát i pro prezidentskou kancelář, což jsou dvě ústavní instituce, jejichž zájmy se mohou dostat do střetu, zajímalo nás, jak je tato spolupráce nastavena.
Je Česko světová špička v dopravě a obraně, jak tvrdí premiér Fiala?Anketa
Pokud by střet zájmů nastal, počítá Hrad s tím, že by jej profesor Kysela deklaroval předem.
Práce Jana Kysely pro Hrad, realizovaná přes dohodu o pracovní činnosti, má spočívat v odborné pomoci v právně složitých případech, které se dotýkají ústavního práva. Jde o zpracování odborných stanovisek nebo poskytnutí výkladu k právní úpravě.
„Při výběru kandidátů na ústavní soudce profesor Kysela prezentuje prezidentu republiky odborné doporučení. Rozhodnutí o tom, s jakým kandidátem se prezident republiky rozhodne osobně setkat, a koho následně navrhne Senátu jako možného kandidáta, je však výhradně na rozhodnutí prezidenta republiky,“ zdůraznil tiskový odbor Pražského hradu.
Vzhledem k tomu, že Senát v minulých dnech schvaloval prezidentovy kandidáty, doporučené panelem v čele s profesorem Kyselou, zajímali jsme se, zda do jejich schvalování nijak nevstupoval Jan Kysela jako tajemník.
Odpověď pro ParlamentníListy.cz citujeme v plném znění: „Jan Kysela do procesu projednávání žádostí o jmenování soudců Ústavního soudu v Senátu jako tajemník Stálé komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury nevstupuje, jelikož je stálá komise neprojednává“.
Další otázky, které nás zajímaly, zůstaly ze strany Senátu bez odpovědí. Zejména otázka, jak Senát chce řešit případný střet zájmů v případě, že Kysela pro prezidenta republiky bude zpracovávat odborné stanovisko k legislativnímu návrhu, na kterém bude participovat i Senát.
Bez odpovědi zůstal i náš dotaz, jak funguje oslovování expertů, kteří poskytují Senátu odborná stanoviska (viz výše profesorem Kyselou zmíněná „anketa mezi experty“) a zda má komora přehled, o jaké experty se jedná.
Tuto otázku jsme považovali za důležitou s ohledem na současnou roli profesora Kysely při obsazování Ústavního soudu. Odpovědi jsme se ovšem nedočkali.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
Putin z Putimi
